Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití mykorhizních hub ve školkařských substrátech
Horváthová, Klaudia
Cílem mé práce v praktické části bylo ověřit nové složení školkařského pěstovatelského substrátu s přídavkem mykorhízních hub. Hodnocení, při kterém byl vybrán druh Forsythia x intermedia Z. 'Golden Times', proběhlo ve čtyřech variantách okrasného substrátu s přídavkem různé dávky očkovací látky. Při kontrolním vzorku nebyla použita žádná očkovací látka. Hodnotily se tyto parametry: výška rostlin, počet výhonků, délka výhonků, průměr kořenového krčku, objem kořenového balu a míra kolonizace mykorhízních hub. Experiment probíhal na pokusné ploše Ústavu šlechtění a množení zahradních rostlin Zahradnické fakulty Mendelovy Univerzity v Lednici. Metodika experimentu zpracovává získané výsledky statisticky. Teoretická část popisuje zkušenosti jiných autorů zkoumajících mykorizní symbiózu.
Proočkovanost na sezónní chřipku a důvody odmítání očkování u zdravotních sester
RODOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá hodnocením proočkovanosti proti sezónní chřipce u zdravotních sester, jejich názory a důvody odmítání očkování proti chřipce. Práce je rozdělena na dvě základní části, část teoretickou a část praktickou.V kapitolách teoretické části byly zpracovány poznatky o epidemiologii, historii chřipky, původci, léčbě a možnostech prevence chřipkového onemocnění. Déle jsem se v teoretické části zabývala očkováním proti tomuto onemocnění. Ke zpracování byly použity monografické publikace, lékařské články z odborných časopisů a elektronické zdroje. Ve výzkumné části jsem zkoumala, jak respondenti chápou chřipku jako nemoc. Zda považují toto onemocnění za závažné, či nikoliv. Dále mě také zajímal názor zdravotních sester na očkování proti sezónní chřipce, vzhledem k tomu, že jde o skupinu osob, která si je vědoma případných rizik tohoto onemocnění. Cílem práce je rozbor důvodů, které vedou k nízké proočkovanosti této skupiny a zjištění, jak proočkovanost zvýšit. V bakalářské práci jsem si stanovila 3 cíle. Prvním cílem bylo provést průzkum proočkovanosti proti sezónní chřipce u zdravotních sester v Nemocnici Písek a ambulantních pracovištích praktických lékařů v Písku. Druhým cílem bylo zjistit a analyzovat důvody neproočkovanosti proti sezónní chřipce u zdravotních sester a třetím cílem bylo zjistit a analyzovat důvody, které zdravotní sestry vedou k očkování proti sezónní chřipce. K získání dat byla použita metoda kvantitativního výzkumu pomocí anonymního dotazníkového šetření. Celkem bylo rozdáno 140 dotazníků. Konečný počet pro zpracování dat tvořil 106 dotazníků. Data, která byla získaná dotazníkovým průzkumem, byla vyhodnocena pomocí grafů a tabulek. Cílem praktické části bylo zjistit proočkovanost chřipky u zdravotních sester v Nemocnici Písek a ambulancích praktických lékařů v Písku. Výzkumu předcházel předvýzkum k ověření vhodnosti zvolené metody sběru dat. Sběr dat se uskutečnil formou dotazníku. Tento dotazník byl zcela anonymní a byl tvořen z 18 otázek. Tyto otázky byly zaměřeny na problematiku proočkovanosti na sezónní chřipku u zdravotních sester. Také jsem zjišťovala nejpodstatnější důvody zdravotních sester, které je vedly k rozhodnutí se neočkovat proti sezónní chřipce. V souvislosti s prací jsem stanovila 2 hypotézy a 1 výzkumnou otázku. Ty jsem na základě vyhodnocení šetření potvrdila nebo vyvrátila. První hypotézou jsem zjišťovala, zda proočkovanost u zdravotních sester na sezónní chřipku je vyšší než v běžné populaci. Tato hypotéza se mi potvrdila. V druhé hypotéze jsem se zabývala, zda zdravotní sestry pracující v Nemocnici Písek nemají zájem o očkování proti sezónní chřipce oproti sestrám v ambulantních pracovištích. Tato hypotéza se nepotvrdila, z důvodu malého souboru zdravotních sester. Výsledky šetření ukázaly, že nejčastější důvod neočkování u respondentů je nedůvěra v účinky očkování proti sezónní chřipce. Z toho vyplývá i to, že většina respondentů nevnímá chřipku jako závažné onemocnění. Ráda bych proto touto prací zdůraznila význam informací, které mohou zdravotním sestrám pomoci zvážit rizika chřipkového onemocnění a motivovat je k využití očkování. Očkování je důležitým prostředkem prevence před chřipkovými viry, zvláště pro rizikové skupiny obyvatel. Dále z výsledků výzkumu vyplývá, že zdravotní sestry podceňují očkování a většina z nich nebyla nikdy proti tomuto onemocnění očkována. Přesto je podle výsledků informovanost u zdravotních sester dobrá a jsou si vědomy rizik, která toto onemocnění přináší. Očkování proti chřipce je stejně jako očkování všeobecně, v naší společnosti stále diskutovaným tématem. Předcházení chřipky vakcinací u zdravotnických sester zmírňuje dopady chřipkového onemocnění, zvláště pak u rizikových skupin, jimiž klienti v nemocničních zařízeních bezpochyby jsou. Často si lidé pletou chřipku s lehčím nachlazením respiračního traktu. Chřipka se v pracovních kolektivech šíří velice rychle. To poté přináší řadu komplikací.
