|
| |
|
|
Riziko hybridizace pěstovaných třešní s ohroženou třešní křovitou (Prunus fruticosa)
Musilová, Lenka ; Vít, Petr (vedoucí práce) ; Zahradníček, Jaroslav (oponent)
Do rodu Prunus náleží velké množství zemědělsky významných druhů ovocných stromů, mezi které patří také višně (Prunus cerasus) a třešně (Prunus avium). P. cerasus je považována za allopolyploidního hybrida vzniklého křížením Prunus fruticosa (2n = 4x = 32) a P. avium (2n = 2x = 16). Světová produkce višní byla pro rok 2008 odhadována na více než 1,15 milionů tun. Prunus fruticosa (třešeň křovitá) je reliktním stepním (lesostepním) teplomilným druhem, který je v České republice silně ohrožený (C2). Hlavní nebezpečí pro třešeň křovitou představují přímé i nepřímé lidské aktivity. Jedná se především o ztrátu přirozených biotopů a hybridizaci s nepůvodními pěstovanými druhy, které zplaňují do volné přírody. P. fruticosa hybridizuje se zplanělou, na našem území nepůvodní P. cerasus (třešní višní) v rámci celého svého areálu za vzniku plodného hybrida Prunus × eminens. Výsledky dosavadních studií ukazují, že hybridi jsou četnější ve střední Evropě a že četnost hybridizace stoupá směrem na západ. Tento jev souvisí s lidskou činností. Mnozí autoři považují hybridizaci za hlavní příčinu ohrožení tohoto rostlinného druhu a upozorňují, že na mnohých lokalitách mohou kříženci "čisté" druhy P. fruticosa zcela nahradit. Studium hybridizace P. fruticosa s pěstovaným a zplanělým druhem P. cerasus pomocí moderních...
|
|
|
Srovnání metod RFLP, RAPD, SSR a AFLP používaných při studiu genomu Prunus persica (L.)
Vlašínová, Martina
Broskvoň (Prunus persica (L.), která je pěstována více než 4000 let, je významným hospodářským druhem. Je využívána jak pro výživu, tak pro okrasné účely. Molekulární metody stále rychleji rozvíjejí a rozšiřují poznatky v oblasti výzkumu rodu Prunus. Jsou tedy v dnešní době nezbytnou součástí molekulární genetiky, šlechtění, fingerprintingu a mapování rostlinného genomu. V rámci šlechtění nových odrůd se zlepšuje kvalita broskvoní a zvyšuje se odolnost vůči chorobám a patogenům, čemuž napomáhají metoda RFLP a molekulární markery RAPD, SSR, AFLP, které zkoumají genetickou variabilitu a strukturu u druhu Prunus.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.