|
|
Paliativní a hospicová péče
LASCHOVÁ, Daniela
Diplomová práce se zabývá paliativní a hospicovou péčí. Práce je rozdělena na dvě části {--} teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou poskytnuty základní informace o paliativní péči, popisuje aspekty paliativní péče z hlediska duchovního, sociálního, psychologického a tělesného. Dále jsou zaznamenány informace o zařízeních, která poskytují paliativní péči, jejich charakteristiku, poslání a cíle. V diplomové práci je také zaznamenána problematika umírání, utrpení a smrti. Práce také zaznamenává pastorační a sociální péči o umírající seniory, popis multidisciplinárního týmu v hospicové péči. V praktické části je zaznamenán výzkum, zjišťující míru povědomí o paliativní a hospicové péči u klientů Farní charity Týn nad Vltavou. Dále výzkum zjišťoval názor respondentů, na důstojné umírání v domácí péči.
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o klienta ante finem
JANSOVÁ, Markéta
Téma smrti a umírání je společností stále tabuizováno. Je to téma nepříjemné a nemoderní, protože naše doba si žádá lidi plné života a elánu. Je-li někdo nevyléčitelně nemocný, společnost se na něj velice často dívá jakoby skrz prsty. Mnozí lékaři, ač znají nepříznivou prognózu onemocnění, se snaží nemocného za každou cenu léčit až do poslední chvíle a smrt přijímají jako osobní prohru. Neutěšené podmínky umíraní v dnešní společnosti si uvědomovala anglická lékařka Cicely Saunders, která se snažila o zkvalitnění péče umírajícím a v roce 1967 založila v Londýně první moderní hospic {--} hospic sv. Kryštofa. Na filosofii prvního hospice navázal v roce 1995 první český hospic Anežky České. Cílem bakalářské práce bylo posoudit možnosti poskytování ošetřovatelské péče ošetřujícím zdravotnickým personálem v nemocnici a v hospici o klienta ante finem. Byly stanoveny hypotézy: H1: Ošetřující zdravotnický personál poskytuje ošetřovatelskou péči klientovi ante finem dle standardu obou typů zařízení. H2: Přístup péče o klienta ante finem je podmíněn emoční vyrovnaností ošetřujícího zdravotnického personálu. H3: Ošetřující zdravotnický personál v nemocničním zařízení si neuvědomuje, že umění doprovázet je součástí ošetřovatelského procesu. Výzkumný soubor tvořil ošetřovatelský zdravotnický personál z interního oddělení a z oddělení následné péče z nemocnice v Českých Budějovicích, v Jihlavě a v Třebíči; a v hospici v Prachaticích, v Červeném Kostelci a v Brně. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Celkem bylo rozdáno 170 dotazníků, konečný počet dotazníků pro zpracování dat tvořil 136 dotazníků. Z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že možnosti poskytování péče klientovi v terminálním stádiu v nemocniční péči jsou převážně ovlivněny nedostatkem času, dále si ošetřovatelský zdravotnický personál zcela neuvědomuje možnosti paliativní péče, kdežto v hospici jsou podmínky pro paliativní péči vytvořeny na kvalitní úrovni. Výsledky práce budou poskytnuty jedné z uvedených nemocnic a dvěma hospicům a mohou posloužit k zamyšlení nad možným rozšířením poskytování paliativní péče v daných zařízeních.
|
|
|
Porovnání paliativní péče u klientů v hospicovém zařízení a na onkologickém oddělení
KADLECOVÁ, Ivana
Porovnání paliativní péče u klientů v hospicovém zařízení a na onkologickém oddělení Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku paliativní péče u onkologicky nemocných. Paliativní péče a její principy byly definovány a jeví se jako zásadní principy implementovat nejen v hospicích, ale i v rámci oddělení kde jsou pacienti indikováni k paliativní péči. Cílem práce bylo zjistit, zda péče poskytovaná klientům hospice a umírajícím klientům onkologického oddělení odpovídá metodám a postupům definovaným pro paliativní péči a zjistit, zda existují významné rozdíly v ošetřovatelské péči poskytované umírajícím v hospici a umírajícím na onkologickém oddělení. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, které se týkaly oblastí dodržování standardu pro paliativní péči, rozdílů v poskytování paliativní ošetřovatelské péče o umírající v jednotlivých zařízeních, zda jsou u umírajících klientů uspokojovány potřeby v holistickém pojetí člověka a přístup sester k umírajícím v jednotlivých zařízeních. Provedený výzkum je výzkumem kvalitativním. Pro výzkumnou část, ke sběru dat byla zvolena technika neřízeného rozhovoru s vybranými členy ošetřovatelského personálu hospicového zařízení a onkologického oddělení. Pozorování a kazuistiky byly použity u vybraných klientů v jednotlivých zařízeních. Výzkum byl proveden v hospici sv. Štěpána v Litoměřicích a na onkologickém oddělení nejmenovaného zdravotnického zařízení, kde mi byly poskytnuty informace, za splnění podmínky anonymity zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že paliativní péče poskytovaná v hospicovém zařízení odpovídá metodám a postupům definovaných pro paliativní péči, na onkologickém oddělení je snaha o poskytování co nejkvalitnější péče o umírající klienty, avšak tato péče plně neodpovídá metodám a postupům, které jsou definované pro paliativní péči. Problémem v poskytování paliativní péče jsou především nevyhovující prostorové vybavení, materiální vybavení, nedostatek, vytíženost a jednostranné zaměření zdravotnického personálu a tito klienti vyžadují velmi individuální péči a ta mnohdy není možná zajistit v běžném chodu standardního oddělení, které je primárně orientováno na péči kurativní. Výsledky práce budou poskytnuty zájemcům o problematiku paliativní péče.
