|
|
Potřeba jistoty a bezpečí na vybraných dětských odděleních
ŠKRAŇKOVÁ, Jana
Hospitalizace představuje pro dítě řadu velkých změn, necítí se dobře, je odtrhnuté od domova, od svých kamarádů a ocitá se v novém neznámém prostředí plném bílých plášťů, strachu a různých nemocí. Po příchodu do nemocnice ztrácí pocit bezpečí a bojí se. Naplnění potřeby jistoty a bezpečí je pro jeho zdravý vývoj stěžejní, a proto jsme se v diplomové práci tímto tématem zabývali. Cílem diplomové práce bylo zmapovat, do jaké míry je u dětí na vybraných odděleních naplňována potřeba bezpečí a jistoty. Rovněž jsme chtěli zjistit, jakým způsobem se dotazované děti adaptují na nemocniční prostředí a zmapovat přístup sester k dětem v kontextu uspokojování potřeby bezpečí a jistoty. V teoretické části jsme popsali klasifikací potřeb dětí a charakterizovali potřebu jistoty a bezpečí. Věnovali jsme se adaptaci dítěte na nemocniční prostředí a spolupráci s rodinou, úloze rodičů při hospitalizaci dítěte a dále problematice hospitalismu. Pro empirickou část jsme zvolili kvalitativní výzkumné šetření metodou polostrukturovaného rozhovoru s hospitalizovanými dětmi a sestrami. Výzkumný soubor tvořilo 17 dětí mladšího školního věku a 6 sester ve stejném poměru ze tří dětských oddělení Fakultní nemocnice v Motole. Při rozhovoru s dětmi jsme zjišťovali, jak se v nemocnici cítí, co prožívají, zda mají návštěvy, zda se něčeho nebojí a jak jsou informované o diagnóze, vyšetřeních a délce hospitalizace. Se sestrami jsme vedli rozhovor ohledně zajišťování potřeby jistoty a bezpečí, snižování strachu a bolesti, společné hospitalizace rodičů s dětmi a přípravy dítěte na vyšetření. Na základě analýzy výsledků jsme došli k závěru, že potřeba bezpečí a jistoty je u dětí naplňována do velké míry. Děti se na nemocniční prostředí adaptují zpravidla dobře. Sestry k nim přistupují s láskou a snaží se jim dostatečně věnovat, povzbuzovat je a nahrazovat jim rodiče, když nejsou s nimi hospitalizováni. Domníváme se však, že nevěnují dostatek času psychosociální anamnéze, a proto jsme navrhli vytvořit adaptační dotazník, který bude sloužit sestrám po přijetí dítěte k hospitalizaci.
|
|
|
Potřeba jistoty a bezpečí v souvislosti s plánovaným operačním výkonem z pohledu pacienta a všeobecné sestry
BOHDALOVÁ, Jaroslava
Plánovaný operační výkon vždy nějakým způsobem ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí. Pro to, aby měl pacient co největší pocit jistoty a bezpečí, jsou důležité informace týkající se všeho, co se bude dít s ním samým v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Klíčovou roli pro pacienta a jeho potřebu jistoty a bezpečí má však všeobecná sestra, která je v situaci, v níž se pacient nachází, tím nejbližším člověkem, který mu může pomoci naplnit co nejlépe jeho potřebu jistoty a bezpečí za pomoci znalostí a dovedností, které by měla všeobecná sestra ovládat, a za pomoci postojů, které by měla zaujímat. Cílem práce bylo zjistit, jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta a jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta? Jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem? Jaké jsou nedostatky v uspokojování potřeb jistoty a bezpečí u pacientů před plánovaným operačním výkonem? Jak může všeobecná sestra pomoci zvládat pacientovi strach a úzkost související s plánovaným operačním výkonem? Pro výzkumné šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu s využitím hloubkového rozhovoru. Rozhovory byly se souhlasem respondentů nahrávány na diktafon, doslovně přepsány a poté podrobeny obsahové analýze dat otevřeným kódováním metodou papír a tužka. Z výzkumu vyplynulo, že plánovaný operační výkon negativně ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí bez ohledu na jeho předešlé zkušenosti. Velký vliv na eliminaci pacientových obav a negativních