|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dětí před a po kardiochirurgické operaci.
NOVOTNÁ, Stanislava
Srdeční vady se dělí na kritické a nekritické, kdy velká většina srdečních vad vyžaduje okamžité zahájení léčby či operaci. Tato bakalářská práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u dětí před a po kardiochirurgické operaci. První cílem této práce bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u dětí před kardiochirurgickou operací. Druhým cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u dětí po kardiochirurgické operaci, a třetím cílem bakalářské práce bylo zmapovat problematiku ošetřovatelské péče u dětí před a po kardiochirurgické operaci z pohledu rodičů. V bakalářské práci byly stanoveny dvě výzkumné otázky a dvě hypotézy. První výzkumná otázka se týkala specifik ošetřovatelské péče u dětí před kardiochirurgickou operací. Druhá výzkumná otázka si kladla za svůj cíl zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí po kardiochirurgické operaci. U první hypotézy nás zajímalo, zda jsou rodiče dětí podstupujících kardiochirurgickou operaci edukováni o ošetřovatelské péči. Druhá hypotéza zjišťovala, zda jsou rodiče dětí podstupujících kardiochirurgickou operaci spokojeni s ošetřovatelskou péčí. První část výzkumu probíhala metodou kvalitativního šetření, formou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami, které se starají o děti před či po kardiochirurgické operaci. Druhá část výzkumu byla prováděna metodou kvantitativního šetření, formou anonymních dotazníků s rodiči dětí před a po kardiochirurgické operaci. Z rozhovorů v kvalitativním šetření vyplynulo, že sestry mají dostatečné znalosti v oblasti předoperační a pooperační péče. Dokážou samostatně říci, jaká je zapotřebí předoperační příprava, které odběry jsou před operací důležité, jaká premedikace je vhodná a od kdy má být dítě lačné, což je v případě novorozenců velmi důležité. V pooperační péči jsou jejich znalosti až nadstandardní. Dokážou zhodnotit komplikace po operacích a při potřebě jsou schopné samostatně zasáhnout. Jsou orientovány v oblasti odběrů a vyšetření, která jsou zapotřebí udělat bezprostředně po příjezdu ze sálu, a dokážou zhodnotit, jakým způsobem zatěžovat trávicí trakt po operaci. Velký poznatek vychází z komunikace s rodiči, kde sestry vidí velká úskalí, která by se mohla řešit formou seminářů o komunikaci. Z vyhodnocení výsledků kvantitativního šetření bylo zjištěno, že rodiče dětí jsou dostatečně edukováni v oblasti ošetřovatelské péče a jsou spokojeni s ošetřovatelskou péčí. Na základě výsledků je možné konstatovat, že v porovnání s teoretickými poznatky mají sestry v podstatě totožné znalosti. Předoperační a pooperační péče u dětí se srdečními vadami je velice náročná a zatěžující, a to nejen pro dítě, ale i pro sestry, a proto je potěšující, že rodiče dětí byli na základě výsledků spokojeni s edukací a ošetřovatelskou péčí.
