|
|
Reswitching u zakladatelů postkeynesovství
Kraffer, Robin ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Práce se zabývá vývojem myšlení Joan Robinsonové, Nicholase Kaldora, Piera Sraffy a Luigi Pasinettiho ve vztahu k problematice reswitchingu. U Robinsonové, Kaldora a Sraffy ukazuje na význam debaty o nedokonalé konkurenci a Keynesovy teorie pro rozvoj jejich názorů v teorii kapitálu. Tu v 50. letech problematizovala Robinsonová otázkou, jak měřit kapitál. Objevila možnost zpětného přechodu na pracovně náročnější techniku při růstu mezd, nevěnovala jí ale velkou pozornost. Práce dále zjišťuje význam Sraffova řešení neměnného měřítka hodnoty pro rozvoj debaty o zpětném přechodu technik v 60. letech. Do té se zapojili Pasinetti i Robinsonová. V 70. letech ale Robinsonová znovu odmítla přikládat zpětnému přechodu význam v kritice neoklasické teorie, čímž se připojila ke Kaldorovi. K závěru je zodpovězena otázka, zda Robinsonová podcenila význam reswitchingu, jak se domnívá Pasinetti - podcenila jej v 50. letech, zatímco v 70. letech nelze tuto otázku jednoznačně rozsoudit i přes nalezené rozdíly mezi postkeynesovci a neoricardovci.
|
|
|
Finanční krize a metodologie ekonomie
Kovanda, Lukáš ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent) ; Bažantová, Ilona (oponent)
Práce mapuje zásadní momenty vztahu domény metodologie ekonomie a implikací finanční krize, jež vrcholila v letech 2008 a 2009. Finanční krize je nahlédnuta jako jev, k němuž v nezanedbatelné míře přispělo užívání některých teoretických konceptů ekonomie hlavního proudu, které neadekvátním způsobem uchopují realitu. Jedná se převážně o koncepce, které byly rozvinuty ve druhé polovině dvacátého století, v době vrcholícího přílivu pozitivistických náhledů do metodologie hlavního proudu. Tyto náhledy byly přitom již v té době zásadním způsobem zpochybněny filozofií věd, aniž by ovšem toto zpochybnění bylo ekonomií hlavního proudu v uspokojivé míře reflektováno. Kromě historického expozé je součástí práce rovněž nastínění budoucího vývoje převažující podoby ekonomické teorie, a to prostřednictvím čtyř potenciálních scénářů takového vývoje. Závěr práce je zaměřen specifičtěji a negativně hodnotí šance rakouské a postkeynesovské školy ekonomického myšlení významněji ovlivnit hlavní proud ekonomie v době pokrizové.
|
host ::
RSS.