|
|
Role sestry v ordinaci praktického lékaře v koordinaci prehabilitace pacientů před plánovanými operačními výkony
ŠKOPKOVÁ, Simona
Tato bakalářská práce pojednává o roli sestry v ordinaci praktického lékaře v koordinaci prehabilitace pacientů před plánovanými operačními výkony. V teoretické části je popsána prehabilitace a následně jsou přiblíženy domény prehabilitace. Dále byla pozornost věnována i roli sestry v ordinaci praktického lékaře, kde jsme se zaměřili na současné role sester, kompetence, význam edukace a komunikace. Opomenuty nezůstaly ani primární péče a příprava pacienta na plánovaný operační výkon.Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na pacienty, kteří jsou před plánovaným operačním výkonem, a na všeobecné sestry, jež pracují v ordinaci praktického lékaře. Výzkumný vzorek tvořilo 10 pacientů a dvě všeobecné sestry. Pro dosažení stanovených cílů byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky: V jakém rozsahu lze uplatnit koncept prehabilitace v ordinaci praktického lékaře? Lze v menším městě sestavit dostatečně kvalifikovaný prehabilitační tým? Do jaké míry budou pacienti ochotni spolupracovat v procesu prehabilitace a jaký bude jejich přístup k procesu? Je sestra v ordinaci praktického lékaře schopna v rámci svých aktuálních kompetencí efektivně koordinovat proces prehabilitace? Z výzkumného šetření, které bylo provedeno, vyplývá, že koncept prehabilitace v ordinaci praktického lékaře lze uplatnit velmi obtížně, a to z více důvodů. Mezi ně se řadí skutečnost, že jde o menší město, vzdálenosti, špatná dostupnost potřebných specialistů, poskytovatelů, nedostatek kvalifikovaného zdravotnického personálu v zařízeních a nedostatečná kapacita smluvních zdravotnických zařízení, poskytovatelů. Dále šetření poukazuje na zájem informantů o spolupráci v procesu prehabilitace, ať již částečně (absolvováním některých částí), či komplexně. Nedostačující jsou však kompetence všeobecné sestry v rámci prehabilitace, což jí ve shodě se stávající legislativou neumožňuje efektivně celý proces koordinovat z ordinace praktického lékaře.Tato práce by mohla sloužit jako výzva pro stanovení postupů k efektivnímu procesu prehabilitace. Rovněž by mohla vést k zamyšlení nad kompetencemi všeobecných sester ve stávající legislativě.
|
|
|
Korelace mezi sílou nádechových svalů a kondicí u pacientů před transplantací plic
Stehnová, Tereza ; Babková, Lenka (vedoucí práce) ; Wanke, Ondřej (oponent)
Úvod: Pacienti před transplantací plic mají často sníženou fyzickou kondici, což může ohrozit klinické výsledky samotné transplantace. Kondici může limitovat více faktorů, cílem této práce je zhodnotit, do jaké míry se na nižší fyzické zdatnosti těchto pacientů podílí síla nádechových svalů. Zároveň práce hodnotí, zda lze ke zhodnocení kondice u pacientů před transplantací plic použít kromě šestiminutového testu chůzí také test Timed Up and Go. Metodika: 14 pacientů v terminálním stádiu chronického plicního onemocnění, u nichž bylo zvažováno zařazení na čekací listinu pro transplantaci plic, absolvovalo šestiminutový test chůzí, Timed Up and Go test a měření síly nádechových svalů pomocí přístroje POWERbreathe® K5 (parametr S-Index). Byla posuzována vzájemná korelace výsledků těchto testů. Tyto korelace byly navíc zvlášť vyhodnocovány u pacientů s oslabením nádechových svalů (hodnoty S-Indexu pod 80 % normativních hodnot). Výsledky: Nebyla nalezena statisticky signifikantní korelace mezi použitými kondičními testy a sílou nádechových svalů. U pacientů s oslabením nádechových svalů však byla korelace mezi výsledky šestiminutového testu chůzí a hodnotami S-Indexu silnější. Statisticky významná negativní korelace byla naměřena mezi výsledky šestiminutového testu chůzí a testu Timed Up and Go (r =...
