|
|
Specifika integrovaného záchranného systému z pohledu laické veřejnosti v Jihlavě
BLAHA, Tomáš
Bakalářská práce "Specika integrovaného záchranného systému z pohledu laické veřejnosti v Jihlavě" se zabývá problematikou Integrovaného záchranné systému ČR a jeho jednotlivých složek. Významným aspektem této práce jsou názory obyvatel Jihlavy na IZS jako celek a jeho význam pro společnost. V teoretické části jsou na základě odborné literatury popsány nejen jeho základní, ale i ostatní složky. Je zde kladen důraz na složky působící v krajském městě Kraje Vysočina Jihlavě, kdy je možné z textu získat informace o jejich formování z historického hlediska nejen v rámci celého českého státu, ale i na lokální úrovni. Na ostatní složky je nahlíženo jakožto na odborníky, kteří se zapojují do dění integrovaného záchranného systému díky své specializaci a tedy možnosti využití další síly při řešení krizových situací ve specifickém prostředí. Výzkumná část práce je věnována pohledu laické veřejnosti na integrovaný záchranný systém pomocí polostandardizovaného dotazníku. Na počátku výzkumné části práce byly vytvořeny tři hypotézy, které byly na základě získaných dat ze sociálního šetření ověřovány, tyto hypotézy byla následně potvrzeny nebo vyvráceny. Výsledky sociálního šetření jsou u uzavřených otázek vypracovány pomocí grafů a tabulek, u otázek s možností vlastní odpovědí je textové zpravování názorů respondentů. Součástí práce jsou i názorné fotografie, které zobrazují symboly typické pro základní složky IZS.
|
|
|
Využití nestátních neziskových organizací při zdolávání mimořádných událostí nebo krizových situací na území Jihočeského kraje
ŠTURMOVÁ, Lenka
Dobrovolnická činnost se rozvíjí již od dávné historie. Od samotných počátků měli lidé potřebu pomoci svému bližnímu v nastalé neočekávané situaci, kterou by on sám ze svých možností nedokázal překlenout. Nestátní neziskové organizace se při mimořádných událostech a krizových situacích angažují a jsou nápomocni občanům, které postihla mimořádná událost. Tato bakalářská práce má za cíl definovat jaké nestátní neziskové organizace se na území Jihočeského kraje nacházejí a jak fungují při mimořádných událostech a krizových situacích v Jihočeském kraji. Dále práce zhodnotí, zda jsou nestátní neziskové organizace v Jihočeském kraji dostatečně využívané při mimořádných událostech a krizových situací. První část bakalářské práce je věnována dobrovolnictví a dobrovolnické službě. Také pojednává o základních skupinách nestátních neziskových organizací, které náš právní řád rozlišuje. Jedná se o spolky, obecně prospěšné společnosti, ústavy, nadace, nadační fondy a církevní organizace. Práce se vrací k historii a popisuje vývoj neziskového sektoru již od husitské revoluce, Rakouského císařství a Rakouska-Uherska, první republiky, druhé světové války, komunistického období a postkomunistického období. V neposlední řadě se práce věnuje také Panelu nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje. Na konci teoretické části se bakalářská práce zabývá pojmem mimořádná událost podle platného zákona. Charakterizuje základní a ostatní složky integrovaného záchranného systému. Definuje záchranné a likvidační práce, kdo je provádí a k čemu slouží. Dále vysvětluje dokumentaci integrovaného záchranného systému, stupně poplachu a stručně je charakterizuje. Mimo definování mimořádné události také definuje pojem krizová situace. V poslední etapě teoretické části tato bakalářská práce popisuje vztahy mezi nestátními neziskovými organizacemi a integrovaným záchranným systémem. Ve druhé části bakalářské práce je zpracován výzkum nestátních neziskových organizací, které mají uzavřenou smlouvu s Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje a nacházejí se na území Jihočeského kraje. V textu jsou definovány jednotlivé organizace, jejich charakteristika a druh činnosti. V tabulkách jsou zanesena některá získaná data o organizacích. Bakalářská práce ve své druhé části pracuje na analýze potencionálně vhodných organizací k uzavření dohody s Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje. Fullerovou metodou stanovuje kritéria, která by bylo vhodné využít k posouzení a stanovení nestátních neziskových organizací jako vhodných subjektů k uzavření dohody. Práce vychází z výzkumné otázky, jestli jsou nestátní neziskové organizace v Jihočeském kraji dostatečně využívané při zdolávání mimořádných událostí a krizových situací. Při zpracování této bakalářské práce byly použité platné normy, odborné literatury a výzkumy, které byly prováděny formou osobních rozhovorů s jednotlivými zástupci dotčených nestátních neziskových organizací. Zpracovaný výzkum zjistil, že využívání nestátních neziskových organizací je na dobré úrovni. Uzavřenou dohodou mezi Jihočeským krajem a vybranými nestátními neziskovými organizacemi vznikl Panel nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje, který velkou měrou přispívá k efektivní humanitární pomoci při mimořádné události nebo krizové situaci. Také bylo zjištěno, že v České republice je patrný vzrůstající trend spolupráce nestátních neziskových organizací v integrovaném záchranném systému při zásahu. V Jihočeském kraji se spolupráce při zásahu v jednotlivých letech neliší, kromě let 2008 a 2012, kdy spolupráce mírně vzrostla. Při porovnání výsledných procent jsou spolupráce v České republice a Jihočeském kraji přibližně na stejné úrovni. Výzkum také zjistil, že pro efektivnější posuzování využití nestátních neziskových organizací při zdolávání mimořádných událostí a krizových situací je nezbytné vézt si přesné statistiky.
