|
|
Motivace a vnímání profese zdravotnického záchranáře
VACEK, Matěj
V bakalářské práci zkoumám motivaci zdravotnických záchranářů a jejich vnímání profese samotné. V úvodní teoretické části jsou představeny základní principy přednemocniční neodkladné péče a osobnostní rysy, které jsou u těchto profesionálů často přítomny. Dále je prozkoumán historický vývoj záchranné služby, který má vliv na současnou podobu této profese. V další části je rozebráno kvalifikační vzdělání nutné pro práci v této oblasti a právní úpravy týkající se kompetencí zdravotnických záchranářů. Druhá část práce je věnována motivaci, kde se detailněji zabývá charakteristikou, typy a dělením motivace, stejně jako faktory motivace a demotivace obecně. Zvláštní pozornost je věnována motivaci zdravotnických záchranářů, včetně analýzy motivujících a demotivujících faktorů specifických pro tuto profesi. Výzkumná část je vytvořena na základně kvalitativního výzkumu za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumným souborem jsou zdravotničtí záchranáři. Prvním cílem této práce je zmapovat motivaci pro práci zdravotnického záchranáře. Druhým cílem je zjistit vnímání profese zdravotnického záchranáře. Tato práce může být vedením Zdravotnické záchranné služby vnímána jako nástroj k zlepšení motivace svých pracovníků. Informace získané z výzkumu mohou být důležitým faktorem při rozhodování, zda budoucí uchazeči chtějí studovat obor zdravotnického záchranářství.
|
|
|
Digitalizace zdravotnictví a její význam v akutní péči
MÁLA, Josef
Bakalářská práce se zabývá digitalizací zdravotnictví a jejím významem v akutní péči. Skládá se z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá základními pojmy a definicemi digitálního zdravotnictví, především pak elektronickou zdravotní dokumentací a digitalizací zdravotnické záchranné služby. Praktická část zkoumá rozsah, využití a přínos digitalizace v přednemocniční péči. Věnuje se také spokojenosti zdravotnických záchranářů s digitalizací v rámci ZZS.
|
|
|
Činnost zdravotnických záchranářů při řešení útoku aktivního střelce a spolupráce se složkami Integrovaného záchranného
SLABÁ, Kristýna
Tématem této bakalářské práce je Činnost zdravotnických záchranářů při řešení útoku aktivního střelce a spolupráce se složkami Integrovaného záchranného systému. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu aktivní střelec, rozdělení nejčastějších střelných poranění a péče o ně. Následující kapitoly se věnují typovým činnostem jednotlivých složek IZS, cvičením spojeným s aktivním střelcem a nejsou opomenuty ani útoky, které se odehrály v zahraničí a v České republice. Empirická část bakalářské práce byla zhotovena kvalitativní metodou založenou na polostrukturovaných rozhovorech. Výzkumu se účastnilo 11 informantů z řad zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje, policistů a hasičů. V práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat spolupráci zdravotnických záchranářů se složkami Integrovaného záchranného systému. Druhý cíl měl zmapovat přípravu zdravotnických záchranářů na řešení útoku aktivního střelce. Výsledky výzkumného šetření prokázaly, že zdravotničtí záchranáři se orientují v nastavení spolupráce i komunikace mezi složkami IZS při společném zásahu, čímž byl první cíl splněn. Dále výsledky prokázaly, že příprava zdravotnických záchranářů na útok aktivního střelce je nedostačující a sami záchranáři se necítí být připraveni. Práce upozorňuje na možnost zvýšení četnosti školení personálu v problematice aktivního střelce.
