Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výpočtové modelování nanoindentace
Kovář, Jaroslav ; Čech,, Jaroslav (oponent) ; Dlouhý, Ivo (oponent) ; Fuis, Vladimír (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá výpočtovým modelováním nanoindentační zkoušky. V úvodu práce je provedena rešerše, která je zaměřena na nanoindentační zkoušku a analytické modely, které byly využity pro odvození vztahů používaných při vyhodnocování naměřených dat. Analytické modely byly odvozeny za několika zjednodušujících předpokladů, jejichž vliv je analyzován ve výpočtové části. Samotná výpočtová část se zabývá výpočtovým modelováním nanoindentační zkoušky pomocí metody konečných prvků, a to zejména nanoindentační zkoušky křemenného skla, oceli a v poslední části také tenkých vrstev nadeponovaných na substrát. Za pomocí těchto modelů byly výpočty zpřesněny o vliv radiálních posunutí pod hrotem indentoru a korekční součinitel zahrnující vliv tvaru hrotu. Dále byl analyzován vliv otupení hrotu a jeho náklonu na tvarovou funkci. Poslední část věnující se tenkým vrstvám byla zaměřena zejména na ověření desetinového pravidla pro určování redukovaného modulu a tvrdosti s využitím otupeného a ostrého Berkovičova indentoru.
Výpočtové modelování nanoindentační zkoušky s Berkovičovým indentorem
Fiala, Lukáš ; Fuis, Vladimír (oponent) ; Kovář, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výpočtovým modelováním nanoindentační zkoušky wolframu s Berkovičovým indentorem. V úvodu práce je provedena rešerše týkající se nanoindentační zkoušky a Oliver-Pharr analýzy. Další část práce je věnována deformačně-napěťové analýze nanoindentační zkoušky s použitím lineárně-elastického modelu materiálu wolframu a porovnání výsledků získaných s diamantovým a s dokonale tuhým indentorem. U následujícího výpočtového modelu jsou již uvažovány plastické deformace. S využitím výpočtového modelu s elasto-plastickým modelem materiálu jsou provedeny citlivostní analýzy vlivu rozměrů vzorku a indentoru a vlivu velikosti penetrace na výsledky určené pomocí Oliver-Pharr analýzy. Dále je na tomto modelu posouzena platnost korekčních faktorů nalezených v literatuře a stanovena jejich přesná hodnota. Poslední část práce se zabývá analýzou vlivu otupení indentoru na výsledky nanoindentační zkoušky a porovnáním různých přístupů určení průmětu kontaktní plochy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.