|
|
Možnosti zpracování odpadního glycerolu z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat možnosti zpracování odpadního glycerolu pocházejícího z výroby bionafty. Práce je čistě teoretická a informace k ní byly získány z různých literárních zdrojů. Úvod práce pojednává o technologické stránce výroby bionafty esterifikací rostlinných olejů methanolem. Dále je zde uvedeno množství vyrobené bionafty v různých státech světa. V teoretické části jsou uvedeny fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a jeho klasické použití například při výrobě nitroglycerinu, ve farmaceutickém průmyslu, atd. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé technologické postupy na zpracování glycerolu ve větších množstvích jako je reformování vodní parou, při kterém vzniká syntézní plyn, který lze následně využít pro výrobu kapalných pohonných hmot pomocí Fischer-Tropschovi syntézy. Dále je zde uvedena redukce glycerolu na propylenglykol pomocí vodíku. Dalšími metodami jsou dehydroxylace glycerolu na 1,3 propandiol, halogenace glycerolu za vzniku epichlorhydrinu, katalytická dehydratace glycerolu na akrolein a 3-hydroxypropionaldehyd, oxydehydratace na kyselinu polyakrylovou, butylace glycerolu na katalyzátoru Amberlyst a vznik glycerol-terc-butyletherů používaných jako aditiva do pohonných hmot, polymerace glycerolu na polyglyceroly, přeměna glycerolu na kyselinu mléčnou alkalicky katalyzovanou hydrotermickou reakcí, esterifikace karboxylových kyselin glycerolem a vznik glycerolesterů, selektivní oxidace glycerolu na kyselinu glycerovou, kyselinu tartronovou a dihydroxyaceton a glycerol jako přísada do cementů. V závěru práce jsou uvedeny grafy cenového vývoje glycerolu v posledních letech.
|
|
|
Vodíkové palivové články
Kejval, Dan ; Kučera, Pavel (oponent) ; Píštěk, Václav (vedoucí práce)
Nahrazení současných paliv a pohonů představuje v nynější době jeden ze zásadních úkolů nejen pro výrobce dopravních prostředků, ale také v energetice. Celý svět se snaží omezit produkci skleníkových plynů, zatěžujících životní prostředí, a co nejrychleji přejít na zdroje, které nebudou produkovat žádné škodlivé emise. Jedním z nich jsou vodíkové palivové články, na něž se tato bakalářská práce zaměřuje a také vysvětluje, jakým způsobem se vodík vyrábí a skladuje. Ukazuje, na jakém principu fungují, jaké existují soudobé konstrukce, a rovněž hodnotí jejich účinnost. Podle teploty a materiálu elektrolytu je lze rozdělit na různé typy, které umožňují široký rozsah výkonností a jejich použití. Díky tomu se toto zařízení začíná rozšiřovat jak v ČR, kde je snaha nejprve rozšířit hromadnou dopravu o autobusy na vodíkové palivové články, nebo také u zahraničních výrobců vozidel, kde automobilky jako Toyota a Hyundai už v současné době sériově vyrábí osobní i nákladní vozidla či autobusy s tímto zdrojem elektrické energie.
|
|
|
Vodíkové palivové články
Kejval, Dan ; Kučera, Pavel (oponent) ; Píštěk, Václav (vedoucí práce)
Nahrazení současných paliv a pohonů představuje v nynější době jeden ze zásadních úkolů nejen pro výrobce dopravních prostředků, ale také v energetice. Celý svět se snaží omezit produkci skleníkových plynů, zatěžujících životní prostředí, a co nejrychleji přejít na zdroje, které nebudou produkovat žádné škodlivé emise. Jedním z nich jsou vodíkové palivové články, na něž se tato bakalářská práce zaměřuje a také vysvětluje, jakým způsobem se vodík vyrábí a skladuje. Ukazuje, na jakém principu fungují, jaké existují soudobé konstrukce, a rovněž hodnotí jejich účinnost. Podle teploty a materiálu elektrolytu je lze rozdělit na různé typy, které umožňují široký rozsah výkonností a jejich použití. Díky tomu se toto zařízení začíná rozšiřovat jak v ČR, kde je snaha nejprve rozšířit hromadnou dopravu o autobusy na vodíkové palivové články, nebo také u zahraničních výrobců vozidel, kde automobilky jako Toyota a Hyundai už v současné době sériově vyrábí osobní i nákladní vozidla či autobusy s tímto zdrojem elektrické energie.
|
|
|
Evangelíci na Jindřichohradecku od Tolerančního patentu po vznik ČCE
Peltanová, Anna ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Macek, Ondřej (oponent)
Má diplomová práce se zabývá historií evangelíků na Jindřichohradecku v době od vydání Tolerančního patentu po vznik Českobratrské církve evangelické. První kapitola se zabývá situací na Jindřichohradecku hned po vydání Tolerančního patentu. Následující kapitoly se zabývají vznikáním a vývojem jednotlivých sborů a kazatelských stanic. Cílem práce je seznámit čtenáře s vývojem evangelické zbožnosti na Jindřichohradecku mezi lety 1781-1918
|
|
|
Evangelíci na Jindřichohradecku od Tolerančního patentu po vznik ČCE
Peltanová, Anna ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Macek, Ondřej (oponent)
Má diplomová práce se zabývá historií evangelíků na Jindřichohradecku v době od vydání Tolerančního patentu po vznik Českobratrské církve evangelické. První kapitola se zabývá situací na Jindřichohradecku hned po vydání Tolerančního patentu. Následující kapitoly se zabývají vznikáním a vývojem jednotlivých sborů a kazatelských stanic. Cílem práce je seznámit čtenáře s vývojem evangelické zbožnosti na Jindřichohradecku mezi lety 1781-1918
|
|
|
Možnosti zpracování odpadního glycerolu z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat možnosti zpracování odpadního glycerolu pocházejícího z výroby bionafty. Práce je čistě teoretická a informace k ní byly získány z různých literárních zdrojů. Úvod práce pojednává o technologické stránce výroby bionafty esterifikací rostlinných olejů methanolem. Dále je zde uvedeno množství vyrobené bionafty v různých státech světa. V teoretické části jsou uvedeny fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a jeho klasické použití například při výrobě nitroglycerinu, ve farmaceutickém průmyslu, atd. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé technologické postupy na zpracování glycerolu ve větších množstvích jako je reformování vodní parou, při kterém vzniká syntézní plyn, který lze následně využít pro výrobu kapalných pohonných hmot pomocí Fischer-Tropschovi syntézy. Dále je zde uvedena redukce glycerolu na propylenglykol pomocí vodíku. Dalšími metodami jsou dehydroxylace glycerolu na 1,3 propandiol, halogenace glycerolu za vzniku epichlorhydrinu, katalytická dehydratace glycerolu na akrolein a 3-hydroxypropionaldehyd, oxydehydratace na kyselinu polyakrylovou, butylace glycerolu na katalyzátoru Amberlyst a vznik glycerol-terc-butyletherů používaných jako aditiva do pohonných hmot, polymerace glycerolu na polyglyceroly, přeměna glycerolu na kyselinu mléčnou alkalicky katalyzovanou hydrotermickou reakcí, esterifikace karboxylových kyselin glycerolem a vznik glycerolesterů, selektivní oxidace glycerolu na kyselinu glycerovou, kyselinu tartronovou a dihydroxyaceton a glycerol jako přísada do cementů. V závěru práce jsou uvedeny grafy cenového vývoje glycerolu v posledních letech.
|
host ::
RSS.