|
|
Soukromé zdroje při financování lůžkové péče
Lukášová, Lucie
Diplomová práce měla za cíl navrhnout vhodný způsob pro zavedení soukromých zdrojů do financování lůžkové péče v ČR. Pozornost byla věnována lůžkové péči v kontextu českého zdravotnictví, vymezení lůžkové péče a jejího zakotvení v právu. Popsány byly stávající způsoby financování lůžkové péče se zaměřením na DRG systém. Analyzováno bylo zavedení a následné rušení regulačních poplatků za ústavní péči, které ve své době přinášely zdravotnickým zařízením až 1,2 mld. Kč ročně. Regulační poplatky měly mírný vliv na četnost hospitalizací, ale ošetřovací doba ovlivněna nebyla. Ve fakultní nemocnici u sv. Anny došlo po za-vedení regulačních poplatků ke zlepšení vybraných finančních ukazatelů, nicméně tento stav netrval v nemocnici po celou dobu existenci poplatků. Výnosy z poskytované lůžkové péče nepokrývají ve FNUSA průměrné náklady na hospitalizaci a ostatní fakultní nemocnice čelí podobnému problému. V Evropě se při sna-ze snižovat veřejné výdaje na zdravotní péči zavádí různé typy regulačních poplatků a spoluúčast na zdravotní péči. Pro ČR se jako základní možnosti zapojení soukromých zdrojů jeví: spoluúčast nebo fixní poplatek za zdravotní péči, soukromé pojištění a odčitatelná položka.
|
|
|
Determinanty výdajů za zdraví českých domácností
Doubková, Dominika
Doubková, D. Determinanty výdajů za zdraví českých domácností. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2018. Bakalářská práce je zaměřena na posouzení výše soukromých výdajů za zdraví českých domácností v letech 2007–2014. Veškerá data jsou získána ze Statistiky rodinných účtů, šetření Českého statistického úřadu, která sleduje strukturu soukromých vydání a příjmů domácností. V práci je srovnávána struktura výdajů za zdraví napříč různými sociálními skupinami a posouzen vliv regulačních poplatků ve sledovaném období. Pro určení vlivu jednotlivých faktorů je použit vícerozměrný lineární regresní model. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující výši soukromých výdajů na zdraví patří věk a vzdělání osoby v čele domácnosti. Nejvíce zasaženou skupinou jsou domácnosti důchodců.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
The Effect of the Introduction of Fee-For-Service on the Demand for Outpatient Care
Žílová, Pavlína ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Pavloková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce hodnotí efekt zavedení regulačních poplatků na návštěvnost u lékaře s použitím reformy zdravotnictví 2009, zrušení poplatků pro děti, jako přirozeného experimentu. K odhadu tohoto efektu používáme mikro-data z šetření EU-SILC a dva různé ekonometrické modely - Multinomial logit (MNL) a Zero-inflated negative binomial (ZINB). Jelikož poplatky za vyšetření u lékaře byly zrušeny pouze pro děti, použijeme děti jako treatment skupinu a dospělou část populace jako control skupinu v metodě difference-in-differences. Zjistili jsme nevýznamný efekt, tj. zavedení poplatků v České republice nebylo účinné při snižování počtu návštěv u lékaře. Dalším důležitým závěrem z naší analýzy je významná role některých charakteristik jednotlivce, spojených s tendencí využívání zdravotních služeb.
|
|
|
Ekonomická situace lázeňství v České republice
Cahová, Markéta
Diplomová práce na téma Ekonomická situace lázeňství v České republice vznikla jako reakce na vyhlášku č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost. Ačkoli se přijatá opatření týkala regulací medicínského charakteru, mnoha lázeňským zařízením způsobila ekonomické problémy. Cílem práce je posoudit ekonomickou situaci lázeňské péče České republiky se záměrem zhodnotit efektivitu přijatých právních změn za časové období 2004 – 2013. Posouzení stavu lázeňské péče je provedeno prostřednictvím vybraných ukazatelů zdravotní péče. Podstatná část praktické části je také věnována případové studii, která si klade za cíl porovnat vyplácené invalidní dávky s úhradou lázeňského pobytu z veřejného zdravotního pojištění. Zhodnocení ukazatelů je provedeno z hlediska nižšího zatížení státních výdajů. V závěru práce jsou zhodnoceny dopady vyhlášky z roku 2012 a jsou navržena doporučení pro podporu lázeňské péče jako segmentu zdravotní péče České republiky.