Prevence chřipky u osob starších 65 let a u osob zdravotně stigmatizovaných v okrese Český Krumlov a jejich postoj k očkování.
ĎURIŠOVÁ, Markéta
Tématem mé bakalářské práce je problematika prevence chřipky u osob starších 65 let a u osob zdravotně stigmatizovaných v okrese Český Krumlov a jejich postoj k očkování. Práce je rozdělena na dvě základní části, část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsem komplexně zpracovala poznatky o epidemiologii, původci, léčbě a možnostech prevence chřipkového onemocnění. Praktická část je zaměřena na zmapování proočkovanosti a názorů na očkování u osob starších 65 let a osob zdravotně stigmatizovaných v okrese Český Krumlov a analýzu výsledků získaných průzkumným šetřením. Cílem práce je rozbor důvodů, které vedou k malé proočkovanosti těchto skupin a zjistit, jak proočkovanost zvýšit. K získání dat jsem použila metodu kvantitativního výzkumu pomocí anonymního dotazníkového šetření. Celkem bylo rozdáno 300 dotazníků. Konečný počet pro zpracování dat tvořil 190 dotazníků. V souvislosti s prací jsem stanovila 4 hypotézy. Ty jsem na základě vyhodnocení šetření potvrdila nebo vyvrátila. Výsledky šetření ukázaly, že nejčastější důvod neočkování je nedostatek informací, které respondenti mají o chřipkovém onemocnění a o očkování proti chřipce. Z toho vyplývá i skutečnost, že většina respondentů nevěří účinkům očkování a mnoho osob starších 65 let a zdravotně stigmatizovaných osob nevnímá chřipku jako závažné onemocnění. Ráda bych proto touto prací zdůraznila význam informací, které mohou lidem pomoci zvážit rizika chřipkového onemocnění a motivovat je k využití očkování.
Využití ošetřovatelského standardu "očkování" v primární péči o dítě
MÁCOVÁ, Veronika
Využití ošetřovatelského standardu ?očkování? v primární péči o dítě. Očkování je stále diskutovaným tématem, již od svého počátku. Je jednou z nejdůležitějších součástí prevence vzniku infekčních onemocnění. Díky očkování známe dnes již některá infekční onemocnění pouze z historických pramenů. Historie očkování není příliš dlouhá, ale za tu dobu pomohlo očkování zachránit mnoho dětských životů. I přes nediskutovatelný přínos očkování se dnes stále častěji objevují odpůrci očkování, jejichž argumenty jsou velmi často nepodložené, nebo vytržené z kontextu. V zemích, kde s některými očkováními přestali, se rozmohly nemoci, které byly, díky očkování, již téměř vymícené. Proto je očkování tak důležité. V dnešní době je na trhu mnoho vakcín, stále vznikají nové očkovací látky a s postupným rozvojem vědy a proočkovanosti dětí se mění také povinná a nepovinná očkování. Ve své diplomové práci předkládám ucelený přehled informací o očkování dětí a postupech při očkování. Cílem této práce bylo zjistit jaký je současný stav a jaké jsou postupy v očkování dětí v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost. Dalším cílem bylo vytvořit ošetřovatelský standard pro očkování dětí a zjistit jeho využitelnost v praxi. K naplnění těchto cílů je práce rozdělena na část teoretickou, kde jsou přehledné informace týkající se minulosti i současnosti očkování a postupů při očkování dětí. V praktické části je tato diplomová práce zaměřena na kvantitativní zjištění současné situace, postupů při očkování a získávání informací o novinkách v očkování v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost. Data byla zjišťována pomocí dotazníkového šetření, který byl distribuován do 130 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji. Z těchto 130 dotazníků bylo vhodných ke zpracování 93 dotazníků. V praktické části je dále zpracován audit a anketa na vytvořený ošetřovatelský standard, který byl proveden v 6 ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost. Dotazník, audit i anketa byly prováděny anonymně. Oba stanovené cíle byly splněny. Z výsledků vyplývá, že v jednotlivých ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost jsou rozdíly jak v postupech při očkování, tak v přístupech k očkování dětí. Rozdíly jsou i v personálním zajištění očkování dětí. Výsledky šetření také poukazují na to, že informace o očkování jsou sice dostatečné, avšak nepřehledné. Výsledkem auditu a ankety bylo zjištěno, že vypracovaný standard je možno využít v praxi a pro sestry je přínosem. Tyto výsledky dokazují, že sestra se na procesu očkování vždy podílí, proto je důležité aby měla o očkování dětí a úkonech souvisejících s tímto procesem, dostatek informací a aby byla schopná očkování dítěte a s tím související administrativu provést. Využití této práce vidím především v tom, že jsou v ní ucelené a přehledné informace o očkování dětí. Proto může být tato práce použita jak v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost, tak pro účely výuky. Samozřejmě s přihlédnutím k aktuálním novelám ministerstva zdravotnictví týkajících se očkování.
Problematika očkování z hlediska zdravého životního stylu.
MERKLOVÁ, Simona
Ve své bakalářské práci se zabývám souvislostmi mezi očkováním a zdravým životním stylem. V teoretické části je věnována pozornost povinnému očkování a jeho významu pro lidské zdraví. Dále se ve své práci zabývám otázkou, zdali je očkování bezpečné, zdali je správné, že je povinné. Jsou zde také podrobně popsány nemoci, které by nás mohli ohrozit, kdybychom nebyli očkováni. V praktické části jsem se zaměřila na vysokoškolské studenty oboru Výchovy ke zdraví a jejich vztah k očkování. Zajímala jsem se především o znalosti, které mají o této problematice, a zároveň mě zajímal názor na vakcinaci takto zaměřených studentů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.