|
|
Změny kostního a minerálového metabolismu a role vitaminu D u novorozenců s velmi a extrémně nízkou porodní hmotností
Matějek, Tomáš ; Skálová, Sylva (vedoucí práce) ; Šumník, Zdeněk (oponent) ; Kutílek, Štěpán (oponent)
Disertační práce má několik stanovených cílů. Za prvé odhadnout fyziologické hladiny parathormonu u novorozenců velmi nízké porodní hmotnosti. Za druhé zhodnotit stav zásobení vitaminem D u matek a jejich novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností při narození a při propuštění z nemocnice. Za třetí porovnat parametry kostního metabolismu a sledované charakteristiky časné nemocnosti ve skupině novorozenců velmi nízké porodní hmotnosti s hladinami 25-hydroxy vitamin D [25(OH)D] v pupečníkové krvi ≤ 25 nmol/l a > 25 nmol/l. A za čtvrté posoudit, zda je deficit vitaminu D v pupečníkové krvi rizikovým faktorem pro rozvoj syndromu dechové tísně novorozence. Jedná se o soubor prospektivních observačních studií zahrnující nezralé novorozence s porodní hmotností pod 1500 g. Parametry minerálového a kostního metabolismu byly analyzovány z pupečníkové krve, séra a moče novorozenců v průběhu hospitalizace (parathormon, 25OHD, S-Ca, S-P, ALP, U-Ca, U-P) a ze séra těhotných žen těsně před porodem [25(OH)D]. Kostní mineralizace byla hodnocena pomocí kostní denzitometrie. Fyziologické rozmezí hladin PTH u předčasně narozených novorozenců bylo odhadnuto jako 1.6 - 9.3 pmol/l. Od druhého měsíce života byla prokázána statisticky významná korelace mezi PTH a 25(OH)D (Rho = -0.71, p = <0.0001). Hladina 25(OH)D byla <...
|
|
|
Význam termomanagementu v péči o nedonošené děti
Stránská, Monika ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou termomanagementu nedonošených dětí. Je zaměřena na velmi nezralé a extrémně nezralé novorozence, u kterých je míra termolability nejvyšší. Obecná část byla věnována zvláštnostem termoregulace nedonošených novorozenců, reakcím dítěte na teplotní stres, termomanagementu na porodním sále a zajištění termoneutrálního prostředí v inkubátoru. V práci byla popsána metoda servoregulace tělesné teploty, která není doposud v České republice u nedonošených novorozenců používána. Cílem práce bylo uvést tuto metodu do praxe a porovnat ji s metodou manuální regulace. Na základě celkové doby mimo normu, počtu selhání, typu selhání a dalších závislých proměnných určit vhodnější metodu regulace tělesné teploty. Výzkumný vzorek tvořilo 47 novorozenců narozených mezi 24. a 32. gestačním týdnem. Bylo použito kvantitativního sběru dat v minutových intervalech po dobu 72 hodin po narození. Výběr metody probíhal na základě randomizace. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi metodami v celkové době strávené mimo normu. Incidence hypertermie byla vyšší při manuální metodě, hypotermie při servoregulaci. Celkový počet selhání tvořil 19 %, četnost selhání byla vyšší u manuální metody. Z tohoto výzkumu vyplývá rovnocennost obou metod, s dílčími preferencemi určité metody ve...
|
|
|
Úloha laktačního poradce v ošetřovatelském týmu při péči o nedonošeného novorozence.
TALAŠOVÁ, Dana
V úvodu diplomové práce popisujeme současný stav v péči o novorozence, potřeby matky a novorozence a individuální vývojovou péči. Věnujeme se skladbě týmu neonatologického oddělení a podmínkám jeho efektivního fungování. Zabýváme se významem mateřského mléka, kojením a celospolečenskými aktivitami na jeho podporu. V kapitole o laktačním poradenství se dotýkáme historie a současnosti tohoto oboru. Cílem práce je prozkoumat činnost laktačního poradce v multidisciplinárním týmu při péči o nedonošeného novorozence. Posoudit přínos přítomnosti tohoto člena týmu pro matku nedonošeného novorozence a pro sestry z neonatologických pracovišť a současně identifikovat problémy se kterými se při své práci laktační poradci potýkají. Pro kvalitativní výzkum jsme použili metodu polostrukturovaného rozhovoru, vedeného s matkami nedonošených novorozenců, neonatologickými sestrami a s laktačními poradkyněmi v ÚPMD v Praze a v Nemocnici České Budějovice. Začlenění laktačních poradců do týmu jsme zkoumali ve všech perinatologických centrech v ČR. Laktační poradce matkám pomáhá při stimulaci tvorby mléka a dlouhodobém udržování laktace. Podporuje matky při kojení a řeší komplikace, spojené s kojením nedonošeného novorozence. Poskytuje matkám psychickou podporu. Ve vztahu k sestrám laktační poradce přebírá část edukace matek v kojení, zajišťuje kolostrum a zprostředkovává kontakt matky a dítěte v době, kdy jsou odděleni. Tým obohacuje o speciální znalosti a dovednosti. Závažnými identifikovanými problémy jsou: nárazový nedostatek času na poradenství, jazyková bariéra a odlišné kulturní zvyklosti u menšin a negativní vliv diskusních fór v internetovém prostoru. V oblasti týmové spolupráce jsme narazili na problém zhoršené komunikace mezi členy týmu. Přítomnost laktačního poradce je přínosem pro matky i ostatní členy ošetřovatelského týmu.
|
|
|
Podíl sestry na nutriční terapii u nezralých novorozenců v intenzivní péči
KRČMOVÁ, Pavla
Práce je zaměřená na oblast výživy nezralého novorozence na intenzivní péči z pohledu ošetřovatelských činností. Při jejich provádění se sestra setkává s obtížemi, které vyplývají z nezralostních stavů, jako je nedostatečné sání, špatná koordinace sání a polykání, vstupuje do interakce s rodičem, který narození milovaného dítěte prožívá plný obav o život a následně budoucnost svého potomka. Přirozená výživa, a to nejlépe mateřským mlékem, je i při značném rozvoji počátečních formulí, nenahraditelná. Proto je třeba do tohoto týmu přizvat i matku dítěte, která je v oblasti výživy novorozence nepostradatelná. Výživu nelze zajistit pouze enterálně, zajišťuje se i cestou parenterální. Zajištění a hodnocení výživy novorozence, její optimalizace, je výsledkem činností celého zdravotnického týmu, tedy i sestry. Teoretická část práce obsahuje zjištěné poznatky o nutriční terapii nezralého novorozence. Zaobírá se jak parenterální, tak enterální výživou, jejím složením a technikami podání. V empirické části jsou zaznamenané a vyhodnocené výsledky výzkumného šetření, které vedly k odpovědím na výzkumné otázky související s podílem sestry na nutriční terapii nezralého novorozence, vlivem permanentní nazogastrické sondy na dýchání a zahlenění novorozence v nose a v neposlední řadě s informovaností matek nezralých novorozenců o jejich výživě. V závěru práce jsou navržená opatření vyplývající z výsledků výzkumu a stanoveno doporučení pro další šetření. K výstupům patří i vypracovaná brožura Výživa nedonošeného miminka určená pro distribuci matkám na neonatologických a perinatologických odděleních a Pracovní doporučení pro zavedení gastrické sondy. Je nutné říci, že vychází z již předložených pracovních postupů. Bylo rozšířené o doporučení volby místa zavedení s ohledem na další záměr způsobu podávání enterální výživy.
|
host ::
RSS.