|
|
Senioři a spiritualita: duchovní potřeby v každodenním životě
SUCHOMELOVÁ, Věra
V současnosti favorizovaný trend aktivního stáří vede ke společenské podpoře co nejdelší fyzické a psychické vitality, zatímco péče o duchovní rozvoj a duchovní potřeby starších lidí je považována spíše za privátní záležitost, případně za oblast v kompetenci církví a vztahovanou k tradičně religiózním seniorům. S ohledem na biopsycho- socio-spirituální jednotu člověka je přitom zřejmé, že spiritualita a spirituální potřeby jako její vyjádření patří k životu každého jedince, přestože způsob prožívání je individuální s ohledem na konkrétní osobnost a její životní historii. Skrze spiritualitu hledá odpovědi na otázky spojené se smyslem a přijetím svého života, se zpracováním utrpení a zla, s otázkami eschatologického charakteru. Disertační práce vymezuje místo každodenní spirituality na cestě k dobrému životu ve stáří. Výzkumnou část práce tvoří kvalitativní studie Duchovní potřeby v životě jihočeských seniorů. Její první část zachycuje dynamiku vývoje religiozity či spirituality dvou desítek jihočeských seniorů starších sedmdesáti pěti let se zaměřením na období rané religiózní socializace, období produktivního věku pod vládou komunismu a současnou podobu religiozity či spirituality. Druhá část přináší možnou typologii jejich stěžejních duchovních potřeb: potřeby důstojnosti, smyslu a kontinuity životního příběhu, naděje, víry a lásky. Na základě uvedených poznatků jsou navrženy doporučení pro pastorační, sociální a geragogickou praxi.
|
|
|
Spiritualita v léčbě drogových závislostí
ZAHRADNÍKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá spiritualitou v léčbě drogových závislostí. První kapitola charakterizuje drogy dle jejich kategorií, drogovou závislost a její léčbu. Ve druhé kapitole vysvětluje, kvůli kontextu a pochopení nahlížejícího aspektu, pojetí spirituality ve vztahu k jejímu vývoji. Nejprve přibližuje starověkou spiritualitu jako vědomí posvátna, založenou na pohanství, ve spojitosti s naším etnickým původem. Poté pohlíží na spiritualitu křesťanskou, zahrnující aspekty její praktické aplikace. Následně líčí spiritualitu z hlediska psychologického, jehož ústřední otázkou je smysl života. V této části se střetává mnoho pohledů od různých autorů, jenž jsou uvedeny do jednotného kontextu. Druhá kapitola průběžně popisuje souvislosti mezi spiritualitou, drogovými závislostmi a metodami práce využívajícími spirituální aspekty, které se jeví jako užitečné při léčbě drogových závislostí.
|
|
|
Psychologická rovina pastorační péče
LOJÍKOVÁ, Pavlína
Práce popisuje pastorační péči z pohledu psychologie, resp. zkoumá psychologickou rovinu pastorační péče. V teoretické části je popsána pastorační péče jako pomoc člověku v kontextu víry. Dále je přiblížena psychologická intervence v podobě psychoterapie, psychologického poradenství, krizové intervence a psychodiagnostiky. Navazují některé pohledy na vztah a souvislost pastorace a psychologie a poté jsou navrženy některé psychologické prostředky využívané či využitelné v pastoraci. Hlavní výzkumnou otázkou je, jak pastor reflektuje svou pastorační práci. Pomocí hloubkových rozhovorů byla získána data od pěti profesionálních pastorů různých církevních denominací. Metodou zakotvené teorie byl vytvořen třífázový model, který zachycuje možný průběh pastorační péče. Je počítáno s existencí a působením Boha. V pastorační péči jsou řešena témata spíš praktická než duchovní a pastorovaným pomáhají kromě duchovních faktorů také ty lidské. Bylo zjištěno, že v pastorační péči se vyskytují psychologické prvky, ale její cíle jsou od psychologické intervence odlišné.
|
|
|
Prostor Centra pro rodinu Tábor
SOVADINOVÁ, Marie
Bakalářská práce Prostor Centra pro rodinu Tábor se zabývá sociálním a pastoračním pohledem na rodinu a možnostmi pomoci rodinám prostřednictvím prorodinných aktivit. Popisuje vznik a rozvoj Centra pro rodinu v Táboře, jeho prostor, možnosti a další směrování i potenciální zájem obyvatel města o prorodinné aktivity. Pomocí dotazníkového průzkumu analyzuje a zabývá se možnostmi činností CPR v Táboře.