|
|
|
Názor obyvatel Jihočeského kraje na činnost ostatních složek integrovaného záchranného systému
DUŠKOVÁ, Ilona
Cílem této diplomové práce je zjistit a vyhodnotit názor obyvatel Jihočeského kraje na činnost ostatních složek integrovaného záchranného systému při záchranných a likvidačních pracích u mimořádných událostí a z toho plynoucí míru bezpečnosti obyvatel kraje. Celý výzkum byl koncipován tak, aby po provedení analýzy údajů zjištěných dotazníkovým šetřením byly získány relevantní informace o pohledu obyvatel Jihočeského kraje na práci vyčleněných sil a prostředků Armády ČR, Českého červeného kříže a obecní policie. K získání dat byla zvolena technika dotazníkového šetření. Po provedení předvýzkumu, který identifikoval výše zmíněné tři ostatní složky IZS, jež jsou dle obyvatel kraje nejdůležitější z hlediska záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech. Při následném dotazníkovém šetření, zaměřeném na tyto tři ostatní složky IZS, byl získán předem určený počet 50 respondentů z každého okresu Jihočeského kraje, tzn. celkem 350 respondentů z okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Z analýzy dat vyplývá zjištění, že tři čtvrtiny dotázaných neznají termín ?ostatní složka IZS?. A to i přesto, že někteří z respondentů mají osobní zkušenost se zásahem některé z ostatních složek IZS při mimořádné události. Z toho lze vyvodit závěr, že občané Jihočeského kraje mají povědomí o IZS jako celku, ale nejsou již dostatečně obeznámeni s jeho strukturou. Ke zvýšení úrovně vědomostí o struktuře IZS a zaměření činností jednotlivých složek proto doporučuji zařadit tyto informace podrobněji do osnov základních škol. Navrhuji rovněž zvýšit informovanost občanů o této problematice formou mediální kampaně. V rámci hodnocení vyčleněných sil a prostředků Armády ČR z hlediska jejich činnosti v IZS, převažuje u respondentů názor, že pomoc této složky je při - 3 - mimořádných událostech a krizových situacích na zcela dostatečné úrovni. Občané, kteří měli osobní zkušenost se zásahem vojáků například při záchranných a likvidačních pracích či evakuaci obyvatelstva, hodnotí nejčastěji tuto jejich pomoc jako efektivní a velice profesionální. S pomocí Českého červeného kříže při mimořádných událostech má osobní zkušenost jedna čtvrtina dotázaných obyvatel Jihočeského kraje, a to zejména při povodních. Humanitární jednotky ČČK v těchto případech pomáhaly především se zajištěním nouzového ubytování a stravování postižených občanů a rovněž se soustředily na sběr a distribuci humanitární pomoci. Téměř 86 % respondentů hodnotí průběh těchto činností jako velice profesionální a efektivní. O dostatečné míře pomoci obecní, resp. městské policie, nejsou dotázaní občané zcela přesvědčeni. Někteří z nich ji hodnotí jako spíše nedostatečnou. Stejně tak zastávají názor, že jednotlivé obecní policie v Jihočeském kraji mají určité rezervy ve vybavenosti, a to například vozového parku. Nicméně 41 % dotázaných se shoduje na tom, že kvalita činnosti této složky při mimořádných událostech se v posledních letech zvyšuje. Mé doporučení se v tomto případě týká zvýšení počtu služebních automobilů. Na základě získaných dat byl sestaven žebříček jednotlivých ostatních složek IZS dle jejich významnosti tak, jak ji hodnotí dotázaní obyvatelé kraje. Na pomyslných prvních třech místech se umístily tyto složky: Armáda ČR, obecní policie, Český červený kříž. Ze shrnutí získaných informací vyplývá pozitivní zjištění, že tři zkoumané ostatní složky IZS přispívají svou činností v rámci IZS velkou měrou k ochraně zdraví, života a majetku obyvatel Jihočeského kraje při mimořádných událostech a krizových situacích. Věřím, že závěry výzkumu a má doporučení uvedená v této práci mohou přispět k dalšímu zkvalitnění činnosti analyzovaných ostatních složek IZS tak, aby jejich vnímání občany Jihočeského kraje bylo v budoucnu ještě na vyšší úrovni.
|
host ::
RSS.