|
|
Comparative methods for studying adaptive traits of fungal symbionts
Veselská, Tereza ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Voigt, Kerstin (oponent) ; Dvořák, Miloň (oponent)
Říše Fungi odhadem zahrnuje 2,2 až 6,2 milionů druhů, které obývají různorodá prostředí, včetně vodních ekosystémů, extrémně suchých a teplých či mrazivých habitatů po celém světě. Houby vyvinuly rozmanité adaptace a životní strategie, které jim umožňují vypořádat se s nepříznivými podmínkami prostředí. Mezi ně patří i symbióza s jinými organismy, ať už jde o úzkou oboustranně prospěšnou (mutualistickou) asociaci nebo závažné patogenní napadení. Tyto interakce mají nesmírný vliv na fungování ekosystému nevyjímaje zemědělství a lidské zdraví. Pochopení mechanismů umožňujících ustanovení houbových interakcí je nezbytné pro jejich efektivní řízení. Rozvoj rozličných "omics" přístupů nám umožňuje komplexněji než kdy dřív porovnávat odpovědi druhů na podmínky prostředí a získávat tak hlubší vhled do adaptivních mechanismů ležícími za specifickými životními strategiemi. Má disertační práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. V první části shrnuji poznatky o adaptacích houbových symbiontů rostlin a živočichů. Dále představuji dva houbové rody, Geosmithia a Pseudogymnoascus, u kterých jsem použila komparativní přístupy k naleznutí adaptivních znaků. Ekologická diverzita v rodě Geosmithia mi umožnila studium adaptivních znaků hub žijících v obligátní symbióze s ambrosiovými brouky a fytopatogenu G....
|
|
|
Ekofyziologie mikroskopické houby Pseudogymnoascus destructans
Homutová, Karolína ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Baldrian, Petr (oponent)
Mikroskopická houba Pseudogymnoascus destructans (Ascomycota: Pseudeurotiaceae) způsobuje nemoc zvanou syndrom bílého nosu (WNS) působící úhyn netopýrů během hibernace. Nemoc se vyskytuje v Severní Americe a v Evropě. Houba je charakterictická asymetricky zakřivenými konidiemi, pomalým růstem a růstem v nízkých teplotách (pod 20 řC). Cílem této studie je vytipovat vlastnosti zodpovědné za unikátní ekologii Pseudogymnoascus destructans pomocí srovnání s ekologicky příbuznými či nepříbuznými patogenními i nepatogenními druhy hub. Tato část zahrnuje studium tolerance k nepříznivým podmínkám a poznání spektra utilizovaných živin (sloučeniny uhlíku, dusíku, fosforu, síry a nutriční elementy). Testování k nepříznivým podmínkám také má pomoci odhadnout potenciál houby se šířit mimo jeskyně. Posledním cílem je vyvinutí selektivního izolačního média pro P. destructans. Vliv nepříznivých podmínek (např. UVA, UVA s UVB, 25 řC, 30 řC, 37 řC a nedostatek vzdušné vlhkosti) byl testován fluorescenčním značením propidium jodid (PI) prostřednictvím průtokové cytometrie. Spory P. destructans a tří izolátů hub z podzemních nebyly životaschopné po 3 týdnech uchovávání v 37 řC. Další nepříznivé podmínky nezpůsobovaly výrazný pokles životaschopnosti nebo způsobily výraznější pokles životaschopnosti jen u některého...
|
|
|
Ekofyziologie mikroskopické houby Pseudogymnoascus destructans
Homutová, Karolína ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Baldrian, Petr (oponent)
Mikroskopická houba Pseudogymnoascus destructans (Ascomycota: Pseudeurotiaceae) způsobuje nemoc zvanou syndrom bílého nosu (WNS) působící úhyn netopýrů během hibernace. Nemoc se vyskytuje v Severní Americe a v Evropě. Houba je charakterictická asymetricky zakřivenými konidiemi, pomalým růstem a růstem v nízkých teplotách (pod 20 řC). Cílem této studie je vytipovat vlastnosti zodpovědné za unikátní ekologii Pseudogymnoascus destructans pomocí srovnání s ekologicky příbuznými či nepříbuznými patogenními i nepatogenními druhy hub. Tato část zahrnuje studium tolerance k nepříznivým podmínkám a poznání spektra utilizovaných živin (sloučeniny uhlíku, dusíku, fosforu, síry a nutriční elementy). Testování k nepříznivým podmínkám také má pomoci odhadnout potenciál houby se šířit mimo jeskyně. Posledním cílem je vyvinutí selektivního izolačního média pro P. destructans. Vliv nepříznivých podmínek (např. UVA, UVA s UVB, 25 řC, 30 řC, 37 řC a nedostatek vzdušné vlhkosti) byl testován fluorescenčním značením propidium jodid (PI) prostřednictvím průtokové cytometrie. Spory P. destructans a tří izolátů hub z podzemních nebyly životaschopné po 3 týdnech uchovávání v 37 řC. Další nepříznivé podmínky nezpůsobovaly výrazný pokles životaschopnosti nebo způsobily výraznější pokles životaschopnosti jen u některého...
|
host ::
RSS.