|
|
Nutričně vyvážené jídelníčky ve školním stravování jsou zdravotním přínosem pro děti
BLOUDKOVÁ, Denisa
Cílem práce bylo vyhodnotit stravování ve školách z pohledu přínosu pro zdraví dětí ve dvou školních jídelnách v kraji Vysočina se zacílením na nutriční vyváženost. Pro práci byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Výzkumná otázka č. 1: Je složení jídelníčků z vybraných škol v souladu se spotřebním košem a zároveň v souladu s nutričními doporučeními? Výzkumná otázka č. 2: Jaká je informovanost pracovníků ve školních jídelnách o zdravém stravování? Výzkumná otázka č. 3: Je nějaký rozdíl ve stravování mezi dvěma zkoumanými školami? Výzkumná otázka č. 4: Jsou strávníci ve školních jídelnách spokojeni nejen s kvalitou, ale i pěknou úpravou jídel? Práce byla rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá problematikou norem školního stravování, spotřebního koše a nutričním doporučením pro dětský věk. V praktické části bakalářské práce byla použita kvantitativní metoda výzkumného šetření. Sběr dat proběhl pomocí dotazníkového šetření mezi strávníky obou škol. Další podklady byly získány prostřednictvím rozhovorů s personálem školních jídelen a prostudováním veškeré dokumentace ve stravovacích zařízeních. Jídelníčky ze školních jídelen byly zkoumány v obou školách ve stejném časovém rozpětí s využitím programu Nutriservis. Celodenní jídelníčky jednotlivých dětí byly vyhodnoceny pomocí programu Nutriservis. Získaná data byla následně zpracována a vyhodnocena. Zkoumaným souborem byly dvě základní školy z kraje Vysočina a to, základní škola Želiv a základní škola Lánecká ve Světlé nad Sázavou. Jídelníčky ze školních jídelen byly vyhodnoceny, zda jsou v souladu s nutričním doporučením a spotřebním košem. Z výzkumu vyplynulo, že obě základní školy a jejich jídelníčky jsou výborně postavené. Jsou pestré a nutričně vyvážené. Obě školní jídelny také téměř stoprocentně naplňují spotřební koš. Pracovníci školních jídelen jsou velice dobře informováni ohledně zdravého stravování. Téměř všichni strávníci jsou s podávaným jídlem ve školní jídelně spokojeni.
|
|
|
Příjem soli u dětí staršího školního věku
HEMBEROVÁ, Aneta
Mnoho studií potvrzuje, že v civilizovaných zemích je příliš vysoký příjem soli. Světová zdravotnická organizace doporučuje příjem 5 g soli na osobu a den. Denní dávky jsou ale ve skutečnosti často několikanásobně překračovány. Je prokázáno, že nadměrný příjem soli má negativní dopad na náš organizmus. Je rizikovým faktorem pro vznik hypertenze, obezity, osteoporózy. Cílem mé práce bylo zjistit, jaké množství soli obsahuje strava dětí staršího školního věku. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá problematikou soli, popisuje její historii, druhy, význam a využití, výskyt soli v potravinách a možnosti náhrady soli ve výživě. Dále se zaměřuje na fyziologii sodíku, draslíku a chloru a onemocnění způsobená nadměrným příjmem soli - konkrétně hypertenzi, obezitu a osteoporózu. Závěr teoretické části se věnuje sacharidům, tukům a bílkovinám ve výživě starších školních dětí. V praktické části byly hodnoceny týdenní jídelníčky a rozbory moči od 12 respondentů staršího školního věku. Obsah soli ve stravě byl zjišťován pomocí programu Nutriservis. Rozbory moči byly provedeny v klinických laboratořích. Získané údaje o tělesné výšce, hmotnosti a krevním tlaku byly hodnoceny pomocí percentilových grafů. Výsledky potvrzují skutečnost, že děti staršího školního věku konzumují větší než doporučené množství soli. U deseti respondentů z dvanácti byl zjištěn větší průměrný denní příjem soli, než je doporučené maximální množství 5 g na osobu a den. Tomu odpovídaly i hodnoty odpadu sodíku v moči. Souvislost zvýšeného příjmu soli a obezity či hypertenze prokázána nebyla. Mezi chlapci a dívkami nebyly zjištěny výrazné rozdíly.