|
|
|
Fyzioterapie pacientů před plánovanou náhradou kolenního kloubu v rámci konceptu prehabilitace
SMÉKALOVÁ, Dita
Tato bakalářská práce se zabývá konceptem prehabilitace a jeho využitím v ortopedických operacích, konkrétně při totální náhradě kolenního kloubu, z pohledu fyzioterapie. Osteoartróza je nejčastějším degenerativním onemocněním kolenního kloubu, přičemž totální náhrada kolenního kloubu bývá standardním postupem při léčbě osteoartrózy v pozdní fázi tohoto onemocnění. V rámci teoretické části je tato práce věnovaná přehledu dosavadních poznatků nejen o konceptu prehabilitace u plánovaných operací, ale také o dosavadních metodách v rámci terapie gonartrózy a možnostech fyzioterapeutické intervence v předoperačním i pooperačním období. Cílem této práce je zaznamenat přípravu a provedení fyzioterapeutické intervence u skupiny pacientů před plánovanou náhradou kolenního kloubu a následně vyhodnotit její dopad na stav pacienta. Výzkumný soubor představují 2 pacienti v pokročilém stádiu gonartrózy, kteří v období 7 týdnů před plánovaným výkonem podstoupili terapii zaměřenou na posílení oslabených svalových skupin, zvýšení funkční kapacity a zvýšení povědomosti o nadcházející operaci s následnou rehabilitací. Při vyhodnocení výzkumu byly zjištěny změny pohybového aparátu, obzvláště pak stability a síly dolních končetin, síly horních končetin a postavení pánve. Došlo k pozitivnímu ovlivnění pohybových stereotypů. U obou pacientů došlo ke snížení stresu z nadcházející operace. Práce může sloužit především jako komplexní přehled péče o pacienta podstupujícího totální náhradu kolenního kloubu jak pro odbornou veřejnost, tak i pro pacienty či budoucí studenty fyzioterapie.
|
|
|
Fyzioterapie pacientů před plánovanou náhradou kyčelního kloubu v rámci konceptu prehabilitace
OLAHOVÁ, Marie
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech fyzioterapie před plánovanou operací kyčelního kloubu v rámci konceptu prehabilitace. V práci se zabývám možností připravení pacientů k rozsáhlému výkonu, jakým tato operace je. V teoretické části zpracovávám poznatky z anatomie a kineziologie kyčelního kloubu, posté nastiňuji problematiku konceptu prehabilitace, který se v zahraničí stává čím dál diskutovanějším tématem. V další části podávám informace související s totální endoprotézou kyčelního kloubu a komplikace při tomto výkonu. Poté jsou v práci popsány možnosti předoperační fyzioterapie. Cílem práce bylo zaznamenat přípravu a popsat fyzioterapeutickou intervenci u skupiny pacientů před plánovanou náhradou kyčelního kloubu, k čemuž jsem použila metod kvalitativního výzkumu. Výzkumnou jednotku tvořil jeden muž a dvě ženy, terapie probíhala zpravidla 1-2 x týdně 60-75 minut, po dobu přibližně dvou měsíců. Data byla odebrána pomocí vstupního a výstupního kineziologického rozboru, rozhovoru a pozorování. Na základě těchto informací byl pacientům vytvořen rehabilitační plán, který byl založen na kineziologických a fyzioterapeutických postupech a individuálně přizpůsoben pacientům. Všichni probandi dostali cvičební jednotku na domácí cvičení. U všech pacientů došlo ke zlepšení stavu a u dvou ze tří pacientů proběhl zákrok bez komplikací a rekonvalescence postupuje bez problémů. Třetí pacientka k operaci nenastoupila z epidemiologických důvodů. Práce může informovat odbornou veřejnost, fyzioterapeuty či studenty fyzioterapie o možnostech předoperační rehabilitace.
|
host ::
RSS.