Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv nezaměstnanosti na návštěvnost fotbalových zápasů v ČR
Raštica, Marek ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Špecián, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá vliv nezaměstnanosti na návštěvnost fotbalových zápasů v české nejvyšší soutěži -- Gambrinus lize. Vliv je zkoumán na datech ze sezón 2010/2011 až 2012/2013, která obsahují 720 pozorování. Z výsledků vyplývá, že vliv nezaměstnanosti je pozitivní, ale jeho vypovídací schopnost je díky problémům v modelu velmi nízká. Z dalších výsledků plyne, že na návštěvnost na fotbalových zápasech nejvíce působí vliv rivality, který zvyšuje návštěvnost o 36,5 %. Pozitivním vlivem působí také vysílání zápasů v televizi, takových zápasů se účastní o 23 % fanoušků více, než když v televizi nejsou. Více než 20 -- ti procentní zvýšení návštěvnosti způsobuje každý dosažený bod z průměrné bodové hodnoty získané v posledních třech zápasech. Každé jedno procentní zvýšení populace zvyšuje návštěvnost až o 4,9 %. Pozitivně na návštěvnost působil také faktor teploty a stáří klubu.
Eseje o ekonomii sportu
Lahvička, Jiří ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent) ; Pertold Gebická, Barbara (oponent)
Předložená dizertace se skládá z pěti článků z oblasti ekonomie sportu. První tři články zkoumají různé druhy nejistoty výsledku a jejich vztah k návštěvnosti utkání, zatímco zbylé dva články testují efektivnost trhu sportovních sázek. První článek představuje novou metodu výpočtu důležitosti utkání. Tato metoda, na rozdíl od předchozích přístupů v literatuře, nevyžaduje ex-post informace a lze ji aplikovat na jakýkoliv typ výsledku sezóny. Druhý článek ukazuje, že zažazení vyřazovací části v české hokejové Extralize snižuje pravděpodobnost, že nejsilnější tým získá mistrovský titul, a tedy zvyšuje sezónní nejistotu. Třetí článek demonstruje, že rozporné výsledky v literatuře ohledně vztahu mezi nejistotou v utkání a poptávkou po návštěvnosti mohou být vysvětleny špatně specifikovanými regresemi, navrhuje nový přístup k analýze dopadu nejistoty v utkání a ukazuje, že poptávka po návštěvnosti je největší, když proti sobě hrají týmy obdobné kvality. Čtvrtý článek zkoumá tzv. "favorite-longshot bias" v kontextu sázek na tenisové zápasy. Článek ukazuje, že vychýlení sázkových kurzů je konzistentní s bookmakery chránícími se jak proti lépe informovaným insiderům, tak proti veřejnosti využívající nové informace. Pátý článek zkoumá údajně ziskovou strategii sázení na remízy ve fotbale podle Fibonacciho posloupnosti. Tato strategie je testována na simulovaném trhu i reálných datech a ve všech případech vychází jako ztrátová.
Co ovlivňuje poptávku po návštěvnosti utkání v házené?
Pokorný, Michael ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Klesla, Arnošt (oponent)
V této bakalářské práci je na základě dat o 516 utkáních nejvyšší české házenkářské soutěže (Extraliga) a 918 utkáních nejvyšší německé házenkářské soutěže (Bundesliga) analyzována poptávka po návštěvnosti házené v obou zemích. Mezi hlavní rozdíly mezi oběma poptávkami patří to, že v Německu se divák rozhoduje, zda jít na utkání podle aktuální i dlouhodobé formy obou týmu, naproti tomu v Česku se zajímá pouze o aktuální formu domácích a dlouhodobou formu hostů. Rozdílné je také působení teploty, v Česku je ideální teplota, při které by přišlo nejvíce lidí na házenou, 8,75°C, kdežto v Německu návštěvnost klesá se stoupající teplotou. Vliv vzdálenosti v obou zemích není velký, se zvětšující se vzdáleností klesá návštěvnost (v ČR o 3,2% na 100 km, v Německu o 0,8%). Pokud byl zápas vysílán v televizi, byla poptávka větší (v ČR o 12,3%, v Německu o 14%). Tato proměnná tedy spíš než substituci vyjadřuje atraktivitu a důležitost utkání. Stejné je v obou modelech to, že ideálním hracím časem jsou odpolední hodiny, v Česku pak chodí o víkendu více diváků než v pracovní dny. V obou zemích také nebyla prokázána konkurence s populárnějšími sporty (v ČR s fotbalem a hokejem, v Německu s fotbalem). Z hodnot fixních efektů lze vyčíst to, co z průměrných návštěvností, v Německu chodí v absolutním měřítku několikanásobně více diváků. Sezonní fixní efekty pak v obou zemích ukázaly razantní pokles návštěvnosti v poslední sezoně (2011/12).
Attendance of Ice-hockey Matches in Czech Extraliga
Lahvička, Jiří ; Bolcha, Peter (vedoucí práce) ; Bartoň, Petr (oponent)
Tato práce využívá data o 3.640 zápasech odehraných v sezónách 2000/01-2009/10 k vysvětlení návštěvnosti jednotlivých zápasů nejvyšší české hokejové soutěže - Extraligy. Mezi zajímavé výsledky patří to, že fanoušci se rozhodují o návštěvě zápasu na základě detailních informací o domácím týmu, ale využívají pouze snadno pozorovatelné informace o hostujícím týmu; že zápas s nulovým dopadem na konečný výsledek sezóny má výrazně menší návštěvnost; že vysílání zápasu v televizi snižuje návštěvnost všech zápasů hraných ve stejný den bez negativního dopadu na den následující; že velmi dobré i velmi špatné počasí snižuje návštěvnost; a že když jsou dva domácí zápasy hrané brzy po sobě, jejich návštěvnost je nižší s pravděpodobně vyšším dopadem na druhý zápas. Na několika různých úrovních je zkoumána substituce mezi hokejem a fotbalem - zatímco hokej a fotbal jsou rozhodně dlouhodobé substituty, výsledky pro substituci ve stejný den nejsou jednoznačné. Modernizace hokejových arén je identifikována coby klíčový faktor téměř 20% nárůstu návštěvnosti v analyzovaném období. Tato práce také představuje novou realistickou metodu modelování sezónní nejistoty založené na Monte Carlo simulaci, která nespoléhá na ex post informace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.