|
|
|
Příjem soli u dětí v dorostovém věku
PEJCHAL, Petr
Práce se zabývá příjmem soli u dětí v dorostovém věku. Cílem práce bylo zjistit jak velké množství soli přijímají adolescenti ze své stravy a jaké je jejich povědomí o této problematice. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje základním informacím o kuchyňské soli a jejímu původu. Pojednává o fyziologii a funkci sodíku, draslíku a chloru v lidském organismu. Dále se věnuje doporučením o příjmu soli a jejím obsahu a roli v různých potravinách. Řeší onemocnění spojená s tímto tématem a jejich korelaci s množstvím přijímané soli a dále zásadám stravování vhodných pro tuto věkovou skupinu. Předmětem praktické části bylo zjistit množství přijaté soli ve stravě u patnácti respondentů ve věkovém rozmezí 15-18 let způsobem kvalitativního výzkumu. Tato skupina adolescentů mi poskytla kompletní jídelníček skládající se ze dvou všedních a jednoho víkendového dne. Pro výzkum byl použit především výpočet denního příjmu soli pomocí programu Nutriservis Professional. U potravin, kde v databázi nebylo množství soli uvedeno jsem hodnotu získal vynásobením obsahu sodíku koeficientem 2,5. Potraviny, které databáze neobsahovala jsem do ní dle potřeby vkládal pomocí výživových údajů uvedených na obalu potravin. Výpočet byl za souhlasu respondentů a jejich rodičů podložen sběrem moči po 24 hodin s následným zhodnocením odpadu sodíku a chloridu sodného a měřením krevního tlaku, který byl převeden do percentilových hodnot. Dále byl použit krátký dotazník zaměřený na informovanost adolescentů v této problematice a výpočet BMI u jednotlivých respondentů. Výsledky výzkumu ukázaly, že doporučené množství soli překročilo všech 15 adolescentů. Souvislost mezi odpadem sodíku v moči a jeho příjmem dle jídelníčku se mi nepodařilo prokázat. Povědomí respondentů o problematice příjmu soli a jejím vlivu na organismus nebylo rozsáhlé. Všichni respondenti běžně překračovali hodnotu doporučeného denního příjmu soli, avšak pouze 4 z nich tuto hodnotu znali. Prohloubení informovanosti adolescentů v tomto tématu by mohlo vést ke snížení obsahu soli v jejich jídelníčku.
|
|
|
Výživa hospitalizovaných těhotných
KOTKOVÁ, Kateřina
Název bakalářské práce je Výživa hospitalizovaných těhotných. Hlavním cílem bylo zjistit obsah jídelníčků těhotných žen po stránce kvantitativní i kvalitativní. V teoretické části jsem krátce charakterizovala těhotenství, popsala změny v organismu těhotné ženy, hmotnostní přírůstek a specifika výživy v jednotlivých trimestrech. V další části jsem se zaměřila na zásady správné výživy těhotných žen, které obsahovaly potřebu energetického příjmu, bílkovin, cukrů, tuků, vitaminů, minerálních látek a stopových prvků. Zabývala jsem se také rizikovým chováním budoucích matek ve spojitosti s výživou. Součástí teoretické části je i potravinová pyramida pro těhotné ženy Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu, který probíhal od 5. března do 31. července 2015. a byl proveden metodou sněhové koule. Výzkumný soubor tvořilo 30 respondentek, z toho 15 hospitalizovaných na oddělení rizikového těhotenství v Nemocnici České Budějovice, a.s. a 15 stravujících se doma. Po dobu čtrnácti dnů obě skupiny zaznamenávaly svoji stravu do předem připravených záznamových archů. Vyplněné jídelníčky jsem zadala do programu Nutriservis Profesional, pomocí kterého jsem zjistila průměrný příjem energie, bílkovin, cukrů a tuků každé z respondentek. Dále jsem pomocí vyplněných osobních údajů a BMI vypočítala optimální tělesnou hmotnost každé respondentky, z které jsem určila ideální denní potřebu energie, bílkovin, cukrů a tuků. K těmto hodnotám jsem přičetla doporučený přídavek energie a bílkovin pro těhotné. Tyto ideální hodnoty respondentek jsem pak porovnala s jejich průměrnými hodnotami, které vyházely z jídelníčků vyplněných v období výzkumu. Dále jsem porovnávala obsah jídelníčků skupiny hospitalizovaných žen a žen stravujících se doma. Z mého výzkumu vyplynulo, že reálný příjem energie, sacharidů, tuků i bílkovin většiny respondentek se neshodoval s jejich vypočítanými ideálními hodnotami. Hospitalizované ženy přijímaly v průměru vyšší množství energie, sacharidů, tuků i bílkovin, než by odpovídalo. Ženy stravující se doma měly průměrný příjem energie a všech makroživin naopak snížený.
