|
|
Citlivost plůdku hlavatky obecné (Hucho hucho) k anestetikům Eugenol, MS-222 a 2-fenoxyetanol.
KAREŠ, Martin
Diplomová práce v úvodu shrnuje dosavadní známé informace o anestezii s fyziologickým působením anestetik na ryby, včetně popisu jednotlivých fází anestezie. Dále jsou uvedeny podrobné charakteristiky použitých anestetik (Eugenol, MS 222, 2-fenoxyethanol a Propiscin), popis biologie a chovu studovaného druhu ryby - hlavatky obecné (Hucho hucho) a příbuzných druhů. V experimentální části se práce zabývá posouzením vlivu jednotlivých anestetik (Eugenol, MS 222, 2-fenoxyethanol a Propiscin) na nástup jednotlivých fází anestezie (2, 3a, 3b, 4) a fází odeznění (3b, 3a, 2,). Není-li uvedeno jinak, průměrná kusová hmotnost použitých experimentálních jedinců se pohybovala v různém rozpětí. V případě anestetika Eugenol byl posuzován vliv teploty (v rozpětí 5-15°C) a koncentrace anestetické lázně (v rozpětí 0,02-0,04 ml.l-1) a vliv různé velikosti ryb (u 3 skupin v rozpětí průměrné kusové hmotnosti 4-353g, při teplotě 10°C a koncentraci anestetika 0,03 ml.l-1). Účinnost anestetik MS 222, 2-fenoxyethanol a Propiscin byla sledována pouze při teplotě 10°C, vždy při 5 různých koncentracích (MS 222 při koncentraci 60-140 mg.l-1, 2-fenoxyethanol při koncentraci 0,40-0,60 ml.l-1a Propiscin při koncentraci 0,5-1,5 ml.l-1). Před vlastními experimenty byly ryby několik dnů adaptovány na teploty, při nichž bylo sledování prováděno, den předcházející vlastním experimentům nebyly ryby krmeny. Délka pobytu experimentálních ryb v anestetické koupeli byla vždy 10 minut, poté byly ryby bezprostředně přeneseny do nádoby s čistou vodou o identické teplotě a pokračováno v jejich pozorování. Dosažené výsledky nástupu jednotlivých fází anestezie a jejího odeznívání u jednotlivých variant experimentu je charakterizován průměrnou délkou času v sekundách a směrodatnou odchylkou. Nejdelší časy nástupu anestezie vykazovala ve většině případů teplota 5°C a 7,5°C. Nejnižší časy nástupů anestezie vykazovala teplota 12,5°C. Průměrné hodnoty odeznění anestezie se s vyšší teplotou ve většině případů snižovaly, avšak s vyšší koncentrací se nástupy fází odeznění prodlužovaly. Nástupy jednotlivých fází anestezie a odeznění byly ovlivněny koncentrací, teplotou a hmotností. Orientační zkouška anestetik MS-222, 2-fenoxyethanolu a Propiscinu při teplotě 10°C. Zmíněná anestetika vykazovala stejný trend, postupné snižování nástupu fází anestezie se vzrůstající koncentrací. V případě MS-222 byla sledována 20% mortalita u koncentrace 140 mg.l-1. Propiscin vykazuje výrazně delší čas odeznění anestezie při koncentraci 1 ml.l-1. U sledovaných velikostních kategorií při teplotě 10°C a koncentraci 0,03 ml.l-1 Eugenolu nebyl prokázán jednoznačný trend závislosti nástupu jednotlivých fází anestezie na velikosti ryb.
