|
|
Potravní preference suchozemských plžů v říčních nivách postižených invazivními rostlinami
Ševčíková, Štěpánka ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Na dvou běžných druzích plžů z oblastí říčních niv byl studován potravní vztah k pěti nejrozšířenějším invazivním rostlinám z tohoto prostředí: Impatiens glandulifera, Helianthus tuberosus, Fallopia japonica, F. sachalinensis a F.x bohemica a k rostlině tvořící zde původní porosty - Urtica dioica. Pomocí tří odlišných metodických přístupů jsem se snažila dokázat, zda jsou tyto rostliny pro plže Succinea putris a Urticicola umbrosus zdrojem potravy či nikoliv. Zjistila jsem, že z histologických řezů živnou rostlinu nelze identifikovat. Pro analýzu trusu neposkytují některé druhy rostlin dostatečně charakteristické struktury, bezpečně lze v trusu identifikovat H. tuberosus a U. dioica na základě trichomů. Podle výsledků laboratorních testů je pro výběr potravy plžů zásadní, o jakou rostlinu se jedná a zda je v čerstvém stavu, či přemrzlá. U. umbrosus zkonzumovala oproti S. putris méně rostlin v čerstvém stavu. Po přemrznutí se míra konzumace u obou druhů značně zvýšila. Nejpreferovanějšími druhy jsou U. dioica a H. tuberosus. I. glandulifera je konzumována pouze po přemrznutí, křídlatky jsou odmítány čerstvé i přemrzlé.
|
|
|
Biologie krys z rodu Rattus se zaměřením na potravní preference
Voráčková, Petra ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Rod Rattus patří do nejrozsáhlejší savčí čeledi zvané Muridae, konkrétně do podčeledi Murinae. Potkan (Rattus norvegicus) a krysa obecná (Rattus rattus) jsou neznámější druhy rodu Rattus. Ačkoli je dnes laboratorní potkan široce využívaným modelovým organismem, divoké druhy rodu Rattus způsobují rozsáhlé ekonomické škody v zemědělství, zejména v jihovýchodní Asii. Tito komenzální hlodavci jsou také obávaní přenašeči zoonotických onemocnění, kterými se může člověk nakazit. Jedním ze způsobů, jak redukovat jejich populace, je studium přenosu potravních preferencí. Sociální učení a předávání zkušeností o potravě ostatním jedincům je u rodu Rattus obecně známý fenomén. Nejen díky tomu je tento rod jedním z nejúspěšnějších v živočišné řiši.
|
|
|
Faktory ovlivňující potravní preference ptáků v zimě
Korencová, Petra ; Klvaňová, Alena (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Studovala jsem sběr potravy drobnými pěvci z krmítek v zimním období. Chtěla jsem zjistit, jestli si ptáci na krmítku vybírají mezi různými druhy potravy, proto jsem jim nabízela pomocí preferenčních experimentů dvojice stejně velkých kousků různě kalorické potravy (slunečnice, vlašských a burských ořechů). Předpokládala jsem, že si budou vybírat kaloričtější potravu, což se nepotvrdilo. Selektivita byla prokázána u všech druhů kromě sýkor. Zvonci si zřejmě vybírali podle tradice, vždy brali slunečnici, tedy potravu známou z okolních krmítek. Roli nehrála ani velikost potravy, kterou jsem testovala v experimentech s většími kousky méně kalorické potravy a menšími kousky více kalorické potravy. Předpokládala jsem, že ptáci budou preferovat větší kousky, i když méně kalorické potravy, proto aby s nimi mohli odletět do bezpečí. Ani tento předpoklad se nepotvrdil, čížci naopak preferovali vždy menší potravu, zřejmě pro snazší manipulaci s ní. Ve třetí sérii experimentů jsem testovala vliv predátora, přepokládala jsem, že po vystavení vycpaniny krahujce klesne selektivita - tedy že ptáci raději rychle odletí pryč z krmítka s jakoukoli potravou, případně že budou preferovat větší kousky bez ohledu na kalorie. Predační tlak sice průkazně snížil počet příletů ptáků na krmítko, na výběr potravy však neměl vliv.
