|
|
Efektivita používání pomůcek pro inkontinentní nemocné v následné péči
MUSILOVÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá efektivitou používání pomůcek pro inkontinentní nemocné v následné péči. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. Empirická část diplomové práce se realizovala formou kvalitativního výzkumného šetření. Data byla získána na základě dvou obsahově odlišných polostrukturovaných rozhovorů s P/K využívajícími inkontinenční pomůcky předepisované lékařem na poukaz a vrchními a staničními sestrami oddělení následné péče v nemocnici p.o. a nemocnici a.s. Z výsledků kvalitativního šetření vyplynulo, že u obou skupin respondentů jsou z celého sortimentu pomůcek převážně využívány pouze natahovací čí plenkové lepicí kalhotky. U inkontinentních P/K v domácím prostředí jsou důvodem praktičtí lékaři, kteří na základě anamnestických údajů předepisují pouze pomůcky pro nejzávažnější stupeň inkontinence. Na odděleních následné péče je tato situace dána velkým počtem imobilních plně inkontinentních P/K. Výsledky ukazují, že předepisované množství absorpčním pomůcek praktickými lékaři je nedostatečné. Zdaleka nedosahuje množstevních limitů stanovených v dokumentech VZP. Respondenti tak musí vzhledem k nízkým příjmům seniorů vynakládat nemalé částky na inkontinenční pomůcky, které jsou pro ně nezbytné. V nemocnici p.o. je absolutní nedostatek absorpčních pomůcek. Inkontinenční pomůcky jsou zde financovány třemi způsoby. Na Oddělení geriatrie a následné péče 1 a 2 si musí P/K hradit a obstarávat absorpční pomůcky sami. Nemocnice jim poskytne pouze jednorázové podložky a hygienické pomůcky. Důvodem je nízký limit na materiál. Respondenti tento systém financování hodnotí negativně. Zatěžuje P/K i sestry. Pokup P/K absorpční pomůcky nemá, musí pomůcky půjčovat, sepisovat dluhy a následně si brát pomůcky zpět. Často díky tomu vznikají konfliktní situace ze strany rodin. Na těchto odděleních je vyhrazeno pět sociálních lůžek, které P/K umožňují preskripci pomůcek lékařem na poukaz stejně jako nemocným v domácím prostředí. Na Stanici paliativní péče si P/K hradí měsíční poplatek, prostřednictvím kterého jsou jim hrazeny i inkontinenční pomůcky. V nemocnici a.s. na Odděleních následné péče 2 stanice A, B jsou pomůcky plně hrazeny prostřednictvím nemocnice. Disponují zde dostatečným sortimentem i množstvím absorpčních i hygienických pomůcek, díky kterému je možná jejich individualizace.
|
|
|
Význam práce sestry při zajišťování výživy u seniorů
KOPAČKOVÁ, Lucie
Teoretická východiska Stárnutí a stáří je přirozenou součástí každého jedince během jeho života. Většina populace si přeje dožít život aktivně a pokud možno co nejkvalitněji. Jedním z faktorů, které nejvíce ovlivňují zdravé stárnutí, je výživa. Pro udržení kvalitního života a dobré fyzické kondice hraje adekvátní výživa významnou roli. Výživové potřeby seniorů jsou úzce specifické. Jsou dány především změnami organismu a celou řadou dalších faktorů vyplývajících z životního stylu seniora. Důležitou roli hrají zejména stravovací návyky, sociální a kulturní prostředí, vzdělání, společenské postavení, ekonomická úroveň a v neposlední řadě zdravotní a psychický stav daného jedince. Správná výživa seniorů přispívá k jejich zdraví a pocitu pohody, stejně tak je důležitá pro zotavení se z nemoci, ke které je starší člověk náchylnější. Při zajišťování stravy seniorům v nemocnici je velmi důležitá role všeobecné sestry. Cíle práce Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny 4 cíle: 1. Zjistit, zda sestry dodržují zásady podávání stravy seniorům. 2. Identifikovat nejčastější faktory, které ovlivňují stravování seniorů v nemocnici. 3. Zmapovat, jaké nejčastější poruchy výživy se u seniorů v nemocnici objevují. 