|
|
Možnosti časopiseckého publikování výsledků ošetřovatelského výzkumu
Hůlová, Eva ; Hercová, Jana (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat, ověřit možnosti publikování výsledků výzkumných prací v odborných ošetřovatelských periodicích v České a Slovenské republice pro sestry. V souvislosti se zvyšujícími se nároky na vzdělávání všeobecných sester se také zvyšuje a rozšiřuje zapojení sester do ošetřovatelského výzkumu. Obsah i rozsah ošetřovatelské péče je nutné ověřovat a podporovat výzkumem, hodnotit efektivitu ošetřovatelské péče. V této souvislosti jsou pro nás předmětem zájmu možnosti časopiseckého publikování výsledků ošetřovatelského výzkumu, a také pravidla recenzního řízení a požadavky, kladené redakcemi vybraných časopisů na zájemce, autory o publikace v odborných českých a slovenských časopisech. V teoretické části práce je zmíněna problematika související s vývojem ošetřovatelských časopisů. Práce bude sestavena ve formě analýzy písemných dokumentů, a to s využitím metody citační analýzy, která umožní vyhodnotit dokumenty na základě bibliografických citací a bibliografických odkazů. Čerpat práce bude z informačních zdrojů v citačních bázích Science Citation Index, Web of Science, Scopus, Google Scholar v kategorii Nursing, v ČR v Seznamu vydávaného Radou pro výzkum, vývoj a inovaci. Tento přehled možností, pravidel a požadavků pro autory může být přínosem pro začínající autory, kteří...
|
|
|
Psycho-socio-spirituální péče porodní asistentky o ženu po perinatální ztrátě
RATISLAVOVÁ, Kateřina
Disertační práce se zabývá problematikou psycho-socio-spirituální péče porodní asistentky o ženu po perinatální ztrátě a je zaměřena především na intervence porodní asistentky, které pomáhají vytvářet reálný postoj k perinatální ztrátě (rituály rozloučení s dítětem a shromáždění vzpomínkového materiálu).Hlavním cílem empirické části práce bylo detailně popsat zkušenost českých žen s rozloučením s dítětem po perinatálním úmrtí a prozkoumat vliv této zkušenosti na proces truchlení po perinatální ztrátě. Dílčím cílem práce jevalidizace české verze Škály perinatálního zármutku. K naplnění cíle disertační práce jsme využili smíšený design výzkumu. Analýza kvalitativních a kvantitativních dat probíhala odděleně, jejich integrace proběhla ve fázi interpretace výsledků výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo celkem 102 žen, které prožily perinatální ztrátu. V detailním popisu zkušenosti českých žen s rozloučením s dítětem dominoval proces rozhodování žen o rituálech (dítě vidět/ chovat jej v náručí, získat na něj upomínku). Jako hlavní faktory, které ovlivnily rozhodovací proces žen, byly v našem výzkumu identifikovány faktory vnitřní (potřeba ženy poznat své dítě, obavy a strach z kontaktu) a faktory vnější (emocionální podpora ženy, odborné informace a vztah s porodní asistentkou/lékařem). Výzkum prokázal signifikantní vliv samostatného rozhodnutí žen o kontaktu s mrtvým novorozencem na intenzitu zármutku. Zármutek žen, které rozhodovaly samy a byly si jisté svým rozhodnutím, byl statisticky významně nižší než u žen, za které rozhodl zdravotnický personál. Intenzitu zármutku žen po perinatální ztrátě jsme ověřovali nově validizovaným instrumentem Škála perinatálního zármutku, který lze v České republice využít jako jednofaktorovou škálu. Reliabilita tohoto výzkumného nástroje stanovená pomocí Cronbachova alfa koeficientu (? = 0.9545) indikujevysokouspolehlivost.Výsledky smíšeného výzkumu ukazují na nutnost změny v psychosociální péči porodních asistentek o ženu po perinatální ztrátě.