|
|
|
Vliv anestetik na parmu obecnou
ŘEŽÁBEK, Josef
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv čtyř nejpoužívanějších anestetik v evropské akvakultuře, a to MS 222, hřebíčkového oleje, 2-phenoxyethanolu a Propiscinu na parmu obecnou (Barbus barbus). Vliv anestetik byl posuzován pomocí hematologického profilu krve, biomarkeru oxidativního stresu a antioxidačních enzymů. Dílčím cílem této práce bylo přispět k rozšíření poznatků o bezpečnosti testovaných anestetik a výběr bezpečného anestetika pro parmu obecnou. Parmy obecné byly podrobeny 10 minutové anestesii s MS 222 (v doporučené koncentraci 100 mg×l-1), hřebíčkovému oleji (v doporučené koncentraci 33 mg×l-1), 2-phenoxyethanolu (v doporučené koncentraci 0,4 ml×l-1) a Propiscinu (v doporučené koncentraci 1 ml×l-1). Vliv anestetik byl hodnocen ihned po desetiminutové anestesii a 24 hodin po anestesii. Anestesie s MS 222, hřebíčkovým olejem, 2-phenoxyethanolem a Propiscinem neměla signifikantní vliv na hematologické ukazatele, hladinu oxidativního stresu (TBARS) a aktivitu glutathionreduktázy v tkáních parmy obecné. Statisticky významné zvýšení aktivity katalázy ve svalu parmy obecné bylo zjištěno 24 hodin po anestesii všech testovaných anestetik ve srovnání s kontrolní skupinou. Změny aktivity superoxiddismutázy byly zjištěny ve všech experimentálních skupinách (po 10 minutové anestesii a i 24 hodin po anestesii). Výsledky dále ukazují, že antioxidační systémy parmy jsou silně alternovány anestetikem Propiscin, a jen nepatrně alternovány anestetiky MS 222, hřebíčkovým olejem a 2-phenoxyethanolem. Na základě výsledků této studie, lze doporučit pro anestesii parmy obecné anestetika hřebíčkový olej a 2-phenoxyethanol jako alternativu náhrady za anestetikum MS 222.
|
|
|
Porovnání účinnosti a efektivity čtyř běžných anestetik používaných v rybářství u mníka jednovousého (Lota lota L.)
RŮŽEK, Martin
Cílem této studie bylo porovnat účinnost a efektivitu čtyř anestetik na hematologický a biochemický profil krve mníka jednovousého. Hodnocení obou profilů probíhalo okamžitě po 10 minutové anestezii a 24 hodin od anestezie s MS-222 (100 mg.L-1), hřebíčkovým olejem (33 mg.L-1), 2-phenoxyethanolem (0,30 ml.L-1) a Propiscinem (1 ml.L-1) v porovnání s kontrolní skupinou ryb, které anestezii nepodstoupily. Testovaná anestetika neměla u mníka jednovousého významný vliv na jeho hematologický profil. Biochemický profil vykazoval významné zvýšení v hladině glukózy a amoniaku po anestezii Propiscinem, 2- phenoxyethanolem a hřebíčkovým olejem. Hladina celkových proteinů a vápníku byla významně zvýšena po anestezii 2-phenoxyethanolem, hřebíčkovým olejem a Propiscinem. Úroveň albuminu vykazovala významné zvýšení u MS-222, hřebíčkového oleje, 2-phenoxyethanolu a Propiscinu. Aktivita aspartát aminotransferázy významně vzrostla po anestezii s MS-222 a hřebíčkovým olejem. Aktivita kreatinkinázy byla významně snížena po anestezii v hřebíčkovém oleji. Významné snížení hladiny laktátu bylo pozorováno u 2-phenoxyethanolu. Úroveň amylázy byla významně snížena u anestetika MS-222. Anestetikum MS-222 vykázalo minimální vliv na hematologický a biochemický profil krve, a proto bylo označeno jako ideální anestetikum pro mníka jednovousého.
|
|
|
Vliv anestetik na ryby - přehledová studie
MALÝ, Jan
Předkládaná bakalářská práce s názvem "Vliv anestetik na ryby přehledová studie" je sepsána formou přehledové studie. Cílem bakalářské práce bylo vypracovat přehledovou studii shrnující nejnovější poznatky o vlivu anestetik na ryby. V práci je popsán vliv dvanácti nejvíce používaných anestetik v evropské a světové akvakultuře na ryby. S hlavním zaměřením na čtyři nejpoužívanější anestetika v české akvakultuře, a to hřebíčkový olej, MS-222, 2-phenoxyethanol a propiscin. K vypracování práce byly použity domácí i zahraniční vědecké studie vyhledané v databázích odborných textů. Tato práce přináší ucelený přehled vlivu anestetik na ryby, a může se stát hodnotným podkladem pro další studie v oblasti anestézie ryb, dalšího využití anestetik v akvakultuře a ochrany zdraví ryb, tak jak požaduje Zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 359/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
|
host ::
RSS.