|
|
|
Potrava housenek Minois dryas na vybrané lokalitě
Hájková Březinová, Kateřina ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Kamil, Kamil (oponent)
Okáč ovsový Minois dryas, popsaný v roce 1763 Giovanni Antonio Scopolim, patří k našim ohroženým druhům motýlů. Jeho výskyt je dnes omezen pouze na několik lokalit ve středních a jižních Čechách a na jižní Moravě. Přežití druhu zavisí především na zachování a obnově příhodných typů biotopů a studiu jeho autekologie a bionomie. Cílem mé práce bylo určit pomocí experimentu živné rostliny housenek okáče, zjistit kterou z trav housenky preferují a ověřit pravdivost hypotézy, že preferovaná rostlina je zároveň dominantní ze spektra potenciálních živných rostlin na zkoumané lokalitě (louka v okolí Žehuně ve Středočeském kraji). V první části pokusu byly housenkám nabízeny všechny druhy trav nasbírané na Žehuňské louce. Rostliny, které housenky žraly, byly vyhodnoceny jako živné. Z výsledků vyplývá, že k živným rostlinám housenek patří v ČR: srha laločnatá Dactylis glomerata, sveřep vzpřímený Bromus erectus, kostřava červená Festuca rubra, ovsík vyvýšený Arrhenatherum elatius a ostřice kalužní Carex acutiformis. V druhé části experimentu byly housenkám nabízeny trávy vyhodnocené v první části jako živné rostliny a byla sledována četnost sežraných a nesežraných listů těchto trav. Výsledky určily jako nejžádanější druh Bromus erectus a statistické vyhodnocení prokázalo, že mezi jednotlivými rostlinami existuje silná závislost . Vzhledem k tomu, že Bromus erectus je v lokalitě skutečně dominantní travinou (zastoupen cca 30 %), hypotéza byla potvrzena. Experiment přinesl několik poznatků z bionomie Minois dryas. Sledování potvrdila, že se housenky kuklí na přelomu června a července, a to zejména v noci. Larvy se kuklily jak v zemi, tak na zemi. V žádném z případů jsem nepozorovala vytvoření přediva. Stádium kukly trvalo 22 -- 23 dní. Motýli se líhli v ranních a dopoledních hodinách. Imága si z potravní nabídky volila v naprosté většině případů červený meloun, což potvrzuje že dospělci při výběru potravy preferují červenou barvu.
|
|
|
Srovnání vybraných etologických aspektů vybraných druhů suchozemských želv
BLAŽEK, David
V práci byli zkoumáni zástupci 4 chovaných druhů suchozemských želv rodu Testudo (T. hermanni, T. graeca, T. horsfieldi a T. marginata) v chovu ZOO Hluboká nad Vltavou. V rámci studia jejich biologie byly sledovány jejich morfologické parametry, míry, indexy a hmotnosti, a jak tyto zobrazují uváděný pohlavní dimorfismus, zjištěný u volně žijících populací. Dále byly sledované jejich preference potravy, jsou li tyto závislé na pohlaví a způsobu chovu, a to předkládáním 4 druhů potravy (červené zelí, listy pampelišky, a jetele, kořen mrkve) želvám jednotlivě a ve skupině. Pohlavní dimorfismus v rozdílných proporcích těla nejvýraznější u druhu Testudo hermanni. U chovaných Testudo horsfieldi a T. graeca byl zjištěn v méně znacích. Zkoumané samice Testudo ze ZOO Hluboká nad Vltavou byly v průměrných i minimálních a maximálních naměřených hodnotách větší a těžší než samci téhož druhu, což odpovídá literárním údajům z volně žijících populací. Samci se dostanou a počnou konzumovat předloženou potravu dříve než samice. Samci preferovali více zelí a mrkev, samice jetel a pampelišku. Velikost rozdílů změn potravních preferencí mezi individuálními a skupinovými pokusy nebyly závislé na pohlaví, velikosti ani druhu jedince. Při krmení nebyla zjištěna žádná patrná uplatňování převahy silnějších či rychlejších jedinců.
|
|
|
Preference základních složek potravy mravenci se zaměřením na středoevropskou faunu.
NOSKOVÁ, Lenka
Tato práce má dvě části: první přináší přehled o roli různých potravin a živin mravenci, druhá část představuje výsledky experimentu zaměřeného na preferenci základních složek potravy středoevropských mravenců. V experimentu jsme připravili šest různých návnad (voda, 1% chlorid sodný, olivový olej, 20% aminokyselina glutamin, umělý med [10% sacharózy + 10% aminokyselina] a 20% sacharózy). Celkem bylo navštíveno 187 z 690 pastí. Bylo zaznamenáno 26 druhů mravenců. Preference čtyř nejpočetnějších druhů se lišila. F. polyctena navštěvovala většinu nabízených návnad, zatímco jiné druhy preferovaly složky jako cukr. Obecně platí, že mravenci preferují med a sacharózu, bez ohledu na roční období a stanoviště. Dodatečné koncentrace návnad soli a sacharózy projevují stejné preference, bez ohledu na typ návnady a aditivitu účinků aminokyseliny u sacharózy. Výsledky experimentu ukazují překvapivě konzistentní a silnou preferenci středoevropských mravenců na cukry.
