|
|
The Romantic Prometheus: Mary Shelley's "Frankenstein", P. B. Shelley's "Prometheus Unbound" and Lord Byron's "Manfred".
Hupcejová, Anna ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Po období zásadních politických změn na evropské půdě (francouzská revoluce, napoleonské války, industriální revoluce) přitahovala mytologická postava Prométhea významné autory anglického romantismu. Prométheovská symbolika, hodnoty svobody a vzdoru se staly zřejmou inspirací pro díla Frankenstein Mary Shelleyové, Odpoutaný Prométheus Percyho Bysshe Shelleyho a Manfred Georgea Gordona Byrona. Můj velký zájem o anglickou romantickou literaturu mě dovedl k rozhodnutí věnovat se následujícímu tématu: Jakým způsobem tito romantikové uchopili Prométheovskou postavu? Mezi hlavní vlastnosti Prométhea patřily jak starostlivost a obětavost, tak vzdorovitost a určitá vychytralost. Romantičtí autoři se v jeho postavě viděli také proto, že trpěl kvůli svému mravnímu přesvědčení a byl natolik psychicky silný, aby se postavil autoritám z Olympu. Jméno Prométheus lze přeložit jako "prozíravost" nebo "předvídavost", další důvod, proč byla tato postava tak inspirativní pro autory období romantismu. Ve své práci budu čelit několika problémům. Za prvé, existuje řada verzí antického mýtu, a proto jsem se zaměřím na hodnoty a symboly spojené přímo s postavou Prométhea. Za druhé, díla vybraná k analýze byla ovlivněna dalšími literárními díly, např. Frankenstein do určité míry navazuje na Miltonův Ztracený ráj, Byronův Manfred...
|
|
|
New Mythology: The Redefinition of British Hellenism in Selected Poetry of Percy B. Shelley and John Keats
Neumannová, Edita ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl prozkoumat téma romantického hellenismu ve vybraných básních Johna Keatse a Percyho Bysshe Shelleyho. Klasické Řecko zaujímalo v období romantismu ojedinělé místo - na jednu stranu bylo obdivováno a kladeno za vzor, na druhou stranu byl i na univerzitách rozsah výuky původních řeckých textů omezen. Zatímco jedním z původních cílů romantického hnutí bylo osvobodit se od vlivu klasické literatury a najít svůj vlastní poetický směr, druhá generace romantických básníků se opět pokoušela pracovat s literárními pozůstatky starého Řecka, ale tentokrát (alespoň domněle) nezávisle na zavedených interpretacích. Ve své práci se zabývám rolí (doložitelné nebo jen vnímané) autenticity, vlivem interpretací jiných autorů a problémem autority jako takové ve vztahu ke starořeckému světu ve vybraných dílech dvou anglických romantických básníků druhé generace, jejichž vzdělání bylo, pokud jde o klasický svět, diametrálně odlišné. Mým primárním cílem není zhodnotit příhodnost všech zmínek týkajících se starého Řecka, ale porovnat postoj obou autorů k jinému, nepřekonatelně cizímu a idealizovanému světu. V první kapitole zkoumám vztah obou autorů k původním starořeckým textům. Snažím se ukázat, že Keats byl na překladech a jiných nepřímých zpracováních starořeckých textů závislý i...
|
|
|
Italy, its Culture and Ambience in the Lives and Works of George Gordon, Lord Byron and Percy Bysshe Shelley
Skřenková, Veronika ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Higgins, Bernadette (oponent)
Charles University in Prague Faculty of Education Department of English Language and Literature Italy, its Culture and Ambience in the Lives and Works of George Gordon, Lord Byron and Percy Bysshe Shelley Veronika Skřenková Prague 2016 Thesis supervisor: doc. PhDr. Petr Chalupský, Ph.D. Study programme: Specialization in Education Branch of study: English Language Oriented at Education - Czech Language Oriented at Education (B AJ-ČJ) Abstrakt Cílem této práce je prozkoumat, jaký vliv měla Itálie, její kultura a prostředí, na životy a díla Lorda Byrona a Percy Shelleyho. Úvod se věnuje Itálii obecně v anglické literatuře a zaměřuje se zejména na to, čím byla tato země pro anglické autory tak lákavá. První část práce je poté věnována Lordu Byronovi a jeho pobytu v Itálii, s odkazy na události a zážitky, které inspirovaly jeho poezii. Tato část je rozdělena do několika sekcí; každá z nich se soustřeďuje na jedno město, a obsahuje analýzu vybraných Byronových básní, které se k městu nějakým způsobem vážou. Druhá část práce je zaměřena na Percy Shelleyho a je strukturována stejně jako část první. Klíčová slova Itálie; George Gordon Byron; Percy Bysshe Shelley; vliv Itálie; Romantismus; Angličtí romantici druhé generace
|
|
|
The Romantic Prometheus: Mary Shelley's "Frankenstein", P. B. Shelley's "Prometheus Unbound" and Lord Byron's "Manfred".
Hupcejová, Anna ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Po období zásadních politických změn na evropské půdě (francouzská revoluce, napoleonské války, industriální revoluce) přitahovala mytologická postava Prométhea významné autory anglického romantismu. Prométheovská symbolika, hodnoty svobody a vzdoru se staly zřejmou inspirací pro díla Frankenstein Mary Shelleyové, Odpoutaný Prométheus Percyho Bysshe Shelleyho a Manfred Georgea Gordona Byrona. Můj velký zájem o anglickou romantickou literaturu mě dovedl k rozhodnutí věnovat se následujícímu tématu: Jakým způsobem tito romantikové uchopili Prométheovskou postavu? Mezi hlavní vlastnosti Prométhea patřily jak starostlivost a obětavost, tak vzdorovitost a určitá vychytralost. Romantičtí autoři se v jeho postavě viděli také proto, že trpěl kvůli svému mravnímu přesvědčení a byl natolik psychicky silný, aby se postavil autoritám z Olympu. Jméno Prométheus lze přeložit jako "prozíravost" nebo "předvídavost", další důvod, proč byla tato postava tak inspirativní pro autory období romantismu. Ve své práci budu čelit několika problémům. Za prvé, existuje řada verzí antického mýtu, a proto jsem se zaměřím na hodnoty a symboly spojené přímo s postavou Prométhea. Za druhé, díla vybraná k analýze byla ovlivněna dalšími literárními díly, např. Frankenstein do určité míry navazuje na Miltonův Ztracený ráj, Byronův Manfred...
|
host ::
RSS.