Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výber najvhodnejších klonov odrody 'Velkopavlovická' a ich genetická variabilita.
Mészáros, Martin
Cílem této práce bylo zhodnotit vybranou skupinu 26 klonů odrůdy meruněk 'Velkopavlovická' a vybrat nejlepší klony a sublkony pro pěstitelskou praxi v podmínkách jižní Moravy. Vedle klasických přístupů hodnocení pomocí pomologických a biologických vlastností, využívaných v dosavadních selekčních pracích, bylo v práci za cíl ověřit některé méně známé, starší i novější metodické postupy pro hodnocení relevantních vlastností klonů. Pro hodnocení klonů byly použity biologické a pomologické vlastnosti meruněk popsaných v deskriptoru. Klony byly podrobeny molekulárně genetickému studiu s cílem zjistit genetickou příbuznost spojenou s hledáním možnosti rozlišení jednotlivých klonů. V práci byla hodnocena květní morfologie a její vliv na plodnost hodnocených klonů. V rámci morfologie klonů byla hodnocena tvorba plodných výhonů podle jejich délky, jejich morfologická stavba, schopnost nasazovat generativní orgány a jejich životnost pomocí moderních metod hodnocení. Fyziologický stav klonů byl hodnocen pomocí kalorimetrie. Na konec byla použita rozšířená metoda hodnocení zdravotního stavu klonů pomocí molekulární identifikace přítomných patogenů a biochemické analýzy obranné reakce v souvislosti s výskytem patogenů způsobujících předčasné uhynutí. Pro zpracování dat byly použity testy ANOVA, X2, Mantel test. Pro hodnocení klonů bylo vybrano 11 biologických a pomologických znaků. Jedná se o znaky: 1. výskyt předčasného hynutí, 2. poškození kmínků nekrózami, 3. výskyt patogenu Gnomonia erythrostoma, 4. násada květů, 5. násada plodů, 6. plodnost, 7. specifická plodnost, 8. termín kvetení, 9. hmotnost plodů, 10. šířka plodů, 11. relativní podíl hmotnosti pecky k celkové hmotnosti plodu. Pomocí molekulárně genetické studie S-SAP bylo možné klony odrůdy 'Velkopavlovická' částečně rozlišit do 5 skupin na základě přítomných polymorfních lokusů na bázi transpozonů. Pomocí molekulárně genetických metod S-SAP a AFLP společně s nedávno publikovanou metodou navrženou na základě iPBS sekvencí byly zjištěny podobné výsledky v rozdělení hodnocených klonů. Zjištěné rozdíly v květní morfologii klonů naznačují nestabilitu pořadí klonů v počtu jednotlivých květních orgánů jako i podstatně nižší výskyt v počtu anomálií v květní morfologii naproti dosavadním zkušenostem. Na základě získaných poznatků se vzpomínaná metoda jeví spíše jako neperspektivní. Hodnocení morfologické stavby polokosterních větví s ohledem na tvorbu jednotlivých typů plodných výhonů, jejich plodnosti a životnosti poskytlo poměrně bohaté informace o morfologické struktuře klonů a je vhodnou metodou pro jejich hodnocení v klonové selekci. Rozdíly mezi klony byly zjištěny ve znacích průměrného počtu generativních orgánů na krátkých a středně dlouhých plodných výhonech a jejich rozmístění na plodných výhonech podél hlavní osy polokosterních větví. Fyziologické vlastnosti dospělých jedinců hodnocených klonů v polních podmínkách se pomocí použité metody čistého výkonu asimilace jeví z hlediska interpretace jako komplikované a jeho případná využitelnost je závislá na dalším výzkumu. Výzkum přítomnosti patogenů molekulárními metodami PCR potvrzuje významný výskyt patogenů ESFY a Cytospora cincta v pletivech hodnocených klonů. Uvedené patogeny se pravděpodobně nejvíce podílejí na předčasném hynutí meruněk. Mezi biochemické markery zdravotního stavu je pravděpodobně možné zařadit obsah kyseliny salicylové a počet kopií transkriptu genu kódujícího beta-1,3-glukanázu a genu Pru ar1. Výsledky biochemického rozboru látek spojovaných s obrannou reakcí naznačují možnost hodnocení zdravotního stavu s ohledem na předčasný úhyn meruněk pomocí použitých markerů v terénních podmínkách. Jejich využitelnost pro klonovou selekci však vyžaduje další výzkum. Na základě výsledků biologických a pomologických vlastností se klony LE-108, LE-111, LE-120 a M.72A jeví jako nejperspektivnější z hodnocené skupiny klonů. Jako nejlepší subklony je možné doporučit následující jedince: klon LE-120 - strom 36 (1. řádek výsadby), klon M.72A - stromy 26, 37 a 49 (8. řádek výsadby), klon LE-108 stromy 28 a 29 (3. řádek) a klon LE-111 strom 27 (6. řádek).
Rostlinné peptidy a proteiny s antimikrobiální aktivitou a možnosti jejich využití
LORENC, František
Tato práce pojednává o rostlinných antimikrobiálních peptidech a proteinech. Antimikrobiální peptidy tvoří jednu ze součástí nespecifické imunity většiny eukaryotických i prokaryotických organismů. Jejich hlavní funkcí je eliminovat útoky mikrobiálních patogenů, kterým jsou cílové organismy vystavovány. Obvykle se jedná o proteiny s nízkou molekulovou hmotností. Většina rostlinných antimikrobiálních peptidů spadá do skupiny PR proteinů, nebo-li proteinů spojených s patogenezí. Díky svým antimikrobiálním účinkům mají velký potenciál ve farmaceutickém průmyslu, lékařství a biotechnologiích nebo v ochraně proti rostlinným chorobám a další využití. Cílem této práce je popsat základní rozdělení rostlinných antimikrobiálních peptidů a proteinů, mechanismy jejich antimikrobiálního působení a nastínit charakteristiku základních skupin PR proteinů. V závěru práce je popsán výzkum a využití těchto látek v současnosti a možnosti jejich využití v budoucnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.