|
|
Tudy a tam
Hašková, Tereza ; Trejbal, Jan (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je krajina v místě bydliště studentky. Konceptem bakalářské práce je především vnímání kulturní krajiny. Akcent je kladen na aktualizace prožitků za pomocí výtvarných intervencí se socializačním potenciálem, jež mohou být důvodem setkávání místních obyvatel, zdrojem estetického zážitku, příjemného strávení volného času, procházky nebo sportování. Práce má ambice poodhalit neobvyklé perspektivy, nabídnout možnosti a zážitky jiného vnímání vesnice položené v údolí a po staletí utvářené v logice místní krajiny a z ní vyplývajících lidských potřeb. Hmotným výstupem bakalářské práce je místně specifické umělecké dílo, vyhlídkový bod, který se stane součástí zamýšlené série.
|
|
|
Tudy a tam
Hašková, Tereza ; Trejbal, Jan (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je krajina v místě bydliště studentky. Konceptem bakalářské práce je především vnímání kulturní krajiny. Akcent je kladen na aktualizace prožitků za pomocí výtvarných intervencí se socializačním potenciálem, jež mohou být důvodem setkávání místních obyvatel, zdrojem estetického zážitku, příjemného strávení volného času, procházky nebo sportování. Práce má ambice poodhalit neobvyklé perspektivy, nabídnout možnosti a zážitky jiného vnímání vesnice položené v údolí a po staletí utvářené v logice místní krajiny a z ní vyplývajících lidských potřeb. Hmotným výstupem bakalářské práce je místně specifické umělecké dílo, vyhlídkový bod, který se stane součástí zamýšlené série.
|
|
|
Úřad vikáře na přelomu století (1790-1821)
BEČVÁŘ, Stanislav
Diplomová práce se zejména zabývá statistickým rozborem dvou knih podacích protokolů vikariátního úřadu Pelhřimov. Ty dohromady pokrývají dobu od roku 1750 až do roku 1831. Zaměřena je na období, kdy úřad vikáře zastával děkan z Nové Cerekve Vincenc Josef Rubricius. V roce 1790 se stal vikářem a byl jím po tři dekády, až do své smrti v roce 1821. Díky jeho pracovitosti i preciznosti ve vedení úřední agendy a dlouhému působení v úřadu vikáře, bylo možno přistupovat ke zkoumanému období jako k uzavřenému celku. Zápis v knize podacích protokolů byl vlastně důkazem o úředním jednání. Ve 32 kapitolách, pro každý jednotlivý rok, přináší tato diplomová práce statistické údaje o četnosti těchto zápisů v daném roce. Zkoumá jejich počet v jednotlivých měsících, týdnech i dnech. Díky tomu dále sleduje množství úředního jednání např. s českobudějovickou konzistoří, ostatními farami spadajícími do vikariátu, krajským úřadem v Táboře, nebo pelhřimovským děkanstvím. Do knih podacích protokolů se dále zapisovaly i vizitace na jednotlivých farách. Díky tomu bylo také možné detailně popsat, jak takové vizitace probíhaly v časové ose daného roku.
|
host ::
RSS.