pocitů má právě všeobecná sestra, která bere pacienta jako rovnocenného partnera, zaujímá k němu individuální přístup, informuje ho o všech ošetřovatelských výkonech a postupech, volí klidný a vstřícný způsob komunikace, využívá empatii, naslouchání a snaží se pacientovi v rámci možností ve všem vyhovět. Výzkumné šetření dále ukázalo, že existují některé nedostatky v oblasti informovanosti ze strany lékařů, a rovněž ukázalo na vhodnost přípravy pacientů před plánovanou operací v rámci edukace v ambulanci již od okamžiku, kdy se pacient dozví, že podstoupí plánovaný operační výkon. Dalším zjištěním výzkumného šetření je, že všeobecné sestry mají neúplné znalosti v oblasti terapeutické komunikace. Výsledky naznačují, že ke snížení negativního dopadu, který má chirurgická léčba na pacientovu potřebu jistoty a bezpečí, by bylo vhodné zahájit edukaci pacientů již ve chvíli, kdy je rozhodnuto o tom, že jejich onemocnění bude řešeno tímto způsobem. Všeobecné sestry by si měly doplnit znalosti a dovednosti v oblasti terapeutické komunikace, aby pomohly pacientovi lépe zvládat jeho nelehkou životní situaci. Na základě výsledků výzkumného šetření a po domluvě s hlavní sestrou nemocnice bude uspořádán seminář na téma Komunikace s pacientem před plánovaným operačním výkonem se zaměřením na terapeutickou komunikaci a terapeutický rozhovor. Ostatní zjištěné nedostatky, týkající se nedostatečné informovanosti pacientů a možnosti lepší přípravy pacientů před plánovaným operačním výkonem v rámci edukace v ambulanci, budou řešeny managementem nemocnice.
|
|
|
Potřeba jistoty a bezpečí u pacientek na gynekologicko-porodnickém oddělení
VEČEŘOVÁ, Jana
Jistota a bezpečí je potřebou vyvarovat se ohrožení a nebezpečí. Představuje potřebu důvěry, spolehlivosti, stability, osvobození od strachu, ekonomického zajištění. Potřebu jistoty a bezpečí je možné rozdělit na potřebu vyhnout se ohrožení, zachování zdraví, důvěry, soběstačnosti, informací a orientace, podnětů, vlastnictví a hromadění majetku, míru a klidu, naděje a víry. Míra pocitu jistoty a bezpečí má vliv na biologickou stránku lidského organismu. Působením přes centrální nervový systém a vegetativní nervstvo má vliv na funkci jednotlivých orgánových systémů. Nejistota působí jako stresující faktor a ovlivňuje adaptační mechanismy organizmu. Mezi psychické odezvy na neuspokojení potřeby jistoty bezpečí patří strach úzkost, hněv a smutek. Typ a intenzita odezvy je vždy individuální. Cílem této práce bylo zjistit, zda je u pacientek na gynekologicko {--} porodnickém oddělení uspokojována potřeba jistoty a bezpečí a jaké faktory ovlivňují uspokojování této potřeby. Na začátku byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zní: Pacientky na gynekologicko {--} porodnickém oddělení mají uspokojenou potřebu jistoty a bezpečí. Druhá hypotéza byla stanovena takto: Na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacientek na gynekologicko - porodnickém oddělení má vliv přístup zdravotnického personálu. První hypotéza byla výzkumem potvrzena {--} pacientky mají uspokojenu potřeby jistoty a bezpečí. Druhá hypotéza byla také potvrzena {--} výzkum prokázal, že na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí se podílí přístup personálu. Výzkum byl prováděn kvantitativní metodou pomocí dotazníků, kterou jsem zvolila, protože umožňuje v poměrně krátkém časovém úseku poskytnout velké množství empirických údajů a také umožňuje dotazovaným zůstat v anonymitě. Dotazníky byly rozdávány na standardních odděleních: konzervativní gynekologii, perioperační gynekologii, rizikovém těhotenství a šestinedělí v nemocnici České Budějovice a. s. během měsíce června roku 2007. Celkem bylo zpracováno 86 vyplněných dotazníků. Práce bude využita v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě a publikována na internetu.
|
host ::
RSS.