Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Expresní profily vybraných genů při vyrůstání kotylárních pupenů hrachu
Psotová, Martina
Cílem této diplomové práce bylo studium expresních profilů vybraných genů při iniciaci vyrůstání kotylárních pupenů hrachu setého (Pisum sativum L.). Byly použity dekapitované rostliny s aplikací 0,5 % IAA pasty na stonkový pahýl. Z takto ošetřených rostlin byly odebrány kotylární pupeny s časovým rozestupem 0, 1, 3, 6, 12, 24, 48, 120 hodin. Biologický materiál byl podroben analýze exprese genů PsDRM1, PsBRC1, PsAUX1, PsPIN1 a PsYUC1. Výsledná exprese byla normována na expresi genů PsEF1-alfa, PsActin a Ps beta-tubulin. Aplikace auxinu namísto dekapitovaného vrcholu zabrzdila vyrůstání kotylárních pupenů. Tato inhibice růstu kotylárních pupenů byla doprovázena zvýšenou expresí genů spojovaných s dormancí, PsDRM1, PsBRC1 a genu pro biosyntézu auxinu PsYUC1 a sníženou expresí genů auxinových přenašečů PsPIN1 a PsAUX1.
Vliv transportu auxinu na regulaci vyrůstání kotylárních pupenů hrachu
Macoszek, Ondřej
Cílem této diplomové práce bylo studium role polárního transportu auxinu v regulaci vyrůstání kotylárních pupenů hrachu setého (Pisum sativum L.) v souvislosti s kompetitivní kanalizací auxinových zdrojů. Dekapitací růstového vrcholu jako primárního zdroje auxinu byly kotylární pupeny uvolněny z inhibice. Toto uvolnění bylo provázeno zvýšenou expresí genů auxinových přenašečů PsPIN1 a PsAUX1 a poklesem exprese genů PsDRM1 a PsBRC1 spojovaných s dormantním stavem rostlinného pletiva. V další fázi byly provedeny různé způsoby exogenní aplikace auxinu na pahýly dekapitovaných rostlin a dynamika růstu kotylárních výhonů. Aplikace auxinu shora místo dekapitovaného růstového vrcholu zabrzdila vyrůstání kotylárních pupenů, jeho jednostranná boční aplikace na stonkový pahýl brzdila vyrůstání kotyláru na straně aplikace. Oboustranná aplikace auxinu vyrůstání kotylárů nebrzdila, dokud nebyly tyto zdroje izolovány plastovým insertem, coţ mělo za následek výraznou inhibici růstu obou kotylárů. Při oboustranné aplikaci zdroje auxinu si tyto vzájemně brání v kanalizaci, zatímco při jejich izolaci plastovým insertem byla kanalizace pozorována a došlo ke vzniku dvou nezávislých auxinových kanálů. Analogii této kompetice lze předpokládat i v případě kotylárních pupenů, tedy dvou potenciálních zdrojů auxinu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.