|
|
Vliv režimu zaplavení na růst ostřice štíhlé (Carex acuta) v nádobovém pokuse
JANUŠ, Vojtěch
Diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151 Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů ostřicového slatiniště. Výsledky tohoto projektu budou sloužit jako podklad pro analýzy skleníkových plynů v přirozených mokřadních biotopech. V rámci projektu byl založen nádobový pokus, kde byl sledován růst a morfologické změny ostřice štíhlé během vegetační sezóny. Ostřice štíhlá byla předmětem řady studií. Cílem této práce je srovnání rychlosti růstu rostlin ostřice štíhlé (Carex acuta) pěstovaných v kontrolovaných podmínkách simulující různý režim zaplavení stanoviště. Během vegetační sezóny byl sledován počet odnoží a maximální výška rostlin. Destruktivní metodou byla na podzim zjištěna nadzemní a podzemní biomasa. Zvýšená hladina v polovině vegetačního období způsobila zpomalení růstu do výšky a vytváření nových odnoží. Snížená hladina v polovině vegetačního období působila na rostliny rychlejším růstem do výšky. Podzemní biomasu průkazně negativně ovlivnila zvýšená vodní hladina v polovině vegetačního období.
|
|
|
Dynamika nadzemní biomasy ostřicového slatiniště
HAŠEK, Ladislav
Předkládaná diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151, jež se zabývá vlivem rostlin na celkovou bilanci oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů vyprodukovaných v modelovém ekosystému ostřicového slatiniště na Mokrých loukách u Třeboně. Konkrétně se diplomová práce soustředí na dynamiku růstu ostřice štíhlé (Carex acuta). Samotné odběry byly prováděny destruktivní metodou v blízkosti automatické meteorologické stanice CVGZ AV ČR. V průběhu vegetační sezóny se uskutečnilo devět odběrů ve dnech 25.3., 15.4., 6.5., 5.6., 9.7., 5.8., 9.9., 21.10. a 25.11.. V rámci jednoho odběru bylo odebráno osm vzorků nadzemní biomasy, tedy 72 vzorků v rámci všech odběrů. Bylo provedeno i srovnání sezónní dynamiky nadzemní biomasy ostřice štíhlé (C. acuta) s dynamikou nadzemní biomasy ostatních rostlinných druhů na pokusné lokalitě. Odebrána byla živá i odumřelá biomasa, jež byla následně tříděna na jednotlivé botanické druhy, vysušena, zvážena a zjištěné hodnoty byly zpracovány v tabulkách MS Excel. Nejvyšší hodnoty celkové nadzemní biomasy všech druhů byly zjištěny na odběru 9.7 (1452,72 g.m-2). V rámci jednotlivých druhů vykazovaly nejvyšší hodnoty sušiny třtina šedavá(C. canescens) (1257,93 g.m-2) a ostřice štíhlá (C. acuta) (1163,49 g.m-2). Ostřice štíhlá vykazovala nejvyšší hustotu všech odnoží na odběru 15.4 (300 ks/m2) a nejvyšší průměrnou hmotnost jedné odnože u odběru odběru 5.6 (7,59 g.m-2). Délka nejdelší živé odnože ostřice štíhlé byla pak v rámci všech jednotlivých měření téměř stejná.
|
|
|
Dynamika nadzemní biomasy ostřicového slatiniště
HOVORKA, František
Předkládaná diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151. Tento projekt řeší úlohu rostlin z hlediska bilance skleníkových plynů ostřicového slatiniště. Práce se soustředí na dynamiku růstu ostřice štíhlé (Carex acuta L.) na modelové lokalitě v zamokřené části Mokrých Luk u Třeboně. Sezónní přírůstek byl stanoven pomocí destruktivních odběrů nadzemních částí Carex acuta L. Nejvyšší hodnota nadzemní živé a odumřelé biomasy ostřice štíhlé v roce 2010 byla zjištěna dne 19.7, a dosáhla 321,44 g.m-2. V roce 2011 bylo sezónní maximum nadzemní biomasy zjištěno dne 27.6 a činilo 357,97 g.m-2. Maximální dosažená celková biomasa (tj. živá a odumřelá biomasa ostřice štíhlé a ostatních druhů) dosáhla 558,22 g.m-2 v roce 2010 a 522,38 g.m-2 v roce 2011. Nejvyšší hustota odnoží ostřice štíhlé činila 485 ks.m-2 v roce 2010 a 435 ks.m-2 v roce 2011.
|
|
|
Vliv dostupnosti minerálních živin a zaplavení na růst ostřice štíhlé v nádobovém pokuse.