|
|
|
Spirituální péče v nemocnicích v Jihočeském kraji
HRUBÁ, Jitka
Spirituální péče v nemocnicích v Jihočeském kraji Podle současného holistického pojetí vnímáme člověka jako integrovanou bytost, která se skládá ze čtyř základních dimenzí. Jsou to dimenze biologická, psychická, sociální a spirituální. Všechny tyto sféry tvoří jednotu, jsou od sebe neoddělitelné a vzájemně se ovlivňují. Úkoly péče o nemocného jsou proto charakterizovány jako péče o biologické potřeby, pomoc v řešení sociálních potřeb, vystižení a realizace psychologických potřeb a pomoc při naplňování potřeb spirituálních. Spirituální potřeby jsou vlastní všem lidem, a bylo by tedy mylné se domnívat, že spirituální potřeby mají pouze lidé věřící. Intenzita uspokojování těchto potřeb se v průběhu života mění a dosavadní zahraniční výzkumy ukazují, že potřeba spirituality se ve stáří a v nemoci zvyšuje. V některých zemích je již běžné, že nemocnice zaměstnává spirituála nebo nemocničního kaplana, a v naší republice se v současné době také diskutuje o zavedení funkce nemocničního kaplana, a některé nemocnice je již zaměstnávají. Cílem této práce je zmapovat nabídku a poskytování spirituální péče v jednotlivých nemocnicích v Jihočeském kraji a zjistit, zda nabídka spirituální péče v těchto nemocnicích odpovídá potřebě a zájmu pacientů. Práce by měla zjistit, o jaké spirituální služby pacienti mají zájem, zda by uvítali, kdyby nemocnice zaměstnávala nemocničního kaplana nebo jim stačí pouze občasné návštěvy duchovního a kdo by měl funkci zdravotního kaplana vykonávat, zda duchovní nebo kvalifikovaný laik. Hypotézy budou ověřovány kvantitativním výzkumem. Za účelem zjištění zájmu pacientů o uspokojování jejich spirituálních potřeb a jejich spokojenosti s nabízenými službami bude použita metoda dotazování technikou standardizovaného dotazníku a řízeného rozhovoru v případě pacientů, kteří nemohou vyplnit dotazník. Možnosti uspokojování spirituálních potřeb budou zjišťovány metodou dotazování technikou řízeného rozhovoru s hlavními sestrami jednotlivých nemocnic v Jihočeském kraji.
|
|
|
Pastorace Komunity Noe
PLAVCOVÁ, Hana
Práce se zabývá popisem pastorační činnosti Komunity Noe, podrobuje ji pastorálně-teologické analýze a doporučuje kroky, které by mohly napomoci k prohloubení pastoračního působení komunity. Cílem pastorační činnosti Komunity Noe je inspirovat lidi, se kterými pracuje, k hledání spásy. Tento cíl se snaží realizovat třemi způsoby - nabídkou volnočasových aktivit a osobnostně formačních pobytů pro mládež, pomáhajících rozhovorů a osobního doprovázení mladých lidí a také organizováním aktivit pro obec, ve které působí. Cílovou skupinu, na kterou je pastorační činnost komunity zaměřena, tvoří převážně dospívající a dospělá mládež, a to jak věřící, tak nevěříci. Základní teologický princip, ze kterého Komunita Noe při pastoraci vychází, je princip inkulturace. Z něj jsou pak vyvozena čtyři kritéria pastorační práce s mládeží {--} hledání a užívání společného jazyka, individuální přístup ke každému člověku, nabídka spirituality, personální a věcná nabídka. Těmito kritérii je pastorační činnost Komunity Noe hodnocena.
|
|
|
PASTORACE VE VĚZNICÍCH A NÁSLEDNÁ DUCHOVNÍ PÉČE O PROPUŠTĚNÉ
PEŠEK, Pavel
Práce se zabývá úrovní poskytované duchovní služby ve věznicích a vazebních věznicích v České republice a pastorací v azylovém domě sv. Petra v Záblatí. Teoretická část vymezuje pojmy křesťanská církev a pastorace, dále se zaměřuje na věznice v České republice a na poskytovanou duchovní službu. Rozlišuje pojem Vězeňská duchovenská péče a Vězeňská duchovní služba. Dotýká se složité situace člověka po propuštění na svobodu. Výzkumná část obsahuje metodiku výzkumu, charakteristiku zkoumaného vzorku a popis výzkumné metody. Pro získání dat od vězeňských duchovních je použita metoda dotazníkového šetření. Pro získání dat od respondentů ? uživatelů je použit polostrukturovaný rozhovor. Po zpracování dat následuje celkové shrnutí. Celá práce má za úkol zjistit pozitivní vliv pastorace na člověka, který se ocitl v tíživé životní situaci.