4. Zjistit, jaká je nejčastější dieta u seniorů hospitalizovaných v nemocnici. Použité metody Výzkumné kvalitativní šetření probíhalo formou skrytého pozorování. Pozorovaným objektem byly sestry pracující na oddělení následné péče, které byly pozorované při podávání stravy seniorům. Skryté pozorování bylo doplněno hloubkovými rozhovory s pozorovanými sestrami. Pozorování bylo zpracováno v programu Microsoft Excel formou tabulek a rozhovory byly zpracované v programu Atlas.ti. Výsledky Z pozorování sester při podávání stravy seniorům se ukázalo, že žádná z pozorovaných sester nedodržela všechny zásady pro podávání stravy seniorům v nemocnici. Ve větší či menší míře se každá pozorovaná sestra dopustila určité chyby. Mezi nejčastěji se vyskytující chyby patřily následující. Při servírování jídla sestry nepoužily zástěru nebo empír, sestry nezamezily přímému kontaktu rukou s potravinami. Téměř polovina pozorovaných sester nevěnovala P/K dostatek času a podpora P/K během podávání stravy ze strany pozorovaných sester byla taktéž nedostačující. Další téměř polovina pozorovaných sester nepopřála pacientům dobrou chuť. Za zmínku stojí i poslední nejčastěji se vyskytující chyba téměř polovina sester si po procesu podávání stravy po sobě neuklidila pomůcky. Za nejčastější faktory ovlivňující stravování seniorů v nemocnici označily dotazované sestry v rozhovorech následující faktory: biologické změny ve stáří, různé typy demence, psychický stav jedince, přidružená onemocnění, užívání léků, stravovací návyky jedince, stav dentice (zubní protéza), vliv rodiny. Za nejčastější poruchy výživy označily tyto poruchy: nechutenství, dehydrataci, nadváhu, obezitu a podvýživu. Za nejčastější diety, které senioři v nemocnici dodržují, byly označeny: dieta číslo 3, 9, 4, 0, dále pak diety v mleté formě, kašovité formě a strava podávaná přes NGS (nasogastrická sonda). Závěr Na základě výzkumného šetření a prostudované odborné literatury byl navržen pro ošetřující personál standard ošetřovatelské péče s názvem "Podávání stravy pacientům s deficitem sebepéče v oblasti stravování." Ošetřující personál tak bude mít příležitost využívat manuál, který jim bude sloužit jako správný postup při podávání stravy pacientům s deficitem sebepéče v oblasti stravování, a sestry nebudou daný výkon považovat za rutinní záležitost.
|
|
|
PŘÍNOS A PŘEKÁŽKY V PŘEDÁVÁNÍ HLÁŠENÍ SESTRAMI U LŮŽKA PACIENTŮ
MERUNKOVÁ, Michaela
Předávání hlášení patří mezi každodenní činnosti sester. Při práci sestry je důležité vědět přesně kdo, kdy, kde, co a jak. Od toho se odvíjí její následující činnost a náplň směny. Diplomová práce na téma Předávání hlášení u lůžka pacienta má teoretickou a praktickou část. První, teoretická část obsahuje tři kapitoly, moderní trend ošetřovatelství, hlášení sester a legislativu. Druhá, praktická část je založena na kvantitativním a kvalitativním šetření s třemi definovanými cíly a čtyřmi hypotézami. Prvním cílem bylo zjistit, co sestry považují za hlavní přínos předávání hlášení u lůžka pacienta. Druhý cíl měl definovat největší překážku v předávání hlášení u lůžka pacienta. Třetí cíl zjišťoval postoj pacientů k předávání hlášení sester u jejich lůžka. Všechny tři cíle byly šetřením splněny. Kvalitativní část diplomové práce byla založena na provedeném kvaziexperimentu a následných dotazech pro pacienty a sestry. Výzkumným vzorkem bylo 5 sester a 5 pacientů z intermediální stanice a 5 sester a 5 pacientů z resuscitační stanice kardiochirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Polostrukturovaný rozhovor se skládal ze šesti až osmi otázek, které mapovaly pocity, obsah, vizualizaci, zapojení, výhody, nevýhody, oddělení, předání u lůžka a kvalitu. Sběr dat v kvantitativní části probíhal formou anonymního dotazníku, který byl určen pro sestry a zjišťoval, jak sestry předávání hlášení provádí či jak by ho provádět chtěly. Výzkumu se zúčastnilo 303 sester z Nemocnice České Budějovice a.s. a z Nemocnice Příbram a.s. Výsledky byly použity k potvrzení či nepotvrzení hypotéz. První hypotéza: Sestry, bez vizuálního doplnění hlášení, nepovažují ústní předání za kvalitní, šetřením potvrzena nebyla. Druhá hypotéza: Z pohledu rizika poškození pacienta je kvalita předávání hlášení sestrami na JIP, RES lepší než na standardním oddělení, šetřením byla potvrzena. Třetí hypotéza: Sestry považují za největší překážku v předávání hlášení u lůžka pacientů časovou náročnost, šetřením potvrzena nebyla. A poslední čtvrtá hypotéza: Pacienti mají kladný postoj k předávání hlášení sestrami u lůžka, se šetřením potvrdila. Výstupem této práce je navrhnutí standardu týkající se předávání hlášení sester u lůžka pacienta. Výsledky mohou sloužit pro management ošetřovatelství, náměstka pro ošetřovatelskou péči, studenty zdravotnické a ošetřovatelské profese a pracující sestry.