|
|
| |
|
|
Obsah NaCl u hypertoniků v ordinaci praktického lékaře
JANOUŠEK, Matěj
Primárním cílem bakalářské práce s názvem "Obsah NaCl u hypertoniků v ordinaci praktického lékaře" je zmapování kvality týdenního jídelníčku u lidí trpících vysokým krevním tlakem. Důraz je kladen především na příjem sodíku a celkový příjem energie, bílkovin, tuků a sacharidů. Teoretická část pojednává o soli, a to jak z hlediska historického, tak i jejího současného využití. V centru pozornosti je její nadužívání, výskyt v potravinách a nutnost omezení množství soli ve stravování v souvislosti s vlivem na zdraví populace. Pozornost je kromě jiného zaměřena na samotnou hypertenzi. Rozebírám zde její definici, dělení, patogenezi a jednotlivé faktory, zmiňuji zvýšené riziko pro onemocnění, která mohou v souvislosti s hypertenzí vznikat. V teoretické části se rovněž zabývám dietními a režimovými opatřeními, která jsou doporučována jak v prevenci, tak při onemocnění hypertenzí. Výzkumná část se zabývá vyhodnocením stravy respondentů, která byla zjištěna pomocí týdenních formulářů pro záznam stravy. Formuláře byly rozdány lidem trpících hypertenzí prostřednictvím jejich praktických lékařů, od nichž jsem si následně vyplněné formuláře vybral zpět. Respondenti ve formulářích kromě zapisování jídel uváděli i svoji hmotnost, výšku, věk a pohlaví. Zpracování formulářů probíhalo prostřednictvím programu "Nutriservis Profesional". Na základě získaných údajů jsem vypočetl doporučené hodnoty energie, bílkovin, tuků, sacharidů a sodíku, které jsem porovnával s výsledky Nutriservisu. Vyhodnocení získaných dat pro každého respondenta uvádí, zda jeho příjem energie, bílkovin, tuků, sacharidů a sodíku odpovídá doporučeným hodnotám. Diskuze a závěr obsahují zobecnění získaných výsledků.
|
|
|
Složení denní stravy dospělých s patologickým BMI
ADÁMKOVÁ, Martina
Bakalářská práce s názvem "Složení denní stravy dospělých s patologickým BMI" se zabývá problematikou nadváhy a obezity. V teoretické části jsem nejprve rozebrala jednotlivé složky výživy, potřebu energie, pitný režim a potravinovou pyramidu. Následně jsem popsala nadváhu a obezitu, body mass index, jednotlivé typy obezity, metody pro zjištění obsahu tuku v těle, choroby a komplikace obezity a léčbu. Cílem práce bylo zjistit příjem energie a makronutrientů u sledovaných vybraných respondentů s nadváhou a obezitou dle BMI a následné zjištění jejich pohybové aktivity. Dalším cílem pak bylo srovnat zjištěné hodnoty s doporučenými hodnotami pro dané respondenty. Pro zpracování výzkumné části bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo 20 respondentů ve věku 20-65 let. Každý z nich obdržel záznamový arch, ve kterém nejdříve vyplnil údaje o své tělesné výšce, pohlaví, tělesné hmotnosti a zaměstnání. Následně po dobu jednoho týdne pak zaznamenával druh a množství přijaté stravy a tekutin a také pohybovou aktivitu. Zkonzumovaná strava a nápoje byly po vyplnění a navrácení všech záznamových archů zadány do programu "Nutriservis Professional", který vypočítal množství přijaté energie a jednotlivých makronutrientů, tedy bílkovin, tuků a sacharidů. Ideální hmotnost jednotlivých respondentů jsem zjišťovala pomocí BMI. U každého z nich jsem ze získaných údajů o jeho pohlaví, věku, tělesné výšce a ideální tělesné hmotnosti spočítala, dle Harrisova a Benedictova vzorce, doporučené množství přijaté energie, které jsem vynásobila koeficientem pohybové aktivity. Následně jsem za pomoci knihy "Referenční hodnoty pro příjem živin" vypočítala doporučené množství bílkovin, tuků a sacharidů. Poté jsem tyto hodnoty srovnala se skutečnými hodnotami přijaté energie a makronutrientů ve stravě respondentů. Zjistila jsem, že téměř každý z nich má nadbytek energie, bílkovin, tuků i sacharidů. Data jsou zpracována formou tabulky a prostého textu.