|
|
|
Péče o pacienta s popáleninami v přednemocniční neodkladné péči
VÁCLAVOVSKÝ, Zdeněk
Bakalářská práce na téma Péče o pacienta s popáleninami v přednemocniční neodkladné péči je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá anatomií kůže, její funkcí a následně se zaměřila na samotné popáleniny, jejich rozdělení, postup při poskytování jak laické, tak neodkladné péče. Dále je zde zmíněné inhalační trauma, jeho rozdělení a terapie. Pro bakalářskou práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů ohledně péče pacientů s popáleninami. Druhým cílem bylo zjistit materiálně technické vybavení vhodné pro ošetření pacienta s popáleninami ve vozidle RZP. Třetím cílem bylo zjistit aktuální trendy v péči o pacienta s popáleninami. K dosažení výsledků bylo použito metody kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaného rozhovoru obsahujícího 10 otevřených otázek. Záznam rozhovoru probíhal prostřednictvím rukou psaných poznámek. Tyto rozhovory byly vedeny se 14 zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Z oblastních středisek Strakonice, Tábor, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Jindřichův Hradec a České Budějovice byli vybráni vždy 2 zdravotničtí záchranáři. Výsledky práce říkají, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dostatek vědomostí v problematice popálenin v přednemocniční neodkladné péči, ve které se orientují obstojně. V závěru bakalářské práce jsou kromě shrnutí výsledků výzkumu a zhodnocení naplnění cílů zmíněna i má doporučení pro současnou praxi zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Anafylaktický šok v přednemocniční neodkladné péči
DLOUHÁ, Andrea
Bakalářská práce je vypracována na téma "Anafylaktický šok v přednemocniční neodkladné péči" a je složena ze dvou částí - teoretická a praktická. Teoretická část má za cíl seznámit čtenáře s poznatky odborných zdrojů na téma přednemocniční neodkladné péče a anafylaktického šoku. Součástí jsou i základní informace o alergii a funkci imunitního systému. V rámci anafylaktického šoku je nejprve definováno, o jaký stav se jedná a co obecně znamená šok. Dále jsou data zaměřena na patofyziologii - tedy jaké patologické děje se při tomto stavu odehrávají v organismu, etiologii - příčiny vzniku reakce, klinický obraz - projevy na jednotlivých orgánových soustavách a terapii anafylaktického šoku. V druhé, praktické, části jsou uvedeny informace, které byly získány polostrukturovanými rozhovory. Rozhovor se skládal z 19 otázek a výzkumný soubor tvořilo 14 zdravotnických záchranářů, kteří působili v oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumného šetření byly analyzovány, rozděleny do 8 kategorií a rozepsány do tabulek. Součástí praktické části byly dva cíle: 1. Zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů v problematice anafylaktického šoku a 2. Zmapovat postup zdravotnických záchranářů v posádce RZP u pacienta s anafylaktickým šokem. Věříme, že se stanovené cíle podařilo naplnit a díky tomu bude možné zhodnotit dostatečnost znalostí této problematiky a nahlédnout do postupů, které zdravotničtí záchranáři uplatňují v případě, kdy se v přednemocniční neodkladné péči, setkají s pacientem v anafylaktickém šoku.
|
|
|
Specifika urgentních stavů v gynekologii a porodnictví
PUPÍKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá tématem "Specifika urgentních stavů v gynekologii a porodnictví". Skládá se ze dvou částí, a to teoretické a praktické. V teoretické části předáváme informace o jednotlivých urgentních stavech z gynekologie a porodnictví. Řešíme u stavů, jak se projevují, jaké mohou být rizikové faktory a jaká je léčba v rámci přednemocniční neodkladné péče. V urgentních stavech z gynekologie rozebíráme stavy jako mimoděložní těhotenství, torze adnex, ruptura ovariální cysty, endometrióza, ovariální hyperstimulační syndrom, pánevní zánětlivá nemoc a patologické gynekologické krvácení. V porodnictví popisujeme hypertenzní stavy v těhotenství, preeklampsii, eklampsii, HELLP syndrom, předčasný porod, porod koncem pánevním, prolaps pupečníku, abrupci placenty, vcestnou placentu, embolii plodovou vodou, postpartální krvácení a kardiopulmonální resuscitaci těhotné. V praktické části předáváme informace získané z rozhovorů se zdravotnickými záchranáři. Získané informace byly analyzovány a následně rozděleny do 11 kategorií. Cílem práce bylo - 1. Zmapovat jednotlivé urgentní stavy v gynekologii a porodnictví. 2. Zmapovat postupy zdravotnických záchranářů u urgentních stavů v gynekologii a porodnictví. Věříme, že se nám podařilo naplnit stanovené cíle. Výsledky výzkumu mohou sloužit k vytvoření doporučených postupů v rámci urgentních stavů v gynekologii a porodnictví.