|
|
|
Role sestry v následné péči u pacienta po reimplantaci totální endoprotézy kyčle
KLAPAČOVÁ, Kateřina
Cílem této práce je zjistit, zda sestry poskytují specifické intervence pacientům po reimplantaci totální endoprotézy kyčle dle projevů ošetřovatelských diagnóz nebo standardně dle provedeného výkonu. Dalším cílem je zjistit konkrétní požadavky pacientů po reimplantaci totální endoprotézy kyčle, a dle možností vytvořit mapu péče. Posledním cílem je zjistit, zda mají pacienti po reimplantaci totální endoprotézy kyčle dostatek informací o prevenci možných komplikací.K získání potřebných dat byl proveden kvantitativní výzkum v kombinaci s výzkumem kvalitativním.Hypotéza, že sestry poskytují ošetřovatelské intervence standardně, bez rozdílu, zda jde o pacienty po primární implantaci totální endoprotézy, či o pacienty po reimplantaci totální endoprotézy kyčle, potvrzena nebyla. Druhá hypotéza, že si sestry neuvědomují, že by se ošetřovatelská péče o klienty po reimplantaci totální endoprotézy kyčle mohla lišit od ošetřovatelské péče o klienty po primární implantaci totální endoprotézy kyčle, potvrzena nebyla.
|
|
|
Význam neverbální komunikace pro pacienta
STUDÍKOVÁ, Monika
Význam neverbální komunikace pro pacienta Výzkumné šetření v bakalářské práci je zaměřeno na posouzení významu neverbální komunikace pro pacienta/klienta. V teoretické části je rozebrána komunikace jako celek se zaměřením na jednotlivé složky neverbální komunikace. Komunikace je slovo skloňované ve všech pádech. Neznamená však pouze mluvené slovo. Má stále větší a zásadní význam, jak v oblasti zdravotnictví, tak v běžném životě. Vede ke vnímavějšímu a lidštějšímu chování personálu a stále více humánnějšímu prostředí ve zdravotnických zařízeních. Úlohou sestry je umět nejen neverbální signály vysílat, ale také je přijímat a porozumět jim. Umožňuje jí to lépe pochopit klienta se všemi jeho potřebami. I dnes přes veškerou snahu o vzdělávání v oblasti komunikace, jsou stále vidět různě velké komunikační bariéry. Cílem šetření je zjistit zda pacienti/klienti zdravotnických zařízení považují neverbální komunikaci za významnou v kontaktu se sestrou. Šetření probíhalo kvantitativní metodou, pomocí anonymního dotazníku. Byl vytvořen jeden druh dotazníku pro námi vybraný výzkumný soubor. Soubor tvořili pacienti/klienti, kteří navštívili ambulantní nebo lůžkové zdravotnické zařízení. Dotazník byl zcela anonymní. Bylo vytvořeno 27 otázek, jejímž cílem bylo zjistit význam neverbální komunikace pro pacienta/klienta. Výzkumný soubor obsahoval 126 respondentů. K dosažení vytyčeného cíle byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1: Pro pacienty/klienty je neverbální komunikace významná. Hypotéza 2: Úroveň neverbálních komunikačních dovedností sestry zvyšuje ochotu pacienta/klienta ke spolupráci během léčby. Na základě statisticky zpracovaných výsledků se obě hypotézy potvrdily. Cíl práce byl splněn. Z výsledků šetření vyplynula další možná hypotéza a to, že neverbální komunikace mezi pacientem/klientem a sestrou ovlivní důvěru v navštívené zařízení. Výsledky tohoto šetření mohou být využity k lepšímu pochopení vlivu neverbální komunikace mezi sestrou a pacientem. Práce by měla vést k zamyšlení nad tím jaký význam má pro pacienta/klienta neverbální komunikace. Také by práce měla vést sestry k zájmu o vzdělávání v oblasti komunikace a ze stran vedení sledovat komunikační dovednosti zdravotnických pracovníků, především sester. Jako jedno z možných řešení je vypracovat a uvést v platnost standard o komunikaci eventuálně požádat o provedení komunikačního auditu.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní plicní ventilací
