|
|
Paříž jako útočiště českých umělců po roce 1945
Jarolímková, Klára ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Pravdová, Anna (oponent)
Cílem práce je zmapování osudů české umělecké komunity v Paříži od šedesátých do osmdesátých let dvacátého století. Nejde o vyčerpávající seznam všech umělců, kteří Paříží prošli. Jedná se o výběr několika stmelujících osobností, jež se ve Francii prosadily. Důležitým zdrojem informací jsou osobní rozhovory. Práce nemá strukturu biografických medailonků jednotlivých umělců, ale je řazena v tématických okruzích, neboť většina umělců se v nové vlasti potýkala s podobnými problémy a situacemi. První teoretická část charakterizuje dobu, prostředí, česko- francouzské vztahy a obecně fenomén emigrace zakotvený v české historické paměti. V šedesátých letech se vzájemné vztahy začaly oživovat a mnoho francouzských kritiků umění navštěvovalo Československo a psalo o českém umění. Vedle Francie se česká umělecká emigrace uchylovala v šedesátých letech hlavně do Západního Německa, Spojených Států Amerických, Kanady, rakouské Vídně, Švýcarska a severských států. Jednotlivá umělecká centra byla propojena přátelskými vazbami a umělci se navštěvovali. Druhá rozsáhlejší část zpracovává samotné ústní a písemné rozhovory s umělci. Mezi dotazované výtvarníky patří Miloš Cvach, Roman Kameš, Karel Zlín, Miloslav Moucha, Vladimír Škoda, Ivan Theimer a historička umění Jana Claverie. Z rozhovorů se dozvídáme, proč se...
|
host ::
RSS.