SYCHROVÁ, Jana
Diplomová práce je součástí projektu GAČR 526/09/1545 Význam nově asimilovaného uhlíku pro interakce rostlin s půdou v mokřadních travinných ekosystémech v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí, který se zaměřuje na účinky eutrofizace na vybraných mokrých loukách s minerální nebo organickou půdou v Třeboňské biosférické rezervaci. Výsledky tohoto projektu poslouží jako podklad pro rozvíjení vhodného managementu ekosystémů mokrých luk, zvláště pro místa vedená jako přírodní rezervace. Jako modelová rostlina pro nádobový pokus byla vybrána ostřice štíhlá (Carex acuta), běžná dominanta Mokrých luk a současně druh, který byl již předmětem řady studií. Cílem této práce bylo zjistit, jak C. acuta reaguje v kontrolovaných podmínkách na různou hladinu hnojení a míru zaplavení. Na růst generativních odnoží C. acuta mělo statisticky průkazný vliv hnojení. U vegetativních odnoží C. acuta byl zjištěn průkazný vliv obsahu organické hmoty v půdě a hnojení. Vegetativní odnože dosáhly většího vzrůstu než generativní odnože. Pomocí nádobového pokusu se zjistilo, že hnojení nemá na růst odnoží C. acuta příliš velký vliv. To může vysvětlit terénní pozorování, že tento mokřadní druh je na eutrofizovaných stanovištích postupně nahrazován konkurenčně silnějšími druhy, hlavně chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea).
|
|
|
Nadzemní produkce nesečeného mokřadního porostu
HOVORKA, František
Bakalářská práce je součástí projektu MŢP SP/2d1/9307 (Czech Terra). Cílem tohoto projektu je zhodnocení bilance zásoby uhlíku v hlavních typech ekosystémů nacházejících se v České republice. Má práce je tematicky zaměřená na produkci nadzemní biomasy porostu s dominantní ostřicí štíhlou (Carex acuta L.). Destruktivními odběry byl stanoven sezónní přírůstek nadzemních částí Carex acuta L. Nejvyšší hodnota Carex acuta L. (ţivá a odumřelá) byla dosaţena dne 13.8., 364,63 g.m-2. Maximální dosaţená celková biomasa z m2 (tj. ţivé a odumřelé biomasy Carex acuta L. a ostatních druhů) dosahovala dne 13.8., 506,76 g.m-2. Nejvyšších hodnot v počtu odnoţí dosahovala Carex acuta L. dne 8.6., 424 kusů/m2.
|
|
|
Studium světelného mikroklimatu vybraného porostu v průběhu vegetace
STOLIČKOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce byla analýza světelného mikroklimatu v závislosti na produkčních charakteristikách ostřicového porostu (Carex acuta L.) v průběhu vegetační sezóny. Byla analyzována světelná propustnost porostu ostřice štíhlé a její změny v průběhu vegetační sezóny. Dále byl hodnocen sezónní chod přicházejícího a odraženého slunečného záření včetně albeda. Byly hodnoceny sezónní změny v přírůstku nadzemní živé biomasy, množství sušiny ve vertikálním profilu porostu, distribuce listové pokryvnosti a změny extinkčního koeficientu v průběhu vegetační sezóny. Studium světelného mikroklimatu a odběr biomasy byl prováděn na Mokrých Loukách u Třeboně ve výtopě rybníka Rožmberk. Největší zastoupení rostlinného druhu zde má ostřice štíhlá ? Carex acuta L. Zjištění relativní ozářenosti a prostupnosti světla bylo měřeno pyranometrem, a odběr nadzemní biomasy byl prováděn destruktivní metodou. Z výsledků je patrné, že propustnost světla je nejvyšší na povrchu porostu a s klesající výškou se propustnost světla snižuje. V srpnu došlo k radikálního poklesu dopadu i odrazu slunečního záření z důvodu vyšší koncentrace vody v půdě i v ovzduší, což vedlo ke snížení albeda. Živé biomasy bylo naměřeno: v červenci 1820g, v srpnu 1670g a v září 1789g. Hodnoty LAI a sušiny zjištěné od července do září se postupně snižovaly a s narůstající měřenou vrstvou v porostu docházelo k poklesu množství sušiny i hodnot pokryvnosti listoví. Hodnoty extinkčního koeficientu se mění v závislosti na stáří porostu. Se stářím porostu se extinkční koeficient zvýšil až na hodnotu 200,38. Bakalářská práce byla zpracována v rámci výzkumného záměru Zemědělské fakulty MSM 6007665806 "Trvale udržitelné způsoby zemědělského hospodaření v podhorských a horských oblastech zaměřené na vytváření souladu mezi jejich produkčním a mimo produkčním uplatněním".
|
|
|
Vliv minerálního hnojení na fotosyntetické charakteristiky ostřice štíhlé (Carex acuta)
LESKOVCOVÁ, Martina
Diplomová práce na téma "Vliv minerálního hnojení na fotosyntetické charakteristiky ostřice štíhlé (Carex acuta)" se zabývá sledováním fotosyntetických pochodů v odlišně ošetřovaných porostech. Rostliny ostřice štíhlé byly studovány na dvou lokalitách: Záblatské louky s organickou půdou a Hamr s minerální půdou. Část porostu byla vystavena vysokým dávkám hnojení, zatímco druhá část byla bez přidání živin. Pomocí přístroje Licor 6400 byla měřena čistá asimilace v obou variantách ošetření. Cílem bylo zjistit, zda je čistá asimilace vyšší u hnojených rostlin ve srovnání s nehnojenými rostlinami. Na lokalitě Záblatských luk nebyla tato skutečnost potvrzena. Oproti tomu na Hamerských loukách byl zjištěn efekt hnojení v druhé polovině vegetační sezóny. Na začátku sezóny byla fotosyntéza, stejně jako na předchozí lokalitě, vyšší u nehnojeného porostu, avšak na konci sezóny, po druhé seči, se prokázala vyšší rychlost fotosyntézy u rostlin hnojených.
|
host ::
RSS.