|
|
Výskyt a hodnocení zdravotního stavu hlavních edifikátorů lesních porostů v oblasti Přírodní lesní oblasti č.16 Českomoravská vrchovina
Krajíčková, Dominika
V roce 2021 bylo zastoupení buku lesního (Fagus sylvatica) v České republice 9,3 %, javorů 1,6 % a dubů 7,6 %. Tyto hodnoty pomalu stoupají a zastoupení buku se za posledních pět let zvýšilo o 3,3 % celkové plochy porostní půdy (Zelená zpráva 2021). Tato práce pojednává o životních projevech buku lesního (Fagus sylvatica), javoru mléče (Acer platanoides), javoru klene (Acer pseudoplatanus) a dubu letního (Quercus robur) na vybraných maloplošných chráněných územích v Přírodní lesní oblasti č. 16 Českomoravská vrchovina. Cílem této práce je vyhodnocení životních projevů výše zmíněných dřevin jejich porovnání na různých stanovištích. Byly vybrány tři MCHÚ, z čehož dvě lokality se nachází v 5. LVS a jedna částečně v 5. a 4. LVS a bylo zde provedeno dendrometrické měření. Měření byla prováděna na souborech lesních typů 5K – kyselá jedlová bučina, 5B – bohatá jedlová bučina, 5D – obohacená jedlová bučina, 5A – obohacená kamenitá klenová bučina, 5J – obohacená skeletová jilmojasanová javořina a 4K – kyselá bučina. Výsledkem bylo porovnání získaných dat mezi jednotlivými soubory lesních typů a jednotlivých dřevin na souboru lesních typů 5J. Průměr kmene a výška nasazení koruny buku lesního byly nižší na 5K. Javor mléč dosahoval menších tlouštěk na 5J oproti ostatním dřevinám, naopak javor klen a dub letní dosahovaly větších výšek.
|
|
|
Využití potenciálu přirozené a kombinované obnovy na Lesní správě Nasavrky (Lesy České republiky s.p.)
Zemanová, Anna
Diplomová práce řešila téma chřadnutí porostů smrku ztepilého a jejich následnou obnovou na revíru Lichnice, v oblasti Lesní správy Nasavrky. Z výsledků získaných z lesní hospodářské evidence bylo zjištěno, že počátek chřadnutí smrku je zjištěn v roce 2018. Nejvyšší vykázaný objem nahodilé těžby byl vykázán v roce 2020 (46 405,92 m3). Největší vykázaná holina byla rovněž v roce 2020, a to 53,69 ha. Nejzastoupenější dřevinou při přirozené obnově a umělé obnově byl smrk ztepilý, ale i tak se jeho podíl postupně rok od roku snižuje, to ku prospěchu větší rozmanitosti dřevin na revíru. Dále byl proveden experiment se semenáčky lesních dřevin, které byly vyzvednuty a přesazeny jako podsadba ve smrkovém porostu 326A08. Zde byla vyhodnocena mortalita u třech výzkumných ploch. Nejlepších výsledků dosahovaly semenáčky jedle bělokoré, u které byla zjištěna minimální mortalita, naopak nejhůře skončily semenáčky dubu letního, kde byla téměř většinová mortalita.
|
|
|
Růstové, produkční a výnosové parametry porostů dubu letního (Quercus robur L.) na Kojetínsku
Berčík, Vojtěch
Náplní této diplomové práce je zhodnocení růstových, produkčních a výnosových parametrů dubových porostů na lužních stanovištích v okolí Kojetínska. Na lesním hospodářském celku Nadace Dr. Leopolda Prečana byly zkoumány čtyři porosty s více než 50% zastoupením dubu letního (Quercus robur L.) ve věku mezi 120 až 130 lety. Počty mýtních dubů se v porostech pohybovaly od 40 do 110 ks/ha. Kruhová výčetní základna se ve zkoumaných porostech pohybovala od 40,8 do 45,8 m2/ha. Taktéž byly zaznamenány vysoké hodnoty objemu středního kmene dubu, které dosahovaly hodnot od 5,51 do 9,37 m3. Zásoba porostu byla zjištěna v rozmezí od 569 do 904 m3/ha. Hektarové zpeněžení bylo stanoveno na 1 328 440 až 2 276 856 Kč/ha. Hlavním doporučením je přechod na více-etážové hospodaření a zvyšování druhové pestrosti.
|
|
|
Faktory ovlivňující šíření dubu letního na výsypce po těžbě uhlí
Janoušová, Ivana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Studie probíhala na Podkrušnohorské výsypce (50ř14'09 S, 12ř39'05 V) na Sokolovsku. Bylo zde sledováno několik faktorů, které ovlivňují šíření dubu letního: vzdálenost od diaspor, typ stanoviště sukcese nebo olšinová rekultivace, pozice semenáčku na vlně, vliv okusu zvěří. Pomocí GPS přístroje byly zmapovány 4 plochy olšinové rekultivace a 3 plochy spontánní sukcese, zároveň byla zmapován výskyt všech vzrostlých dubů, které by mohly sloužit jako zdroj žaludů, na výsypce a mimo ni. Ze získaných dat se vytvořila mapa semenáčků a zdrojů diaspor. Většina semenáčků (657) byla nalezena na sukcesích plochách a pouze 98 v olšinové rekultivaci, přičemž výskyt v sukcesi byl statisticky významně častější. Potvrdilo se, že počet semenáčků od zdroje diaspor klesá, , nejdelší nalezená vzdálenost byla přes 1300 metrů. Dále byl založen pokus zkoumající přežívání a růst dubu na 3 různých stanovištích a vliv okusu zvěře. Na každou plochu (spontánní sukcese, lesnická olšinová rekultivace, volná plocha s travním porostem (Calamagrostis epigeios)) bylo vysázeno 12 semenáčků dubu do oplocenek a 12 semenáčků volně. Roční přírůstky a přežití dubu bylo vyhodnoceno pomocí dvoucestné ANOVY. Výsledky ukázaly, že plocha má signifikantní vliv na přírůstek dubů. V olšinové rekultivaci a na volné ploše měly semenáčky vysokou...
|
host ::
RSS.