|
|
|
Jídelníček jedince s diagnózou mentální anorexie
SRBOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce s názvem "Jídelníček jedince s diagnózou mentální anorexie" bylo zmapovat obsah a kvalitu jídelníčku osob s diagnózou mentální anorexie. Mentální anorexie je velmi vážným onemocněním patřícím do skupiny poruch příjmu potravy. Prevalence tohoto onemocnění se zvyšuje, na což mají vliv především média a požadavky dnešní společnosti na nadměrně štíhlou postavu, dalšími faktory, které ovlivňují vznik mentální anorexie, jsou například faktory biologické, z nichž je podstatné ženské pohlaví, které je tímto onemocněním postiženo několikrát častěji než pohlaví mužské, dále pak faktory rodinné a genetické, sociální a kulturní. Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části a to na teoretickou a výzkumnou. V teoretické části se zabývám charakteristikou poruch příjmu potravy, podrobnějším rozborem mentální anorexie, včetně historie, příčin vzniku, příznaků a možných zdravotních komplikací, diagnostickými kritérii a také možností terapie. Též jsem podrobněji rozebrala jednotlivé složky výživy, tedy především bílkoviny, tuky a sacharidy, vlákninu, vitaminy a minerální látky. Zpracování výzkumné části jsem provedla prostřednictvím kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo šest dívek s mentální anorexií, z nichž tři dívky se s mentální anorexií neléčily a tři dívky procházely terapií. Všechny dívky byly studentky. Kvalitativní výzkum jsem realizovala formou zápisu týdenního jídelníčku jednotlivých respondentů do připravených tabulek. Hodnoty příjmu energie, bílkovin, sacharidů, tuků a vlákniny jsem poté propočítala pomocí programu "Nutriservis Profesional". Kvantitativní výzkum jsem uskutečnila pomocí dotazníků, ze kterých jsem se o respondentkách dozvěděla základní informace, jako je věk, výška, váha před začátkem diety, nejnižší hmotnost a aktuální hmotnost, dále jsem se zaměřila na to, co předcházelo vzniku nemoci, součástí byly tedy otázky týkající se vztahů s rodiči a na případné nevhodné komentáře k postavě dívek od spolužáků, také otázka na frekvenci pohybové aktivity, podstoupení terapie a hospitalizaci v nemocničním zařízení, pravidelnost stravování, aktuální náhled dívek na svou postavu a další. Poté jsem u jednotlivých respondentů shrnula informace z dotazníků, vypočítala jejich ideální hmotnost, kterou jsem stanovila tak, aby se pohybovala kolem hodnoty BMI (Body Mass Index) 25. Tato hodnota BMI je na rozhraní mezi normou a nadváhou. Pomocí knihy "Referenční hodnoty pro příjem živin" jsem spočítala doporučené hodnoty příjmu nejen energie, ale také bílkovin, tuků, sacharidů a vlákniny, se kterými jsem poté porovnávala průměrné hodnoty příjmu těchto živin v týdenním jídelníčku respondentek. V diskuzi jsem dotazníky i jídelníčky podrobněji rozebrala a informace z nich shrnula.