|
|
|
Spektrum chirurgických výkonů v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
MONDEK, Jan
Bakalářská práce se zaměřuje na chirurgické výkony v přednemocniční neodkladné péči v rámci řešení reverzibilních příčin. Bakalářská práce je tvořena teoretickou a výzkumnou částí. V úvodu teoretické části se věnuji jednotlivým chirurgickým výkonům, které do prostředí přednemocniční neodkladné péče patří a popisuji jejich rozdělení, indikace, rizika a praktický postup při jejich aplikaci. Dále popisuji traumatickou zástavu oběhu a rozšířenou kardiopulmonální resuscitaci. V dalších kapitolách práce se zabývám monitorací a vyšetřením pacienta, které je pro odhalení reverzibilních příčin důležité. Dále popisuji nutnost analgezie v přednemocniční péči a v poslední kapitole se věnuji důležitosti zachování aseptického prostředí a riziky sepse. V rámci výzkumné části byl proveden kvalitativní výzkum formou polostrukturovaného rozhovoru, přičemž výzkumný soubor tvořilo celkem 9 zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje. Cílem výzkumu bylo zmapovat indikace a rizika chirurgických výkonů v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Dalším cílem bylo zjistit, jaké povědomí a zkušenosti v této problematice záchranáři Jihočeského kraje mají. Všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny a cíle práce byly naplněny. Výzkumem bylo zjištěno, že zkušenosti a znalosti záchranářů na jednotlivých stanovištích jsou velmi podobné, oslovení zdravotničtí záchranáři se v problematice dostatečně orientují, přičemž stanoviště v Jindřichově Hradci je objektivně lehce v popředí. Práce by mohla být využita, jako studijní materiál v rámci vzdělávání studentů zdravotnického záchranářství, popřípadě pro sebevzdělávání samotných zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Farmakoterapie v přednemocniční péči z pohledu zdravotnického záchranáře
VACEK, Daniel
Bakalářská práce na téma farmakoterapie v přednemocniční neodkladné péči z pohledu zdravotnického záchranáře je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá kompetencemi zdravotnického záchranáře, jednotlivými lékovými skupinami, které jsou užívány v přednemocniční neodkladné péči a jsou součástí vozidel zdravotnické záchranné služby. Pro bakalářskou práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti farmakoterapie u zdravotnických záchranářů. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti a postup zdravotnických záchranářů o možnostech podávání farmakoterapie bez indikace lékaře zdravotnické záchranné služby. Třetím cílem bylo zmapovat znalosti a postup zdravotnických záchranářů o možnostech podávání farmakoterapie na základě indikace lékaře zdravotnické záchranné služby. Bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se 14 zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje z oblastních středisek Prachatice, Strakonice, Tábor, Písek, Český Krumlov, České Budějovice a Jindřichův Hradec. Výsledky práce říkají, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dostatek vědomostí v problematice farmakoterapie v přednemocniční neodkladné péči, ve které se orientují obstojně, a to jak v lékových skupinách, tak v indikacích a dávkování. Zdravotničtí záchranáři znají své kompetence, které však někdy vědomě překračují.
