|
|
Vývoj právní úpravy nároku na invalidní důchod od roku 1996 do roku 2012
VONDŘEJCOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá vývojem právní úpravy nároku na invalidní důchod od roku 1996 do roku 2012. Nová právní úprava, která začala platit 1. 1. 1996 zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nově definovala plnou a částečnou invaliditu. Byly zrušeny částečné invalidní důchody, vyžadující kromě zjištění dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu také konstatování podstatného poklesu výdělku, kdy v období tržní ekonomiky s relativně volným mzdovým vývojem se takovéto pojetí částečné invalidity stalo neudržitelným. Nově se zdravotní stav pojištěnce způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav začal hodnotit procentuálně podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., což mělo za následek odnímání invalidních důchodů, ale zároveň bylo na všechny občany nahlíženo stejně. V roce 2003 došlo k reformě správního soudnictví a vstoupil v platnost soudní řád správní. Přezkum rozhodnutí o žádosti o invalidní důchody formou opravného prostředku byl zrušen a rozhodnutí mohla být přezkoumávána jen na základě žaloby. Zároveň byl zřízen institut kasační stížnosti, jako mimořádný opravný prostředek. Zákonem č. 155/1995 Sb. byla k 1. 1. 2010 přijata nová právní úprava invalidních důchodů. Byl úplně zrušen částečný a plný invalidní důchod, invalidní důchod byl rozdělen do třech stupňů. Dále bylo zavedeno tzv. námitkové řízení, které má funkci řádného opravného prostředku proti rozhodnutí ČSSZ. Teprve až po využití těchto námitek je možné si podat žalobu k soudu. Cílem práce bylo zjistit, jaký dopad měla tato právní úprava účinná od 1. 1. 1996 a následná novelizace tohoto zákona v průběhu doby na počet opravných prostředků/žalob uplatněných pojištěnci před soudem. Byl zjištěn vysoký nárůst opravných prostředků s přijetím tohoto zákona v roce 1996 a naopak rapidní pokles žalob se zavedením námitkového řízení.
|
|
|
Právní aspekty invalidity z mládí
HORYNOVÁ, Jana
Tato práce se zabývá právními aspekty invalidity z mládí. Jde o problematiku společensky vysoce závažnou, přestože v právních předpisech není tento termín pro tuto skupinu uživatelů dávky z důchodového pojištění upraven jako samostatný právní institut. Tento problém se dotýká nejen sociálního pojištění ale i problematiky medicínské, posudkového lékařství, psychologie, právní problematiky, etické, výchovné, speciálně pedagogické v nejširším významu. Současná právní úprava problematiky dávek určených pro občany s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je v ČR založena na institutech plného a částečného invalidního důchodu jako dávek důchodového pojištění a bezmocnosti. Plné a částečné invalidní důchody kromě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu spočívají v poklesu soustavné výdělečné činnosti a získání potřebné doby pojištění. Z provedeného šetření je zřejmé, že počet přiznaných plných i částečných invalidních důchodů v jihočeském kraji narůstá. Podle diagnostického zaměření je rovněž nejvyšší výskyt plných invalidních důchodů pro invaliditu z mládí zaznamenán ve skupině střední mentální retardace. Řešení sociálního pojištění invalidů v ČR je současné době v připravované reformě důchodového pojištění. Cílem invalidního důchodu je umožnit člověku život co nejblíže normalitě, tedy vyrovnáváním handicapu umožňovat normální rodinný, společenský a pracovní život. Závěrem lze vyvodit, že by v rámci důchodové reformy v ČR měla být zakotvena povinná konverze plného invalidního důchodu ve starobní a to v okamžiku dosažení důchodového věku. Ve své práci jsem se zaměřila na některé faktory, které byly u mladých lidí rozhodující pro vznik plné či částečné invalidity. Jde o problematiku vysoce společensky závažnou v celé šíři vztahů, které vznikají nebo mohou vznikat. Dlouhodobá ztráta nebo pokles pracovní schopnosti mají nepříznivý dopad nejen na jednotlivé občany, ale ovlivňují i sociální postavení jejich rodin a tím působí negativně i na celou společnost a vyřazení z pracovního procesu pak mladé lidi značně traumatizuje. Důchody poskytované invalidům z mládí nejsou odvozeny od zaplaceného pojistného. Proto se domnívám, že by měly být řešeny mimo systém důchodového pojištění, obdobně jako zvýšení důchodů pro bezmocnost a to tak, že v nejbližší budoucnosti by náklady na ně důchodovému pojištění hradil stát a perspektivně by tyto dávky byly převedeny do jiného sociálního systému. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že základním lidským vnímáním a klíčovým záměrem sociálního zabezpečení je dát lidstvu ujištění, že úroveň a kvalita života jednotlivců a jejich rodin nebude narušována nežádoucími sociálními nebo ekonomickými vlivy a že jejich zdraví a pohodu nebudou zhoršovat nemoci a úrazy. Tato skutečnost podstatně ovlivní moderní strategii sociální politiky.
|
host ::
RSS.