|
Úroveň sebepéče pacientů po amputaci dolní končetiny
HONZÁRKOVÁ, Klára
Předkládaná práce se zabývá problematikou pacientů po amputaci dolní končetiny. Ztráta dolní končetiny znamená pro pacienta obrovskou změnu nejenom v chápání integrity vlastního těla, vlastního zdraví, ale i z pohledu funkčního. Teoretická část práce předkládá nejnovější dostupné poznatky o amputaci dolní končetiny a pooperační péči o pacienty s touto diagnózou. Dále se zabývá sebepéčí, přičemž vychází z Teorie deficitu sebepéče Dorothei Elizabeth Oremové. Cílem práce bylo zjistit úroveň sebepéče pacientů po amputaci dolní končetiny s využitím některých aspektů modelu D. E. Oremové. Zjistit, v jakých systémech v pojetí D. E. Oremové sestry podporují pacienty po amputaci dolní končetiny v sebepéči a jaké způsoby pomoci využívají sestry v péči o tyto pacienty. Výzkumná část práce byla realizována formou kvalitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor s pacienty po amputaci dolní končetiny a sestrami, jež poskytují ošetřovatelskou péči o takto nemocné osoby. Teoretickým východiskem pro rozhovor byl model D. E. Oremové, který byl doplněn o škály ADL (Activity Daily Living Barthelové test základních všedních denních činností), IADL (Instrumental Activities of Daily Living Scale test instrumentálních denních činností) a analogovou škálu bolesti u skupiny dotazovaných pacientů. Získaná data byla zpracována formou přepisu rozhovorů ve spisovné češtině, jež jsou doplněny zhodnocením jednotlivých škál. Výstupem diplomové práce je soubor doporučených opatření a návrh komplexního informačního materiálu o amputaci dolní končetiny pro pacienty, jež by měly sestry k dispozici na svých odděleních.
|
|
Aplikace modelu Oremové v péči o seniory v Centru sociálních služeb Staroměstská.
SOUKUPOVÁ, Hana
Bakalářská práce má za cíl naučit všeobecné sestry, které pracují v tomto zařízení, porozumět modelu Oremové tak, aby uměly zpracovávat podle něj individuální ošetřovatelské plány. Doposud byly zpracovávány tyto anamnézy u seniorů podle modelu Gordonové. Jelikož Oremová se zabývala deficity sebepéče, které u seniorů nalézáme nejčastěji, proto stálo za zvážení tento model vyzkoušet v každodenní praxi. Byly stanoveny 3 cíle, v kterých se měla najít vhodnost modelu Oremové v péči o seniory z pohledu zjišťování jejich soběstačnosti a ošetřovatelské péče, objevit zda tento model je vhodnější pro ošetřovatelskou péči u seniorů, než stávající model Gordonové a zjistit, jak se všeobecným sestrám pracuje s novým modelem. Z těchto stanovených cílů byly vytvořeny 4 výzkumné otázky, které byly zodpovězeny. Model Oremové je vhodný k určení soběstačnosti seniora. Aplikovaný model Oremové je vhodnější pro ošetřovatelskou péči u seniorů, než stávající model Gordonové. Sestrám i seniorům, z Centra sociálních služeb Staroměstská lépe vyhovuje model Oremové. Na závěr lze říci, že všechny stanovené cíle byly splněny. Výzkumný soubor tvořilo celkem 8 respondentů. Z tohoto počtu zvořily jednu polovinu všeobecné sestry, tu druhou pak senioři z Centra sociálních služeb Staroměstská. Všechny odpovědi se zaznamenali pomocí diktafonu. Pro tuto práci byla použita kvalitativní metoda a sběr dat pomocí zpracovávání jednotlivých anamnéz podle modelu Oremové a Gordonové. Během vyplňování těchto anamnéz byly použity pozorovací archy, jak na sestry, tak také na seniory. Pozorování u sester, bylo přímé, nezúčastněné a skryté a pozorování u seniorů bylo přímé, zúčastněné a zjevné. Dále byl sběr dat realizován u sester standardizovaným rozhovorem a u seniorů také standardizovaným rozhovorem.
|