|
|
|
Vliv zrušení regulačních poplatků na poptávku po ambulantních zdravotních službách
JACHNO, Ondřej
Bakalářská práce se zabývá vlivem zrušení regulačních poplatků na poptávku po ambulantních zdravotních službách. Úvodní teoretická část popisuje vývoj zdravotnictví s ohledem na financování různými modely zdravotnických systémů. Všechny známé modely financování zdravotnictví jsou nejdříve vyjmenovány a popsány z celosvětového hlediska. Následně se práce zaměřuje na konkrétní modely financování zdravotnictví a jejich vývoj v důležitých etapách od prvopočátků v druhé polovině 19. století až po novodobou historii České republiky. Současný systém zdravotní péče je v České republice založen na veřejných službách a financován především z veřejných prostředků. Financování zdravotnictví je prováděno z více zdrojů, převažující formou je nepřímé financování, zejména povinné veřejné zdravotní pojištění. Financování zdravotnictví procházelo důležitým vývojem, který bychom neměli opominout. Teoretická část pokračuje podrobným rozborem regulačních poplatků. Zabývá se druhy a funkcemi regulačních poplatků, od jejich zavedení zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů až po jejich zrušení k 1.1.2015. Snaha řešit narůstající schodek státního rozpočtu v oblasti zdravotnictví a zvýšení efektivity zdravotního systému bylo jedním z důvodů Ministerstva zdravotnictví České republiky pro zavedení regulačních poplatků. Navýšení příjmů o regulační poplatky mělo následně sloužit k modernizaci zařízení a udržení stávající kvality zdravotní péče pro pacienty. Ve výzkumné části je vymezen cíl práce a jsou stanoveny 2 typy výzkumů. Kvantitativní výzkum je cílen na skupinu pacientů. Hypotézy pro výzkum jsou následujícího znění. Hypotéza číslo 1: Zrušení regulačních poplatků vedlo ke zvýšení poptávky po službách ambulantní specializované péče. Hypotéza číslo 2: Zrušení regulačních poplatků za recept vedlo k vyšším požadavkům pacientů na preskripci léčiv. K potvrzení či vyvrácení hypotéz bylo použito dotazníkové šetření. Technika výzkumu byla provedena frekvenční analýzou dat zpracovaných statistikem. K záměrné komparaci dat a tedy zpřesnění výsledků nám slouží druhý výzkum, kvalitativní. Tento paralelně vedený výzkum byl cílen na skupinu lékařů. Získaná data formou strukturovaných rozhovorů byla sekundárně analyzována k zodpovězení výzkumných otázek: Výzkumná otázka 1: Došlo po zrušení regulačních poplatků ke zvýšení počtu návštěv pacientů u daného poskytovatele zdravotní služby? Výzkumná otázka 2: Je poptávku po zdravotních službách nutné regulovat? Na základě výzkumů lze konstatovat následující: Dotazníkové šetření vede k přímému potvrzení hypotézy 1 a k závěru, že zrušení 30 Kč poplatku vedlo k nárůstu poptávky po zdravotních službách. Taktéž výzkumná otázka číslo 1 cílená potvrzuje, že po zrušení 30 Kč poplatku došlu k nárůstu počtu návštěv pacientů. Závěry přímo vyvrací hypotézu číslo 2, u které se nepotvrdily vyšší požadavky na preskripci léčiv po zrušení regulačního poplatku za recept. Ani vzájemná komparace dat získaných oběma typy výzkumů neprokazuje přímou souvislost se zvýšením požadavku pacientů na preskripci po zrušení 30 Kč poplatku za recept. Z pohledu lékařů můžeme konstatovat odpověď na výzkumnou otázku číslo 2, že regulace zdravotních služeb je žádoucí.
|
host ::
RSS.