Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Systém zdravotního pojištění v ČR a okolních zemích
Pinkeová, Jana ; Bílková, Diana (vedoucí práce) ; Löster, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce seznamuje se systémem zdravotního pojištění v České republice a okolních zemích. Aktuálně je zdravotní pojištění a samotné zdravotnictví velmi diskutovaným tématem, a proto je vhodné analyzovat celkové výdaje na zdravotnictví a samotné příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven.Pomocí časových řad a proložení vhodnou trendovou funkcí jsou odhadnuty jednotlivé výdaje a příjmy na rok 2010, které dosud nebyly zveřejněny. V poslední části srovnáme Českou republiku se sousedními zeměmi, kolik ony samy odvádějí na zdravotní pojištění, což je znázorněno na jednoduchém příkladu, a kolik musí platit u lékaře.
Vnímání zdravotních pojišťoven v Jihočeském kraji
HYKOVÁ, Michaela
Ve své diplomové práci se zabývám otázkou vnímání zdravotních pojišťoven v Jihočeském kraji. Tedy, jak občané v Jihočeském kraji vnímají zdravotní pojišťovny, a zda jsou spokojeni se službami, které jim zdravotní pojišťovny poskytují. V teoretické části uvádím základní informace o systému veřejného zdravotního pojištění v České republice. Zmiňuji se o historii vývoje zdravotního pojištění, systémech a principech jeho fungování. Zabývám se též legislativní úpravou, která je pilířem tohoto systému. Většina právních předpisů vznikla v 90. letech 20. století, kdy se v České republice začala vyvíjet současná podoba zdravotního pojištění. Od svého vzniku byly tyto právní předpisy několikrát novelizovány. Systém veřejného zdravotního pojištění u nás vychází z Bismarckova modelu, který je založen na existenci více zdravotních pojišťoven a smluvních vztazích mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními. Dále se v teoretické části zmiňuji o samotných zdravotních pojišťovnách, jejichž činnost upravuje zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, zaměstnaneckých a dalších zdravotních pojišťovnách. V praktické části uvádím výsledky výzkumu zaměřeného na již zmiňovanou problematiku vnímání zdravotních pojišťoven v Jihočeském kraji. Výsledky byly získány pomocí kvantitativního výzkumu. Byla použita metoda dotazování, technika dotazníku. V rámci výzkumu byly potvrzeny dvě hypotézy ze tří předpokládaných hypotéz. Výzkum dokládá, že klienti zdravotních pojišťoven v Jihočeském kraji jsou spokojeni s místní a časovou dostupností poboček jejich zdravotních pojišťoven. Dále z provedeného výzkumu vyplývá, že občané se při výběru zdravotní pojišťovny řídí názorem svého lékaře. Naopak při výběru zdravotní pojišťovny není pro občany rozhodující, jaké výhodné (preventivní) programy jim zdravotní pojišťovny nabízejí. Získané poznatky mohou být základem pro další výzkumné práce, ale též mohou posloužit samotným zdravotním pojišťovnám ke zkvalitnění jejich služeb. Problematika zdravotnictví a zdravotních pojišťoven je stále aktuálním tématem, jak na politickém poli, tak i v rámci široké (laické) veřejnosti.
Informovanost veřejnosti o systému veřejného zdravotního pojištění
ŘEHÁKOVÁ, Jana
Veřejné zdravotní pojištění je důležitou součástí systému českého zdravotnictví. V České republice je uplatňován model národního zdravotního pojištění s více zdravotními pojišťovnami. Hlavním úkolem zdravotních pojišťoven je výběr pojistného od plátců a úhrada zdravotní péče poskytnuté pojištěnci. Cílem této práce je zmapovat a vyhodnotit informovanost laické a odborné veřejnosti o systému veřejného zdravotního pojištění. V práci byly stanoveny tři dílčí cíle. Prvním dílčím cílem bylo zjistit úroveň informovanosti odborné veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Druhým bylo zjištění úrovně informovanosti laické veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Třetím dílčím cílem bylo porovnat informovanost laické a odborné veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Pro dosažení vytyčených cílů byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1: Většina odborné veřejnosti je informována o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění. Hypotéza č. 2: Většina laické veřejnosti je informována o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění. Hypotéza č. 3: Mezi informovaností odborné a laické veřejnosti o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění není rozdíl. K ověření hypotéz byla zvolena forma kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat byla použita technika dotazníku. Pro praktickou část byl využit identický dotazník pro odbornou i laickou veřejnost. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořili respondenti, kteří žijí či pracují v Českých Budějovicích. Za odbornou veřejnost byly v rámci výzkumu považováni občané, kteří pracují či pracovali ve zdravotní či sociální oblasti. Konečný výzkumný soubor tvořilo 200 respondentů odborné a 200 respondentů laické veřejnosti. Cíl diplomové práce i dílčí cíle byly splněny. První dvě hypotézy byly potvrzeny. Hypotéza č. 3 nebyla výzkumem potvrzena. Bylo zjištěno, v jakých oblastech je odborná i laická veřejnost nejvíce informována a v jakých méně. Výsledky výzkumu by mohly být využity k publikaci v odborných časopisech.
Zdravotní pojištění z pohledu občana
FILAŘOVÁ, Marie
Zdravotní pojištění se dělí na veřejné a soukromé. Základní forma péče je financována ze zákonného pojištění prostřednictvím devíti zdravotních pojišťoven, zákonem je dána povinnost být zdravotně pojištěn. Ve své diplomové práci jsem použila kvantitativní výzkum a metodu dotazování. Ke sběru dat jsem použila techniku dotazníku. Sledovaný soubor byl tvořen 100 respondenty. Jednalo se o občany města Písku, kde kvótou pro výběr byl věk 26 - 65 let. Cílem mé diplomové práce bylo přiblížit pohled občana České republiky na zdravotní pojištění. V souladu s cílem práce jsem si stanovila tři hypotézy. Tato práce bude využita při výuce a dále by mohla sloužit jako podklad pro možné legislativní návrhy změn předpisů upravujících zdravotní pojištění.
Komparace vyměřovacích základů na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení u zaměstnanců
Šebková, Blanka ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce)
Práce pojednává o problematice struktury vyměřovacích základů na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení a především o odlišnostech, které se mezi jednotlivými vyměřovacími základy vyskytují. Cílem této práce bylo potvrdit nebo vyvrátit hypotézu znějící:"Odlišnosti ve vyměřovacích základech jsou tak nepatrné, že jejich sloučení by přineslo snížení administrativních nákladů jak na straně zaměstnavatelů tak i na straně státu." Nejprve jsem definovala základní pojmy, vymwzila struktury vyměřovacích základů na jednotlivá pojištění a za pomoci příkladů a empirické analýzy jsem analyzovala odlišnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.