|
|
Vnější faktory ovlivňující citlivost Quickova koagulačního testu
VOTRUBOVÁ, Hana
Cílem mé práce bylo zjistit, jak dlouho jsou hodnoty protrombinového času (PT) jinak také zvaného Quickova testu po odběru stabilní a zda tato doba je závislá na typu použité reagencie.Metodickou část mé práce jsem prováděla v Laboratoři klinické hematologie nemocnice České Budějovice a.s., kde jsem zaměstnána. Vzorky krve jsem získala na Transfuzním oddělení nemocnice České Budějovice a.s. na úseku dárců krve. Soubor dat tvořilo 20 "relativně" zdravých dárců krve, nezatížených žádnou antikoagulační léčbou ani patologií některých koagulačních faktorů. Měření jsme prováděla na automatickém koagulačním analyzátoru STA-R Evolution od firmy Diagnostica Stago, jehož princip je založen na metodě chronometrické a fotometrické. Je zde popsán analyzátor a pipetovací protokol reagencie Neoplastine CI Plus. Reagencie jsem uchovávala a připravovala dle návodů použití od výrobce, stejně tak byly nastaveny pipetovací protokoly. Dále je zde zmíněná preanalytická, analytická a postanalytická fáze. Při vlastní práci jsem dodržovala SOP (standardní operační postup) Laboratoře klinické hematologie nemocnice České Budějovice a.s. Ve čtvrté části své práce jsem zpracovala výsledky měření. Všechny naměřené hodnoty ve všech časových intervalech jsem zanesla do tabulky (viz. příloha 1 tab. č.8). Z tabulek (tab.1-5) vyplývá, že nejnižších průměrných časů měření dosahoval Recombiplastin 2G, a to ve všech měřených časech. Nárůsty časů u většiny reagencií nejsou velké, ale jsou. Rozdíly mezi jednotlivými měřeními ve vztahu k prvnímu měření jsem vypočetla, v procentuelním vyjádření vynesla do grafů (obr.3-7) a vypočítala směrodatnou odchylku. Po 12 hodinách byl nejmenší průměrný rozdíl měření při použití reagencie Neoplastine R 0,40% a směrodatná odchylka 1,50. Po 24 hodinách dosahoval nejmenší průměrný rozdíl Neoplastine R 0,80% se směrodatnou odchylkou 2,10. Po 48 hodinách Thromborel S nejmenší průměrný rozdíl 4,70% se směrodatnou odchylkou 2,90. Po 72 hodinách od prvního stanovení nejmenší průměrný rozdíl u Recombiplastin 2G 9,30% se směrodatnou odchylkou 4,10. Jednotlivé průměrné časy rozdílů jsem porovnávala s aktuálním validačním protokolem Laboratoře klinické hematologie nemocnice České Budějovice a.s., který udává pro opakovatelnost variační koeficient pro protrombinový čas < 1,5% (CV<1,5%). V času 12 hodin po odebrání vzorků nepřekročily hodnotu CV <1,5% pouze časy stanovené reagenciemi Neoplastine CI Plus, Neoplastine R a Recombiplastin 2G. U času 24 hodin od odběru nepřesáhl tuto hodnotu pouze Neoplastine R. U času 48 a 72 hodin po odběru překročily všechny reagencie CV<1,5%. V tomto jsem se neshodla s Baglinovou studií, která posunula možnost opožděné analýzy až na 72 hodin od odběru. Příčina byla ta, že Baglin určoval stabilitu dle klinického významu INR (mezinárodní normalizovaný poměr) mezi jednotlivými reagenciemi, v mé práci jsem stabilitu určovala dle přísnějšího kriteria, variačního koeficientu opakovatelnosti. V další části jsem vypočítala průměrné vychýlení každé reagencie při všech měřeních. Nejlépe vycházel Thromborel S se 4,8%. Největšího průměrného vychýlení dosahoval PT Quick se 8,9%. V porovnání tromboplastinů činilo celkové průměrné vychýlení u rekombinantních 5,6%. U tkáňových tromboplastinů 6,5%. Tento rozdíl výrazně ovlivnila jedna reagencie, PT Quick. Hypotéza, že protrombinový čas nebo-li Quickův test je stabilní podstatně delší dobu než je obvyklý 2 hodinový interval se potvrdila, ale tato stabilita je ovlivněna použitým tromboplastinem.
|
|
|
Koagulační vyšetření
ROJDLOVÁ, Lenka
Koagulační vyšetření dnes patří k často požadovaným hematologickým testům a to zejména při předoperačním vyšetření a v rámci sledování antikoagulační terapie. Základními koagulačními vyšetřeními jsou aktivovaný parciální tromboplastinový čas (aPTT), protrombinový čas (PT), stanovení počtu krevních destiček a doba krvácení (Dukeův čas). Tato vyšetření nám umožňují zjistit, zda se jedná o poruchu vnitřní či vnější cesty koagulační kaskády nebo o trombocytopatii či funkční poruchu krevních destiček. Tato práce se zabývá zkoumáním, jaký vliv má na výsledek vyšetření aPTT a PT časový interval mezi odběrem krve pacienta a jejím vyšetřením v laboratoři. V teoretické části je uvedena koagulační kaskáda, její hlavní cesty dle nejnovějších literárních údajů a doplňků. Další kapitola se zabývá koagulačními faktory, které se podílejí na aktivaci koagulační kaskády. Pozornost je zde věnována i krevním destičkám a dalším možným patologiím hemostázy. Největší část je zde věnována metodám koagulačního stanovení. Práce se zabývá i analytickými postupy při vyšetření koagulace, je zde zdůrazněn i význam neanalytické fáze vyšetření. Praktická a výzkumná část mé práce byla provedena v laboratoři Laboma s.r.o České Budějovice, kde jsem v průběhu měsíců srpen - září 2010 vyšetřovala 50 náhodně vybraných vzorků z denního rutinního provozu od různých pacientů. U všech těchto vzorků bylo provedeno koagulační vyšetření testy aPTT a PT v různých časových intervalech od odběru krve. Cílem bylo ověřit, jak se mění konečné hodnoty uvedených koagulačních vyšetření, jsou-li tato vyšetření provedena za dobu delší, než je doporučeno ve správné laboratorní praxi. U obou použitých koagulačních testů byla před vlastním vyšetřením vzorků provedena verifikace, kterou se měla potvrdit správnost výsledků. Verifikace je zároveň praktickou částí této práce. Na základě naměřených výsledků jsem provedla statistické vyhodnocení, které ukazuje, jak se naměřené hodnoty odlišují v závislosti na časovém intervalu od doby odběru a zda je možné provádět tato koagulační vyšetření s různým časovým odstupem od odběru krve.
|
host ::
RSS.