|
|
|
Motivace mladých lidí pro práci v Diecézním centru života mládeže v souvislosti s očekáváním církve
HRONOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá mladými lidmi ve věku rané dospělosti a jejich motivací pro práci v Diecézních centrech života mládeže. Popisuje tato centra, kde žije tým mladých lidí spolu s knězem, kteří se podílí na pastoraci české mládeže. Mapuje vznik a poslání těchto domů. Charakterizuje duchovní i materiální aspekt Diecézních center života mládeže. Práce dále zkoumá, které motivy mají pozitivní vliv na motivaci k rozhodnutí pro vstup do týmu a práci v něm. V této souvislosti se práce také zabývá pozicí mládeže v církvi v českém i celocírkevním měřítku. Okrajově pak přibližuje hlavní linii pastorace mládeže v ČR, řízenou Českou biskupskou konferemcí.
|
|
|
Potřeby umírajících lidí v Hospici Štrasburk
MIKŠOVÁ, Libuše
Název mé bakalářské práce je: Potřeby umírajících lidí v Hospici Štrasburk. Bakalářská práce se zabývá problematikou uspokojování potřeb umírajících lidí. Umírající člověk má potřeby biologické, psychologické, sociální a spirituální. Hospicová paliativní péče je právě charakteristická tím, že poskytuje svému klientovi, tedy umírajícímu člověku, komplexní péči, která je zaměřená na uspokojování všech zmíněných potřeb. Cílem péče je dosažení nejlepší možné kvality života klientů a jejich rodin. Teoretická část práce popisuje paliativní péči a paliativní medicínu, historii hospicového hnutí, situaci hospicové paliativní péče v ČR, specifika péče v hospici. Dále podrobněji popisuje termíny utrpení, bolest, umírání a smrt. Věnuje se potřebám člověka a z nich odvozeným potřebám umírajícího člověka, popisuje podrobněji jednotlivé potřeby. Dále se také zabývá sdělováním pravdy umírajícímu, tomu, jak doprovázet umírající a pastorační péčí. Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce bylo použito kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika nestandardizovaného polořízeného rozhovoru. Pomocnou metodou bylo zúčastněné pozorování. Výzkumný soubor tvořilo 9 klientů Hospice Štrasburk. Cílem práce je zmapovat naplnění holistického přístupu ke klientům hospice a dále zjistit, které z potřeb jsou saturovány pouze díky hospicové péči, a které potřeby se z pohledu klienta stávají v umírání nejdůležitějšími. Bylo zjištěno, že v hospici je poskytována komplexní péče, která zahrnuje naplňování biologických, psychologických, sociálních i spirituálních potřeb klientů. Naplňování spirituálních potřeb by se dalo v některých aspektech zlepšit. Dále bylo zjištěno, že na prvním místě potřeb, které jsou saturovány pouze díky hospicové péči, je dostatek soukromí, na druhém místě je oceněn přístup personálu, na třetím místě je lepší prostředí. Nejdůležitější potřeby v umírání z pohledu klienta jsou: nebýt sám, být s blízkými, s rodinou a netrpět bolestí.
|
|
|
Paliativní a hospicová péče
LASCHOVÁ, Daniela
Diplomová práce se zabývá paliativní a hospicovou péčí. Práce je rozdělena na dvě části {--} teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou poskytnuty základní informace o paliativní péči, popisuje aspekty paliativní péče z hlediska duchovního, sociálního, psychologického a tělesného. Dále jsou zaznamenány informace o zařízeních, která poskytují paliativní péči, jejich charakteristiku, poslání a cíle. V diplomové práci je také zaznamenána problematika umírání, utrpení a smrti. Práce také zaznamenává pastorační a sociální péči o umírající seniory, popis multidisciplinárního týmu v hospicové péči. V praktické části je zaznamenán výzkum, zjišťující míru povědomí o paliativní a hospicové péči u klientů Farní charity Týn nad Vltavou. Dále výzkum zjišťoval názor respondentů, na důstojné umírání v domácí péči.
|
host ::
RSS.