TICHÁ, Věra
Používání neinvazivní plicní ventilace souvisí s rozvojem ventilace pozitivním přetlakem. S nástupem endotracheální intubace byla tato metoda odsunuta do pozadí. V poslední době, ale její použití opět stoupá. Je indikována a pacientů s akutním respiračním selháváním, akutním srdečním selháváním charakteru plicního edému. Při neinvazivní plicní ventilaci není nutná sedace, odpadá riziko intubace dýchacích cest. Ke kontraindikacím patří akutní ischemie myokardu, nespolupracující pacient a nemožnost zajistit těsnost masky. K výzkumu je použita technika kvalitativního a kvantitativního sběru dat. Kvalitativní šetření probíhalo metodou rozhovoru a obsahové analýzy dat. Výzkumným souborem je šest pacientů z jednotek intenzivní péče Nemocnice Tábor a.s. Výzkumný soubor u kvantitativního sběru dat tvoří sestry ze čtyř nemocnic v České republice, které pracují na jednotce intenzivní péče a na anesteziologicko resuscitačním oddělení. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků, řádně vyplněných se jich vrátilo 84. Dotazník obsahoval 40 uzavřených otázek. Cílem 1 je zjistit, zda sestry znají a používají standard ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní plicní ventilací. Cílem 2 je zmapovat aktuální stav ošetřování pacientů s neinvazivní plicní ventilací. Cílem 3 je zmapovat, jaké problémy mají pacienti s neinvazivní plicní ventilací. Cíle práce jsou splněny. Tato práce má stanovenu jednu výzkumnou otázku. S jakými problémy se potýkají pacienti, u nichž je aplikována neinvazivní ventilace? Výzkumem je zjištěno, že pacienti se nejčastěji potýkají s otlaky a erytémem v obličeji, s vysycháním v dutině ústní a potížemi se spánkem. Hypotéza 1 (sestry znají standardy ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní ventilací) byla vyvrácena. Standard není v žádné dotazované nemocnici. Hypotéza 2 (sestry používají standardy ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní ventilací) byla vyvrácena. Výstupem je vypracovaný standard na téma Asistence sestry u pacienta, kterému byla indikována neinvazivní plicní ventilace. Hypotéza 3 (způsob ošetřování pacientů s neinvazivní ventilací se ve vybraných nemocnicích liší) byla vyvrácena. Ošetřovatelská péče ve vybraných nemocnicích je poskytována na stejné úrovni. Ošetřovatelská péče o tyto pacienty je pro sestru velmi náročná. Velmi důležitým prvkem úspěšnosti léčby je dobrá psychologická příprava pacienta a téměř nepřetržitá přítomnost sestry u lůžka pacienta Doufáme, že některé výsledky z tohoto výzkumu upozorní na problémy při ošetřování pacientů s neinvazivní plicní ventilací a pomohou k jejich řešení. Také vypracovaný standard by se mohl stát součástí standardních ošetřovatelských postupů ve zdravotnických zařízeních.