|
|
|
Mezigenerační názory na euthanázii
EXNEROVÁ, Jitka
Zvolila jsem si pro svou bakalářskou práci téma euthanázie. Téma považuji za hodně problematické a je často probíráno v médiích. Na druhé straně stojí paliativní medicína, o které se velmi málo mluví. Chtěla jsem ve své práci vyzdvihnout možnosti paliativní péče, které jsou v naší společnosti opomíjené, a zdůraznit možná rizika euthanázie. Dále jsem chtěla zjistit, co ovlivňuje názory na euthanázii v jednotlivých věkových skupinách. Zajímal mě náhled lidí na euthanázii a na paliativní péči. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části se zabývám euthanázií, paliativní péčí, bolestí, utrpením, umíráním a smrtí. V praktické části práce jsou uvedeny zkrácené rozhovory spojené s touto tématikou. K získání potřebných informací jsem zvolila kvalitativní výzkum a metodu narativního a polořízeného rozhovoru. Veškeré rozhovory byly nahrávány na diktafon se souhlasem každého osloveného člověka a poté přepisovány do písemné podoby. Byly zkracovány a zachovány v hovorové podobě jazyka kvůli jejich autentičnosti. Někteří lidé ode mě vyžadovali kladení otázek. Zjistila jsem, že paliativní péče je pro lidi většinou velkou neznámou a slovo hospic v nich vzbuzuje spíše strach, mívají zkreslené představy. Zato slovo euthanázie jim není cizí, skoro všichni se s ním setkali a mají povědomost, o čem je. Měla jsem stanoveny čtyři věkové kategorie. Z každé kategorie jsem oslovila minimálně jednu ženu a jednoho muže, abych slyšela názor obou pohlaví. Respondenty jsem vybírala náhodně. Při výzkumu jsem zjistila, že mezigenerační názory na euthanázii se stírají. Domnívám se, že cíle práce byly naplněny. Vzhledem ke zjištěným informacím by bylo velmi přínosné, kdyby média a patřičné organizace více informovaly naší společnost o možnostech paliativní péče.
|
|
|
Péče o umírající v hospicích
PTÁČEK, Jan
Práce se zabývá problematikou nemoci a umírání, péče o umírající v různých hospicových zařízeních. Popisuje charakteristické znaky paliativní medicíny, její praktické využití na půdě hospiců a zároveň její nedostatek v současném českém zdravotnictví. V práci není opomenuta ani legislativní stránka celé věci.
|
|
|
Hospice a péče orientovaná na potřeby jejich klientů
SEKYRKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá hospicem a kvalitou péče, jež je poskytována jeho klientům, a plně saturuje komplexní potřeby i jejich změny v průběhu těžké nemoci a respektuje důstojnost člověka do poslední chvíle jeho života. Zároveň tato péče slibuje, že člověk v nejtěžší chvíli svého života nezůstane sám. Teoretická část charakterizuje hospicovou péči a její formy u nás včetně hospicového managementu. Celá tato část je jakýmsi návodem či příručkou v doprovázení umírajícího a má nás upozornit nejen na změnu priorit v jeho potřebách nebo fáze jimiž prochází, ale především na naše nezastupitelné místo u jeho lůžka. V praktické části jsou pomocí ilustračního průzkumu zjišťovány názory pracovníků hospice a veřejnosti na problematiku spojenou s umíráním člověka. Výsledky průzkumu ukazují, že u klientů v terminálním stádiu nemoci se mění hierarchie potřeb a na významu nabývají potřeby duchovní, a to zejména potřeba smíření se se sebou, s lidmi a u věřících s Bohem; upozorňují, že většina naší veřejnosti není dostatečně obeznámena s problematikou umírání i smrti, a nemá téměř žádné znalosti a dovednosti v doprovázení nejbližších.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o onkologicky nemocné v terminálním stádiu
PFEFFEROVÁ, Eva
Terminální stádium je postupné a nevratné selhávání životně důležitých funkcí a orgánů s následkem smrti individua. Tento stav bývá časově ohraničen dobou několika hodin a dnů. I v tomto stádiu musí být věnována soustavná pozornost vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb umírajícího pacienta. V současné době v ČR poskytují péči o pacienty s onkologickým onemocněním v terminálním stádiu především oddělení následné péče, onkologická oddělení a hospice.
|
|
|
Diskuse o eutanazii v českém denním tisku od roku 1996
DREXLER, Vít
Práce se zabývá diskusí o eutanazii v českém denním tisku od roku 1996. Cílem této práce je zmapování diskuse o eutanazii ve vybraných českých dennících, klasifikace a systematizace názorů objevujících se v denním tisku, komparace názorů s odbornou literaturou. Vedle stanovení typologie názorů je cílem práce vysledovat společenský kontext, v jakém se diskuse o eutanazii v denním tisku objevuje.
|
|
|
Náklady na tzv. marnou péči v lůžkovém zařízení
Karásková, Hana Bc. ; Střítecký, Rudolf (vedoucí práce) ; Toms, Miroslav (oponent)
V úvodu práce se pojednává o přístupu ke smrti a umírání, o změnách v lékařské péči. Je definováná marná péče a uvedny příklady nákladů ve světě. Další text upozorňuje na dopady stárnutí obyvatel na zdravotní pojištění. Později je vysvětlen pojem eutanázie a jako alternativa navržena paliativní péče. Další text je zaměřen na náklady, jejich klasifikaci a metody ekonomických analýz. V aplikační části jsou vyčísleny náklady na marnou péči v nemocici Jindřichův Hradec. Nechybí závěrečná doporučení pro další postup při zjišťování nákladů na marnou péči.
|
host ::
RSS.