Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Podávání rizikových léčiv jako ošetřovatelský problém
KOUKALOVÁ, Kristýna
Předkládaná bakalářská práce se věnuje problematice podávání rizikových léčiv a rizikům, jako je jejich uskladňování, objednávání a likvidace. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou zkušenosti a vědomosti sester v oblasti rizikových léčiv a jejich znalosti o specifikách spojených s podáváním těchto léků. Pro naplnění cílů jsme určili dvě výzkumné otázky a dvě hypotézy. Jaké jsou zkušenosti sester v oblasti podávání rizikových léčiv? Jaké jsou znalosti sester o specifikách podávání rizikových léčiv? Hypotéza 1: Znalost všeobecných sester o specifickém podávání rizikových léčiv je ovlivněna délkou praxe. Hypotéza 2: Znalosti všeobecných sester o specifickém podávání rizikových léčiv jsou dostatečné. Výzkumné šetření jsme realizovali pomocí kombinace kvalitativní a kvantitativní výzkumné techniky. V rámci kvalitativní techniky jsme vedli polostrukturovaný rozhovor s jednotlivými všeobecnými sestrami (11 respondentů) a v rámci kvantitativního šetření jsme použili nestandardizovaného dotazníku předkládaného všeobecným sestrám (100 respondentů). Z výsledků kvantitativního výzkumného šetření je zjevné, že všeobecné sestry (87 %) mají znalosti v oblasti podávání rizikových léčiv a jsou dostatečně informovány o specifikách spojených s aplikací rizikového léku. Vědí, kde naleznou v případě potřeby na svém oddělení vnitřní směrnice nemocnice, které upravují, jak se mají v danou chvíli či situaci zachovat. Pouze jedna respondentka uvedla, že informovaná byla až za pochodu a důležité bylo hlavně podepsat směrnici. Výsledky kvalitativního výzkumného šetření ukázaly, že většina respondentek ví, jaká jsou riziková léčiva, jak a kde se uskladňují a jak se mají správně likvidovat. Čtyři respondentky uvedly, že nevědí, co jsou LASA léky. Toto zjištění mě překvapilo, protože tuto odpověď jsem dostala od všeobecných sester, které jsou v praxi i několik desítek let. Zde jsem předpokládala, že po tolika letech praxe budou toto odvětví podrobně znát. Závěrem můžeme z výsledků výzkumných šetření konstatovat, že většina respondentek je velmi dobře seznámena s problematikou podávání, uskladňování a likvidace rizikových léčiv. U respondentek, které nemají dostatečné znalosti o problematice rizikových léčiv, můžeme konstatovat, že neznalost pochází z nedostatečného nebo z chybějícího zaškolení či proškolení v této oblasti. V návaznosti na toto zjištění jsem práci doplnila o informační leták, který je uveden v příloze bakalářské práce, kde jsou stručně a jasně shrnuty zásady správné manipulace, skladování a likvidace léčiv.
Příprava a podávání léků rukou či nástrojem
ŠEBENDOVÁ, Jana
V této práci jsem zjistila, jak sestry manipulují s léky. Jaká je příprava léků, jaké je jejich podání a zda preferují při práci s léky ruku nebo nástroj. Toto téma mě zaujalo, z důvodu netradičního pohledu na každodenní ošetřovatelskou činnost sestry, neboť s přípravou a podáváním léků se sestra setkává každý den i několikrát. Zajímavé rovněž bylo porovnat teoretickou část s praktickou stránkou věci. V teoretické části práce nastiňuji, co všechno musí sestra znát a umět k tomu, aby neohrozila sebe ani nemocného při manipulaci s léky. Sestra zde musí znát terminologii vztahující se k lékům, dále pak jaké jsou formy léků, jaké účinky lze očekávat, také musí znát způsoby aplikace léků, způsoby přípravy a podávání léků, s jakými chybami se může sestra setkat při práci s léky a jaké role má sestra při podávání léků. Zaměřím se především na podávání léků ústy. Cíli práce bylo zmapování, jakým způsobem provádí sestry hygienu rukou před přípravou a podáváním léků, zda používají k manipulaci s léky pomůcky k tomu určené, jakým způsobem léky připravují a jak podávají léky nemocným. K dosažení výsledků bylo použito kvalitativního výzkumu. Celkově byly použity 2 techniky. První technikou bylo skryté pozorování na podkladě předem připraveného pozorovacího archu s činnostmi souvisejícími s daným tématem. Toto pozorování bylo doplněno druhou technikou a to strukturovaným rozhovorem s otevřenými otázkami. Jak pozorování tak také strukturovaný rozhovor byl prováděn na interním oddělení nemocnice Nemocnice České Budějovice, a.s. Výsledky mohou být poskytnuty vedení managementu nemocnice, v níž byl výzkum prováděn. Mohou být rovněž podkladem pro novou standardizaci daného tématu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.