|
|
|
Psychicky nemocní pacienti/klienti na standardních odděleních
PAVLÍKOVÁ, Hana
Bakalářská práce Psychicky nemocní pacienti/klienti na standardních odděleních je založena na kvantitativním šetření formou dotazníků určených sestrám standardních oddělení. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. Teoretická část se vztahuje na pohled na psychicky nemocné v průběhu dějin, definici psychické nemoci, zásady komunikace s psychicky nemocnými pacienty/klienty. V praktické části je popsáno výzkumné šetření vedoucí k ověření stanovených hypotéz. Byly určeny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit překážky v komunikaci sester s psychicky nemocnými pacienty/klienty. Druhým cílem bylo zjistit, co sestry postrádají pro poskytování péče psychicky nemocným pacientům/klientům na standardních odděleních. Hypotézy byly stanoveny tři. Hypotéza 1: Starší sestry pracující na standardních odděleních mají větší zkušenosti s komunikací s psychicky nemocnými pacienty/klienty. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza 2: Organizační podmínky práce nebrání sestře pracující na standardním oddělení v komunikaci s psychicky nemocným pacientem/klientem. Tato hypotéza byla vyvrácena. Hypotéza 3: Sestry pracující na standardním oddělení mají zájem o problematiku komunikace s psychicky nemocným pacientem/klientem. Tato hypotéza se potvrdila. Na základě zpracovaných výsledků lez konstatovat, že kvalitu komunikace s psychicky nemocnými ovlivňují zkušenosti, dostatek času a zájem o danou problematiku.
|
|
|
Aplikace modelu Kingové v péči o klienta na ortopedickém oddělení
KREMSOVÁ, Alžběta
V diplomové práci jsem se zabývala možností aplikace modelu Kingové v péči o klienta na ortopedickém oddělení. Model Kingové je zaměřen na interakci mezi sestrou a nemocným. Dosažení shody v interakci mezi sestrou a pacientem/klientem vytváří lepší předpoklad pro dosažení cíle v péči a tím saturování jeho potřeb. S kombinací s modelem Gordonové dochází k lepšímu uspokojování potřeb člověka a tím ke zkvalitnění péče na ortopedickém oddělení.
|
|
|
Využití bariérového režimu při výskytu nozokomiální nákazy na oddělení
JAREŠOVÁ, Marie
Nozokomiální nákaza vzniká v přímé souvislosti s pobytem osob ve zdravotnických zařízeních. Historie těchto nákaz je stejně dlouhá jako existence prvních zařízení, ve kterých se nemocné osoby sdružovaly. K tomu, abychom vzniku nozokomiálních nákaz předcházeli, napomáhá ošetřovatelská bariérová péče. Jedná se o soubor pracovních postupů, které mají za úkol zabránit výskytu a šíření nozokomiální nákazy. Je nutné, aby si sestry a veškerý zdravotnický personál význam dodržování této bariérové ošetřovatelské péče plně uvědomoval. Náplní bakalářské práce bylo zjistit informovanost všeobecných sester v oblasti nozokomiálních nákaz, zda sestry pracující na lůžkových odděleních nemocničních zařízení, znají zásady ošetřovatelské bariérové péče a zda tyto zásady dodržují. Šetření probíhalo pomocí distribuce anonymního dotazníku v Nemocnici Písek a.s. a v Nemocnici Strakonice a.s. Rozdáno bylo celkem 110 dotazníků a do výzkumu bylo zařazeno 90 dotazníků. Výsledky výzkumného šetření byly zpracovány v grafické podobě. Stanoveny byly následující hypotézy: Hypotéza 1: Sestry znají správný postup využívání bariérového režimu při výskytu nozokomiální nákazy na oddělení. Hypotéza 2: Sestry dodržují zásady bariérového režimu při výskytu nozokomiální nákazy na oddělení. Obě tyto hypotézy byly po provedení výzkumného šetření potvrzeny. Analýzou získaných dat bylo zjištěno, že informovanost sester v oblasti prevence nozokomiálních nákaz a dodržování bariérové ošetřovatelské péče je na velmi dobré úrovni. Je velmi pravděpodobné, že zásluhu mají povinné účasti na seminářích v rámci prevence nozokomiálních nákaz. Výsledky práce budou poskytnuty managementu nemocnice, kde byl výzkum proveden
|
|
|
Hlášení sester a sesterská vizita v praxi.
NOVÁKOVÁ, Jana
Sesterská vizita i hlášení sester jsou nedílnou součástí ošetřovatelské profese. V obou případech došlo v posledních letech k nemalým změnám, které je nutné, aby sestry, jako pěčovatelky o zdraví pacienta/klienta vnímaly. Výsledky práce bych ráda poskytla zdravotnickým zařízením, jež na výzkumu spolupracovaly. Diplomová práce by měla sloužit, jako rozšiřující informace o změnách v oblasti pojetí sesterských vizit a hlášení sester.
|
host ::
RSS.