|
|
|
Aplikace výsledků ošetřovatelského výzkumu v praxi - role vedoucích sester
NETOLICKÁ, Jana
Jedním ze základů kvalitní ošetřovatelské praxe je výzkum v ošetřovatelství. To poukazuje na nutnost propojení teorie s praxí. Provádět výzkum a aplikovat jeho výsledky do praxe je jednou z podmínek rozvoje praxe založené na důkazech. Výzkum v ošetřovatelství je klíčovou strategií pro sjednocení humánních vzdělávacích a vědeckých hledisek ošetřovatelství. Tato práce se věnuje problematice ošetřovatelského výzkumu, jeho aplikace do praxe a role vedoucích sester v tomto procesu. Cílem práce bylo zjistit jak se sestry podílejí na výzkumu v ošetřovatelství, zjistit ochotu řadových sester přijímat změny související se zaváděním výsledků ošetřovatelského výzkumu do ošetřovatelské praxe, zjistit, zda jsou sestry motivovány k zavádění výsledků ošetřovatelského výzkumu do ošetřovatelské praxe. Zjistit jaké zkušenosti mají náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a vrchní sestry se zaváděním výsledků ošetřovatelského výzkumu do praxe podle typu nemocnic, zjistit zda a jakým způsobem zavádějí vedoucí sestry výsledky ošetřovatelského výzkumu do praxe. Posledním cílem bylo zjistit zda se vedoucím sestrám daří zavádět do ošetřovatelské praxe výsledky ošetřovatelského výzkumu. V kvantitativní části výzkumu tvořily výzkumný soubor sestry pracující na lůžkových odděleních fakultních nemocnic a krajských nemocnic {--} akciových společností Středočeského, Jihočeského, Západočeského kraje a Prahy. Distribuováno bylo 350 dotazníků. K výzkumu bylo použito 186 dotazníků. V kvalitativní části výzkumu tvořilo výzkumný soubor 12 respondentů, z toho 3 náměstkyně ošetřovatelské péče a 3 vrchní sestry z fakultních nemocnic, dále 3 náměstkyně ošetřovatelské péče a 3 vrchní sestry z krajských nemocnic {--} akciových společností. Rozhovor byl zcela anonymní. Dle výsledků výzkumu se většina dotazovaných sester ošetřovatelskému výzkumu věnuje pouze pasivně. Sestry sledují zveřejněné výsledky ošetřovatelského výzkumu, je však zřejmé, že ke sledování výsledků výzkumu dochází většinou náhodně ne cíleně. Sestry změny nejen odmítají, ale v aplikaci výsledků výzkumu do ošetřovatelské praxe a s tím souvisejících změn vidí spíše nevýhody, které převažují nad uvedenými výhodami. Kvalitativní částí výzkumu byly zodpovězeny výzkumné otázky. Odpovědi mohou sloužit k dalšímu kvantitativnímu výzkumu, při porovnávání aplikace výsledků ošetřovatelského výzkumu do praxe ve fakultních nemocnicích a krajských nemocnicích- akciových společnostech.
|
|
|
Postoj ošetřovatelského managementu k výzkumu v ošetřovatelství
BARTOŠOVÁ, Jana
Výzkum v ošetřovatelství je nedílnou součástí ošetřovatelství. Provádění vědecko-výzkumné činnosti v oboru tvoří základ pro zkvalitnění ošetřovatelské péče a rozvoj samotného vědního oboru. Pro sestry pracující na klinickém pracovišti, které mají vykonávat výzkumná šetření, jsou důležité znalosti, jak šetření provádět a podpora managementu nemocnice. Bez této podpory by nemohly uvádět výsledky výzkumu do praxe, která je v současné době více založená na standardních postupech. Teoretická část práce se zabývá ošetřovatelským výzkumem, koncepcí výzkumu a historickým vývojem. Dále se věnuje etickým principům ošetřovatelského výzkumu, základním rolím sester, aktivitám založených na důkazech, možnostem financování výzkumu v České republice a hodnocení vědecké práce. Cílem práce bylo zjistit povědomí, účast a zájem managementu základní a střední úrovně o ošetřovatelský výzkum. Stanovili jsme čtyři hypotézy, které jsme pomocí kvantitativního šetření ověřovali. H1: Výzkumu v ošetřovatelství se účastní více všeobecných sester s vysokoškolským vzděláním než sester, které absolvovaly střední zdravotnickou školu. H 2: Všeobecné sestry manažerky, které mají ukončené vysokoškolské vzdělání, jsou lépe připraveny na realizaci ošetřovatelského výzkumu než sestry manažerky se středoškolským vzděláním. H3: Ošetřovatelský management základní a střední úrovně z Nemocnice České Budějovice a.s. se účastní na ošetřovatelském výzkumu více než management z ostatních nemocnic v Jihočeském kraji. H 4: Ošetřovatelský management, který se účastní na ošetřovatelském výzkumu, dále uplatňuje výsledky výzkumu v praxi. Kvantitativní šetření bylo realizováno technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořily sestry, které pracují v pozici manažera/ky střední a základní úrovně na lůžkových oddělení v nemocnicích v Jihočeském kraji. Šetření probíhalo v osmi nemocnicích v Jihočeském kraji. Lze říci, že povědomí o výzkumu v ošetřovatelství je na dobré úrovni, téměř polovina sester sleduje a uplatňuje informace a výsledky z výzkumu v klinické praxi a rovněž většina sester je připravena realizovat buď jednoduché výzkumné šetření, nebo se podílet na výzkumu pod vedením či připravit a realizovat samostatně výzkumný projekt. Domníváme se, že sestry by měly zájem o ošetřovatelský výzkum, ale ne jako součást jejich běžných povinností, které mají na pracovišti. Pro rozvoj oboru ošetřovatelství je nutné dále zvyšovat povědomí o ošetřovatelském výzkumu a motivovat sestry, aby měly zájem tento výzkum provádět. Výsledky šetření budou zaslány hlavním sestrám/náměstkyním pro ošetřovatelskou péči všech oslovených zdravotnických zařízení. Rovněž mohou sloužit jako podklad pro další výzkumná šetření. Přednáška na téma ?Význam ošetřovatelského výzkumu v práci sestry? bude sloužit pro zvyšování povědomí o ošetřovatelském výzkumu.
|
host ::
RSS.