|
|
|
Jídelníček nemocných s ulcerózní kolitidou
KOŘÍNKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce pojednává o ulcerózní kolitidě a vlivu onemocnění na dietu pacienta. Cílem bakalářské práce je zmapovat složení jídelníčku nemocných s ulcerózní kolitidou. Stanoveny jsou výzkumné otázky: "Jak dodržují pacienti zásady správného stravování u tohoto onemocnění?", "Jakým potravinám se pacienti nejčastěji vyhýbají?" a "Jaké mají vybraní pacienti zkušenosti s nutričním terapeutem?". Bakalářská práce nejprve shrnuje teoretické znalosti ohledně současného stavu, výskytu, diagnostice, příčinách vzniku a průběhu onemocnění. Další kapitoly se zabývají projevy ulcerózní kolitidy, které nejsou jen věcí zažívacího traktu. Následují části o mimostřevních komplikacích, které s onemocněním souvisí a o stavu výživy pacientů. V neposlední řadě je v práci popisován dietní režim u pacientů. K dosažení cíle je zvolen kvantitativní i kvalitativní výzkum. Kvantitativní výzkum je proveden formou dotazníků, které byly rozdány pacientům klinického centra ISCARE I.V.F. a.s., které je pod vedením přednosty Prof. MUDr. Milana Lukáše, CSc. Výsledky dotazníků jsou zpracovány ve formě grafů. Kvalitativní výzkumu je uskutečněn pomocí záznamového archu, do kterého vybraní respondenti zapisovali dvoutýdenní jídelníček. Ten byl následně zhodnocen v programu Nutriservis. Výsledky šetření byly porovnány s doporučeními a interpretovány formou tabulek a prostého textu. Pro porovnání byl také vypracován obecný vzorový jídelníček pro období remise. Výsledky výzkumu ukázaly, že pacienti mají v celku stereotypní stravovací návyky. Potvrzeny tak byly obecně známé skutečnosti. Nemocní se nejčastěji vyhýbají konzumaci mléčných výrobků, celozrnného pečiva a luštěnin. Nedostatečná byla konzumace zeleniny, ovoce a ryb. Pacienti mají malé povědomí o roli nutričního terapeuta, většina respondentů s nimi nemá žádné osobní zkušenosti. Rady ohledně stravování hledají na internetu, kde některá neověřená doporučení mohou jedince ohrozit vznikem malnutrice, hypovitaminózy či karence stopových prvků. Pacienti s ulcerózní kolitidou ve stadiu remise by však měli dodržovat běžnou racionální dietu s ohledem na individuální nesnášenlivost potravin.
|
|
|
Nutrice pacientů na chirurgických odděleních
ČERMÁKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce nazvaná Nutrice pacientů na chirurgických odděleních se zabývá výživou chirurgických pacientů, jejich energetickým příjmem a příjmem základních živin během pobytu v nemocnici, tj. bílkovin, tuků a sacharidů. Cílem práce je zmapovat, kolik kalorií pacienti na chirurgickém oddělní v průměru za den přijmou. Teoretická část práce je rozdělena do dvou částí. V první části jsou popsané základní složky stravy a jejich doporučený denní příjem. Druhá část se zabývá problematikou různých onemocnění, se kterými se nutriční terapeuti mohou často setkat na chirurgickém oddělení. V této části jsou také popsané diety, jejichž indikace je na chirurgii běžná. K vypracování praktické části byla použita metoda smíšeného výzkumu. Data byla získána pomocí pozorování a polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořili muži i ženy v různých věkových kategoriích, kteří se léčili na chirurgickém oddělení v nemocnici v Příbrami v srpnu 2014. Tři dny bylo zaznamenáváno, kolik nemocničního jídla pacienti zkonzumovali. Následně byly s pacienty vedeny rozhovory se snahou zjistit, z jakého důvodu jídlo nesnědli či zda zkonzumovali nějakou vlastní potravinu. Na základě sebraných dat byl vytvořen graf (četnost snědeného nemocničního jídla), u každého respondenta byly zpracovány jídelníčky v programu Nutriservis, kde je porovnána energii stravy, kterou pacienti za tři dni od nemocnice dostali a kterou opravdu zkonzumovali. Energetické hodnoty nemocniční stravy byly porovnávány pouze orientačně s energetickými potřebami průměrné ženy a průměrného muže. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že pouze jeden pacient v průběhu výzkumu přijímal plnokalorickou stravu. Zbylých 17 pacientů přijímalo nedostatečné množství stravy. Průměrně pacienti za dobu výzkumu přijímali 60% doporučené energie. Jeden z důvodů byl typ respondentů. Pacienti na chirurgickém oddělení měli závažné zdravotní problémy, necítili se po zdravotní stránce dobře a z toho důvodu přijímali méně stravy než obvykle. Někteří nemocní neměli chuť k jídlu nebo jim nemocniční strava nechutnala. Dalším důvodem byla plánovaná vyšetření a podávaná neplnokalorická strava ze strany nemocnice.
|
host ::
RSS.