|
|
Odběry biologického materiálu v kontextu s vývojem
HERESOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se věnuje Odběrům biologického materiálu v kontextu s vývojem.Bakalářská práce je členěna do několika celků. Krev, významní představitelé,vstupy do krevního řečiště, pomůcky, odběry krve, současné odběrové systémy a v neposlední řadě odběrové místnosti.V první oblasti práce jsme se věnovali samotné krvi. Tomu, co krev vlastně je. Další oblast je věnována významným představitelům. Zde je možné se dozvědět něco o Galénovi, neboli lékaři gladiátorů nebo Williemu Harveyovi, objeviteli krevního oběhu. Dalším významným představitelem v tomto oddílu je Křišťan z Prachatic, aletaké Jan Janský, "objevitel" krevních skupin. Třetí oblast se věnuje vstupům dokrevního řečiště. V tomto oddíle je možné se dočíst, co to pouštění žilou vlastně je ajeho způsoby provedení (např. přikládání baněk nebo použití pijavic). Další oblastí práce jsou pomůcky, které je možno využít k odběrům krve. Jsou zde zmíněny injekčnístříkačky, injekční jehly, nádoby pro odběr krve, obvazový materiál, rukavice, škrtidla a v neposlední řadě glukometry. Každá z pomůcek je psána od její nestarší písemné zmínky až po tu současnou. Pátá oblast se věnuje odběrům krve. Můžete zde také narazit na zmínku o nezbytně nutných preparátech obsažených ve zkumavkách. Dále je v oddíle možné se dozvědět o historii, ale také o současnosti odběrů jak kapilární, tak i venózní krve. Další neméně důležitou součástí této bakalářské práce jsou současné odběrové systémy. Zde se dozvídáme, jak funguje systém BD Vacutainer a systém Sarstedt. Mezi zmiňovanými systémy jsou také na první pohled patrné rozdíly (nejen v barevnosti zkumavek, ale také v samotném používání). Poslední částí jsou odběrové místnosti. V této části je vysvětleno, jak vypadaly odběrové místnosti v historii (od jejich první písemné zmínky) a jak se postupem času měnily nejen stran vybavení až po současnost.
|
|
|
Sestra a odběry biologického materiálu
HUBENÁ, Marcela
Název bakalářské práce: Sestra a odběry biologického materiálu Základní teoretická východiska: Jedním z nejčastějších výkonů sestry jsou odběry biologického materiálu. Aby sestra správně provedla odběr, musí znát ošetřovatelské postupy a mít je nastudovány ze standardů oddělení, na kterém pracuje, nebo z odborné literatury. Mezi biologický materiál (pochází z organismu člověka) patří krev, moč, stolice, sputum, zvratky, žaludeční obsah, punktát, mozkomíšní mok. Před výkonem je vždy důležité klienta seznámit s výkonem, který u něj bude prováděn. (Mikšová, 2006) Cíle práce: Cíle bakalářské byly zjistit, zda sestry dodržují správný postup při odběru krve a moče a zmapovat chyby při odběrech krve a moče. K těmto cílům byly stanoveny výzkumné otázky. Jaké nejčastější chyby dělají při odběrech moče? Druhá výzkumná otázka zní: Jaké chyby dělají sestry při odběrech krve? Metodika: Empirická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního šetření. Byla zvolena technika sběru dat formou skrytého pozorování. Sběr dat byl zaznamenáván do předem připravených archů, na kterých byl přesný postup odběru žilní a kapilární krve a katetrizace (permanentní a jednorázová) močového měchýře u ženy. Pozorování probíhalo v březnu 2015 na standardních odděleních a na odděleních jednotek intenzivní péče v nemocnici České Budějovice a.s. Výzkumný soubor tvořilo 26 všeobecných sester. Výsledky: Pozorovací archy byly popsány postupem pozorovaného odběru. Následně byly vytvořeny kategorizační tabulky, kde bylo znázorněno pořadí nejčastějších chyb při postupech u odběrů krve a moče. Při odběrech žilní krve se sestry dopustily těchto chyb: Nepodložení končetiny ochrannou podložkou, z toho vyplývá chyba nekompletní příprava pomůcek odběru krve a neprovedení kontroly pomůcek k odběru, neumytí rukou před a po výkonu, špatně zaschlá dezinfekce v místě vpichu, nepoužití ochranných rukavic, nesprávné pořadí vkládání zkumavek do adaptéru, zaškrcený turniket déle jak jednu minutu. U odběru kapilární krve sestry chybovaly takto: nepoužití ochranných rukavic, neumytí rukou před výkonem, nesetření první kapky krve, nepřipravení všech pomůcek k odběru- zejména nepoužití kapiláry, špatně zaschlá dezinfekce v místě vpichu, neumytí rukou po provedeném výkonu. U odběrů moče katetrizací se při pozorování vyskytly tyto chyby: nezajištění omytí genitálií u ženy, neumytí rukou před výkonem, nezajištění intimity klientky před výkonem, nekompletní příprava pomůcek k odběru s tím související neprovedení kontroly pomůcek před výkonem. Závěr: Z výsledků vyplývá, že sestry nedodržují postup při odběrech krve a moče. Dopouští se chyb, které mohou vést ke špatné diagnostice vyšetřovaného vzorku a tím ke špatné diagnostice a léčbě onemocnění. Při odběrech krve nechrání sebe ochrannými rukavicemi. Výsledky práce byly zkonzultovány s managementem nemocnice České Budějovice a.s.
|
host ::
RSS.