Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pohybová aktivita a přežvykování dojnic ve vztahu k jejich skupinové rutině životních projevů a vybraným fyziologickým funkcím
RŮŽKOVÁ, Michaela
Tato diplomová práce byla zaměřena na sledování pohybové aktivity, přežvykování a změn v rutinním chování dojnic ve vztahu k jejich zdravotnímu stavu, mléčné užitkovosti a reprodukci. Ke sledování přežvykování a pohybové aktivity byla vybrána dvě stáda dojnic v podniku Zemědělské obchodní družstvo Mrákov, na farmách Tlumačov a Starý Klíčov. Při monitoringu těchto aktivit byl využíván přístroj SCR Heatime ? PRO. Sledování dojnic proběhlo od června 2019 do února 2020. Získaná data byla zpracována z hlediska vzájemných vztahů mezi jednotlivými ukazateli s přihlédnutím ke změnám mikroklimatických podmínek v průběhu roku.
Vliv chovatelského prostředí na mléčnou užitkovost a chování dojnic holštýnského skotu v konkrétním podniku
Bartáková, Leona
Cílem diplomové práce bylo zpracovat literární přehled zabývající se vlivem chova-telského prostředí na mléčnou užitkovost a chování dojnic. Diplomová práce se zabývá vlivy působící na odpočinkové chování zvířat a časový úsek při přežvykování. V rámci práce byly sledovány dva podniky, zabývající se chovem holštýnského plemene. Oba podniky splňovaly chovný cíl plemene. Dále byla zaznamenávána průměrná teplota a její vliv na odpočinek krav. Byl zjištěn výrazný vliv letních teplot na odpočinek dojnic. Zkoumán byl i vliv délky boxového lože na odpočinkové chování dojnic ve stáji. Délka boxového lože výrazně ovlivnila odpočinkové chování. A v poslední části bylo řešeno přežvykování.
Aktivita přežvykování dojnic ve vztahu k jejich vybraným fyziologickým funkcím
RŮŽKOVÁ, Michaela
Jedním z nejdůležitějších odvětví živočišné výroby v České republice je právě chov skotu, který po celou dobu vývoje chovatelství patří k nejnáročnějším a jeho výsledky do určité míry rozhodují o ekonomické úspěšnosti zemědělských produktů. Skot se chová především pro mléko, maso a sperma. Cílem této bakalářské práce bylo získat základní údaje a formulovat poznatky o aktivitě přežvykování dojnic ve vztahu k jejich zdravotnímu stavu, mléčné užitkovosti a reprodukci. Pravidelným sledováním ruminace dojnic se může výrazně zlepšit stav těchto jednotlivých fyziologických funkcí, a to vede k udržení a zdokonalení produktivity stáda. Práce byla realizována v podniku Zemědělské obchodní družstvo Mrákov, na farmě v Tlumačově. V současné době podnik hospodaří přibližně na 2 470 ha zemědělské půdy. Družstvo se zaměřuje především na produkci skotu a chová přibližně 900 dojnic holštýnského plemene, z toho ve stájích v Tlumačově se nachází kolem 250 krav. Do vlastního pozorování bylo zařazeno celkem devět dojnic holštýnského plemene, které byly rozděleny do tří skupin podle sledování aktivity přežvykování. U skupiny číslo 1 byly hlídány změny ruminace ve vztahu k zdravotnímu stavu. Druhá skupina dojnic byla zaměřena na sledování aktivity přežvykování ve spojitosti s reprodukcí a do třetí skupiny byly zařazeny dojnice, u kterých byla pozorována ruminace související s mléčnou užitkovostí. Vlastní pozorování proběhlo v období od 27. 1. 2018 do 17. 3. 2018. Při monitoringu přežvykování byl využíván přístroj SCR Heatime ? PRO. Díky obojkům od SCR, které obsahují přesný senzor, mohl být vyhodnocen zdravotní stav, reprodukce a mléčná užitkovost vybraných dojnic. Jelikož systém SCR pro přesnější výsledky vyhodnocuje s aktivitou přežvykování zároveň i aktivitu pohybovou, je v praktické části této práce, jako vedlejší, sledovaný i pohyb dojnic. Podle vyhodnocení aktivit a následného zhodnocení zdravotního stavu, reprodukce a mléčné užitkovosti dojnic bylo zjištěno, že systém SCR všechny poklesy a nárůsty aktivit zaznamenal a podal včasné hlášení o stavu dojnic, čímž došlo k ověření jeho funkčnosti a jeho možnému využití při pozorování přežvykování a pohybové aktivity. Zjištěné výsledky ukázaly, že všechny dojnice z první skupiny, kde byl sledovaný zdravotní stav, onemocněly zánětem mléčné žlázy (mastitidou) a následně byly léčeny antibiotiky. Ve druhé skupině, kde byla monitorována reprodukce, se zjistilo, že krávy s č. 30 a 76 měly pravidelný estrální cyklus a kráva s č. 190 měla cyklus nepravidelný, ale inseminovány byly všechny. A v poslední skupině, kde byly pozorovány dojnice ve vztahu k jejich mléčné užitkovosti, se zjistilo, že každá z vybraných dojnic měla problém se svým zdravotním stavem po otelení, který měl vliv na jejich mléčnou užitkovost.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.