|
|
|
Preference ve výživě losa evropského v zoologických zahradách
ŠERÁKOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřená na potravní preference losa evropského (Alces alces) ve vybraných zoologických zahradách ČR a na vlastní sledování potravních preferencí losa v zoo Hluboká nad Vltavou. Výsledky studie jsou pak porovnány s potravní nabídkou a preferencemi ve volné přírodě zjištěnými z literárních údajů. První část je zaměřená na literární přehled informací ohledně losa evropského, kde byla popsána jeho charakteristika, zařazení, rozšíření a biologie. Soustředí se zejména na studie zkoumající potravní nároky a preference losa evropského ve volné přírodě i v zajetí. Ve druhé části bylo provedeno vlastní sledování v zoo Hluboká nad Vltavou, kdy byli pozorováni tři jedinci během deseti krmení. Zhodnocena byla také kvalita výživy a složení krmné dávky, a to i v zoo Praha a Brno (na základě údajů poskytnutých tamními ošetřovateli). Analýzou variance bylo zjištěno, že existují rozdíly v latenci spotřeby jednotlivých typů krmení. Losi preferovali sušené byliny, mrkev a dubovou kůru. Oproti tomu nejméně s chutí konzumovali vločky, žirafí granule a jako poslední losí granule. V závěru práce byla navržena doporučení ohledně vylepšení krmné dávky pro zoologické zahrady tak, aby splňovala nejen nutné nutriční nároky, ale i odpovídala preferencím chovaných zvířat.
|
|
| |
|
|
Potravní preference vybraných druhů hadů
STARÁ, Zuzana
Tuto práci jsem zaměřila na druh velmi známý na našem území užovka obojková (Natrix natrix). Pokusy jsem prováděla nejdříve na dospělých jedincích a pak na mláďatech. K práci jsem použila ypsilonové experimentální zařízení. Za nabízenou potravu jsem zvolila skokana zeleného (Rana escualenta ) a dvě velikosti kapra obecného (Cyprinus carpio ). Testovala jsem ve třech typech pokusů. První typ bylo prázdné rameno a malá ryba, druhý typ byla malá a velká ryba, třetí typ malá ryba a obojživelník. K pokusům jsem použila pouze namočenou vatu v dané potravě, která byla umístěna v plastových boxech na konci dvou ramen bludiště. Výsledek ukázal že dospělí jedinci jsou méně vybíravější v potravě než mláďata, která téměř vždy preferovala žábu před rybou.
|
|
|
Potravní preference drobných zemních savců a jejich vliv na biodiverzitu rostlinných společenstev mokrých orchidejových luk
CUDLÍN, Ondřej
Během šesti vegetačních sezón (2002 až 2007) byl na třech lokalitách prováděn výzkum potravní preference drobných savců a zjišťování jejich vlivu na hlízy prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Na každé lokalitě bylo označeno deset párů rostlin prstnatce májového. Jedna rostlina z páru byla ochráněna trojúhelníkem vytvořeným třemi kovovými hřebeny. Označené rostliny byly měřeny na začátku (výška, délka a šířka listu a počet květů) a na konci vegetačního období (počet tobolek). Ke konci vegetačního období (září {--} říjen) byl proveden v průběhu tří nocí odchyt drobných savců. Na každé lokalitě byly vytyčeny čtyři linie po 25 pastech o celkové délce 500 m délce, vytvořené celekem ze sta sklopných pastí. Dvě linie procházely přes místa s výskytem vstavačovitých rostlin, zbývající dvě přes louky bez přítomnosti vstavačovitých rostlin. V letech 2004 - 2007 byla zjišťována potravní preference drobných savců pomocí kořenů zabalených do pletiva o rozměrech 15 x 6 cm. V každé "návnadě" byl umístěn vždy kořen jednoho druhu jako kontrola a k němu byly přidány další testovací kořeny.Takto vytvořených 50 "návnad" bylo umístěno ob jednu past, tedy mezi 100 pastí, na každé lokalitě. V letech 2005 - 2007 bylo provedeno zjišťování potravní preference hraboše polního v laboratorních chovech PřF JU s kořeny stejných druhů rostlin jako v terénním experimentu. V letech 2006 a 2007 byly přidány i hlízy prstnatce májového, především z agarových kultur a malý počet hlíz z lokality ohrožené zánikem. Také byl provedcen mikroskopický rozbor žaludků jedinců hraboše polního a hraboše mokřadního odchycených na třech lokalitách při podzimních odchytech. Z výzkumu za období v letech 2002 {--} 2007 nevyplývá, že se na poškozování hlíz prstnatce májového podílejí hlodavci, i když hraboš polní v laboratorním experimentu významně preferoval hlízy prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), vypěstované v čistých agarových kulturách. Domnívám se, že ke konzumaci hlíz a více preferovaných kořenů (olešníku kmínolistého, vrbiny obecné), by mohlo dojít v gradační fázi populačního cyklu hrabošovitých, který se na sledovaných lokalitách nevyskytnul. Na transektech s výskytem vstavačovitých rostlin bylo odchyceno více druhů drobných savců než na transektech bez výskytu vstavačovitých. V mikroskopických rozborech 28 žaludků hrabošů polních z podzimních odchytů byly nalezeny jen 3% podzemních zásobních orgánů rostlin, zbytek byl tvořen nadzemními částmi jednoděložných a dvouděložných rostlin, což je vzhledem k odchytům ve vegetačním období očekávaný výsledek.
|
host ::
RSS.