|
|
|
Problematika náhrad srdeční chlopně z pohledu pacienta
MUNDLOVÁ, Anna
Náhrada srdeční chlopně je jeden z nejtěžších kardiochirurgických výkonů. Pro pacienta to znamená zásah do fyzického i psychického zdraví. V současné době je operace srdečních chlopní druhou nejčastější kardiochirurgickou operací, tvoří 20 procent všech operací. Cílem kardiochirurgických operací na srdečních chlopních jsou zlepšení kvality života a prognózy nemocných. K náhradě chlopně se přistupuje tehdy, pokud nelze provést plastiku chlopně, kdy se nahradí kompletně celá chlopeň chlopní umělou. Chlopenní protézy mohou být vyrobeny jako mechanické, kdy je pacient po implantaci této chlopně doživotně warfarinizován, nebo mohou být vyrobeny z biologického materiálu, takzvané bioprotézy, která je podmíněna pouze tříměsíční antikoagulační léčbou. Po operaci se mohou přechodně vyskytovat komplikace jako je dušnost, žaludeční a střevní atonie či zhoršení plicních funkcí. Ke vzácnějším komplikacím po náhradě srdeční chlopně můžeme přiřadit poruchy rytmu, vznik trombu na implantované chlopni a v neposlední řadě vznik infekční endokarditidy. Pacienti po náhradě srdeční chlopně jsou touto komplikací velmi vážně ohroženi, proto musí stále u sebe nosit svůj průkaz nemocného ohroženého infekční endokarditidou (viz příloha 3). Po operaci je pacient informován o režimovém opatření, které předává lékař se sestrou. Úlohou sestry je spolu s lékařem důkladně podat pacientovi informace o režimových opatřeních. Pochopení a dodržování těchto opatření napomáhá ke zlepšení života ze strany pacienta po náhradě chlopně. Tato bakalářská práce je rozdělena na část empirickou a teoretickou. Teoretická část je zaměřena na problematiku náhrad srdeční chlopně, na vady chlopní, perioperační péči při náhradě chlopně, režimová opatření a kvalitu života.
|
|
|
Uspokojování biologických a psychických potřeb u nemocných po operaci srdce
BARTŮŇKOVÁ, Miroslava
Pomalu, ale jistě se do popředí dostává člověk se svými potřebami, od nichž by se veškerá zdravotní péče měla odvíjet. Základem kvalitní ošetřovatelské péče je vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a duchovních potřeb, které jsou onemocněním pozměněny. Cílem práce bylo zjistit, jak jsou uspokojovány biologické a psychické potřeby z pohledu pacientů po operaci srdce. Byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: biologické potřeby jsou u pacientů po operaci srdce uspokojovány prioritně, hypotéza 2: pacienti po operaci srdce pociťují nedostatek v saturaci psychických potřeb. Výsledky šetření budou poskytnuty vedoucím pracovníkům oddělení, kde bylo šetření prováděno. Budou se moci zamyslet nad problematikou uspokojování potřeb pacientů na jejich oddělení a eventuelně mohou přispět k jejich zlepšení.
|
|
|
Kardiochirurgický pacient na pokoji RES a ošetřovatelský přístup sestry
KAFKOVÁ, Zuzana
V minulých letech bylo provedení kardiochirurgické operace velmi náročné. Omezené spektrum výkonů, nedokonalé postupy a technika měly za následek časté pooperační komplikace a vysokou pooperační úmrtnost. Postupem času se zdokonalila operační technika, srdeční náhrady, mimotělní oběh a pooperační péče. Díky tomu lze dnes operovat mnohem starší pacienty, u kterých byla dříve operace neproveditelná. Diplomová práce na téma Kardiochirurgický pacient na pokoji RES a ošetřovatelský přístup sestry se věnuje problematice pacienta po operaci srdce. Zabývá se tím, jak jsou pacientovy potřeby na pokoji RES uspokojovány a co během pobytu na resuscitační jednotce pacient vnímá a co od sestry potřebuje. V empirické části práce byly stanoveny dva cíle. Zjistit, co kardiochirurgický pacient vnímá a co potřebuje na pokoji RES a zjistit, zda je možné zvýšit kvalitu péče orientované na pacienta. Na základě těchto cílů byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. Cíle se podařilo naplnit, hypotézy byly potvrzeny a otázky zodpovězeny. Výzkum byl proveden na základě kvantitativně kvalitativního šetření na jednotkách RES kardiochirurgických oddělení, kde jsou operování pacienti s onemocněním srdce. Pro kvantitativní výzkum byla zvolena metoda dotazování za pomoci dotazníků. Metodou kvalitativního výzkumu byly provedeny polostrukturované rozhovory s pacienty.
|
host ::
RSS.