|
|
|
Management život ohrožujícího krvácení v přednemocniční neodkladné péči
PFEFFER, František
Bakalářská práce je vypracována na téma "Management život ohrožujícího krvácení v přednemocniční neodkladné péči". Skládá se ze dvou částí - teoretické a praktické. Cílem první části je seznámit čtenáře s problematikou managementu život ohrožujícího krvácení a vymezit jakýsi teoretický rámec nutný k pochopení tohoto tématu. Nejprve jsou uvedeny informace o anatomii kardiovaskulárního systému, například co je to krev, jakým způsobem je rozváděna do celého těla. Následně je vysvětleno, co je to krvácení, jaké jsou důvody jeho vzniku, následky a jak lidské tělo reaguje, aby tento patologický stav zvrátilo. V neposlední řadě je uvedena definice život ohrožujícího krvácení a současné doporučené postupy, nefarmakologické a farmakologické prostředky, kterých se užívá v přednemocniční neodkladné péči při tomto závažném stavu. V praktické části jsou uvedeny informace získané pomocí polostrukturovaných rozhovorů se šesti zdravotnickými záchranáři. Ty byly nejprve analyzovány a následně rozděleny do 11 kategorií s cíli - 1. Zjistit, jaké diagnosticko-terapeutické možnosti a znalosti v oblasti život ohrožujícího krvácení mají zdravotničtí záchranáři pracující u pozemní a letecké záchranné služby v Jihočeském a Plzeňském kraji. 2. Porovnat získané poznatky mezi uvedenými kraji. Věříme, že se stanovené cíle podařilo naplnit a je díky tomu možné nahlédnout do současných postupů, které zdravotničtí záchranáři každodenně v přednemocniční neodkladné péči uplatňují, setkají-li se s pacientem s život ohrožujícím krvácením.
|
|
|
Paliativní péče v přednemocniční neodkladné péči
DOBOŠ, Štěpán
Bakalářská práce se zabývá tématem paliativní péče v kontextu zdravotnické záchranné služby. Základem paliativní péče je zkvalitnění péče o pacienty, u kterých již byla kurativní léčba vyměněna za léčbu paliativní. Téma je aktuální, neboť zdravotničtí záchranáři dnes stále častěji vyjíždějí k paliativním pacientům. Hlavním cílem práce je zjistit, jak zdravotničtí záchranáři rozeznávají potřeby paliativních pacientů. V práci se dále porovnává znalost záchranářů ohledně možností poskytování paliativní péče a je zjišťováno, zda se cítí být psychicky připraveni na výjezdy k paliativním pacientům. Výzkumné otázky jsou: "Jaké pracovníci zdravotnické záchranné služby rozeznávají potřeby paliativních pacientů?", "Jaké pracovníci zdravotnické záchranné služby znají možnosti poskytování paliativní péče?" a "Jak se pracovníci zdravotnické záchranné služby cítí být psychicky připraveni na výjezdy k paliativním pacientům?" Práce obsahuje teoretickou a empirickou část. Teoretická část definuje paliativní péči a rozděluje potřeby paliativních pacientů i druhy poskytování paliativní péče. Rozebírá možnosti poskytování paliativní péče v Jihočeském kraji a otázky konfrontace zdravotnické záchranné služby s paliativní medicínou. V empirické části je předloženo kvalitativní výzkumné šetření za využití polostrukturovaných rozhovorů s vybranými zdravotnickými záchranáři. Odpovědi na výzkumné otázky vycházejí ze zkušeností zdravotnických záchranářů s problematikou a reflektují jejich pohled na ni. Paliativní péče je jimi vnímána jako složité téma, které by mělo být lépe řešeno. Z hlediska srovnání s odbornou literaturou o fenoménu paliativní péče projevují zdravotničtí záchranáři dobrou znalost o možnostech jejího poskytování i o potřebách paliativních pacientů. Vypovídají, že po psychické stránce jsou připraveni na výjezdy k těmto pacientům, i když náročnějšími jsou výjezdy k pacientům dětským nebo mladším.
|
host ::
RSS.