|
|
Úřad vikáře na přelomu století (1790-1821)
BEČVÁŘ, Stanislav
Diplomová práce se zejména zabývá statistickým rozborem dvou knih podacích protokolů vikariátního úřadu Pelhřimov. Ty dohromady pokrývají dobu od roku 1750 až do roku 1831. Zaměřena je na období, kdy úřad vikáře zastával děkan z Nové Cerekve Vincenc Josef Rubricius. V roce 1790 se stal vikářem a byl jím po tři dekády, až do své smrti v roce 1821. Díky jeho pracovitosti i preciznosti ve vedení úřední agendy a dlouhému působení v úřadu vikáře, bylo možno přistupovat ke zkoumanému období jako k uzavřenému celku. Zápis v knize podacích protokolů byl vlastně důkazem o úředním jednání. Ve 32 kapitolách, pro každý jednotlivý rok, přináší tato diplomová práce statistické údaje o četnosti těchto zápisů v daném roce. Zkoumá jejich počet v jednotlivých měsících, týdnech i dnech. Díky tomu dále sleduje množství úředního jednání např. s českobudějovickou konzistoří, ostatními farami spadajícími do vikariátu, krajským úřadem v Táboře, nebo pelhřimovským děkanstvím. Do knih podacích protokolů se dále zapisovaly i vizitace na jednotlivých farách. Díky tomu bylo také možné detailně popsat, jak takové vizitace probíhaly v časové ose daného roku.
|
|
|
Posouzení úrovně hospodaření vybraných měst a obcí
Vítů, Jan ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou hospodaření obcí Pelhřimova (zkráceně PE) a Nové Cerekve (zkráceně NC), přičemž hlavním cílem je porovnat hospodářskou situaci obou obcí. Začátek práce se týká teoretických východisek dané problematiky, tzn. obecnou problematikou fungování samosprávních celků a strukturou jejich rozpočtu, konkrétně postupy sestavování rozpočtu a definice jeho hlavních položek. Následuje praktická část, kde je rozebráno hospodaření Pelhřimova a Nové Cerekve po jednotlivých letech za sledované období 2011 až 2015, přičemž analýza probíhá na principu meziročního zachycení změn u příjmů a výdajů. Následně se obě obce porovnají na srovnatelné základně, touto základnou je přepočet na 1 obyvatele pro přesnější zachycení daného vývoje. Po analýze následuje dotazování v obou obcích, jehož cílem je zjistit, jak rezidenti vnímají problematiku hospodaření obce, ve které žijí. Na závěr se shrne výsledek sekundárního a primárního výzkumu, kdy dojde k objektivnímu zhodnocení obou obcí a navrhne se možné zlepšení v rámci jejich činností do budoucna.
|
|
|
Církevní správa v josefínské době a vliv vydání tolerančního patentu na český venkov
BEČVÁŘ, Stanislav
Bakalářská práce zaměřená na období s časovým ohniskem v roce 1781 se věnuje hlavně osobním vzpomínkám v pamětech pelhřimovských měšťanů a duchovních na předtoleranční a raně toleranční dobu, doplněné o výpovědi pramenů církevní a městské správy. Stěžejním cílem práce je zmapovat vlivy tolerančního patentu a reakce na jeho vydání. V první kapitole se zabývám prostorem v trojúhelníku ohraničeném pojmy náboženství, stát a církev. Na základě prací Zdeňka R. Nešpora, Evy Melmukové, Rudolfa Zubera, Bohumila Zlámala a dalších se tento prostor snažím zasklít mozaikou vybraných aspektů lidského bytí a skrze ní pak nahlédnout do života pelhřimovského měšťana Filipa Ignáce Dremsy a Antonína Štěpána, vikáře Vincence Josefa Rubricia, děkana Vojtěcha Holého a moravečského pastora Jana Szalatnaye, zaznamenaného v jejich pamětech. Jimi se výhradně zabývá kapitola druhá. Pramenným základem se pro tuto práci staly především jejich vydané paměti. Dále archiválie z Vikariátního úřadu Pelhřimov, Farního úřadu Nová Cerekev a Archivu města Pelhřimov uložené ve Státním okresním archivu v Pelhřimově. Tyto prameny, ovšem pouze s doprovodem dosud vyšlých prací na toto téma, mi umožnily další pohled na toleranční patent a jeho vnímání obyčejnými lidmi na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
|
host ::
RSS.