|
|
Práce a její vliv na zdraví
POCHOPOVÁ, Jana
Diplomová práce s názvem ?Práce a její vliv na zdraví? se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů týkajících se práce jako takové a jejího vlivu na lidské zdraví. Dále se zabývá pracovním prostředím, zátěží v pracovním procesu a optimalizací podmínek v zaměstnání. Taktéž pojednává o sociální práci jakožto pomáhající profesi, charakterizuje povolání sociálního pracovníka a dále vymezuje pojem zdraví a sociální determinanty zdraví. Praktická část práce zahrnuje vyhodnocení získaných údajů a statistické zpracování výsledků. Sběr primárních dat byl realizován kvantitativním způsobem, zvolena byla metoda dotazování, technika dotazníku. Výzkumný soubor je tvořen sociálními pracovníky ze čtyř krajů České republiky (Jihočeský kraj, Středočeský kraj, Kraj Vysočina a Hlavní město Praha), bez ohledu na věk, typ zařízení, ve kterém jsou zaměstnáni, či cílovou skupinu, se kterou pracují. Dotazníky byly distribuovány elektronickou cestou prostřednictvím internetu či osobně návštěvou zařízení a dále jejich předáním či přeposláním mezi sociálními pracovníky. K výzkumu bylo celkově navráceno 184 dotazníků, z nichž osm nemohlo být použito z důvodu nesprávného nebo nedostatečného vyplnění. Pro zpracování výsledků nakonec bylo užito 176 dotazníků. V práci byly stanoveny dva cíle. Zmapovat vliv práce na zdravotní stav sociálních pracovníků a zjistit, k jakým změnám zdravotního stavu po fyzické či psychické stránce u sociálních pracovníků dochází. Společně s cíli práce byla stanovena následující hypotéza: H1: Sociální pracovníci pociťují zdravotní obtíže více po psychické než fyzické stránce. Tato hypotéza nebyla na základě statistického testování potvrzena. Ze získaných výsledků lze tedy usuzovat, že i přes značnou psychickou náročnost profese sociální pracovníci nepociťují psychické obtíže ve větší míře než obtíže fyzického charakteru. Závěry výzkumu však není možno vzhledem k lokalitě a nereprezentativnímu výběru respondentů generalizovat, na zjištěné výsledky je tedy třeba nahlížet s tímto vědomím. Statistické testování i přesto přineslo několik zajímavých poznatků. Patří mezi ně například souvislost mezi cílovou skupinou klientů a hodnocením fyzického a psychického zdraví respondentů. Dále je to vztah mezi cílovou skupinou a místem výkonu profese a hodnocením spokojenosti s pracovními podmínkami, kolektivem a celkovou spokojeností s povoláním sociálního pracovníka. Diplomová práce může sloužit jako vhled do problematiky vlivu práce jako takové na zdraví jedince a dále konkrétně vlivu povolání sociálních pracovníků na jejich zdravotní stav. Získané údaje mohou být prospěšné nejen samotným sociálním pracovníkům, ale i vedoucím zařízení poskytujícím sociální služby. Výsledky práce mohou taktéž tvořit základ či inspiraci pro další výzkumy, které se touto problematikou budou zabývat.
|
|
|
Nezaměstnanost a její vliv na zdraví
PULTAROVÁ, Lucie
Diplomová práce ?Nezaměstnanost a její vliv na zdraví? se skládá z teoretické a empirické části. V teoretické části jsou shrnuty podstatné pojmy, které se váží k nezaměstnanosti a trhu práce. Dále je v textu věnován prostor definici pojmu zdraví, jsou zde uvedeny faktory a determinanty, které jej ovlivňují. Zmíněn je taktéž pojem nemoci a problematika psychosomatiky. Praktická část práce je soustředěna na zkoumání vlivu nezaměstnanosti na zdraví. Využit byl kvantitativní výzkum, metoda dotazování, technika dotazníku. Sběr dat probíhal na Krajské pobočce Úřadu práce v Českých Budějovicích, výzkumný soubor tvořili uchazeči o zaměstnání registrovaní na této pobočce. V práci byly zadány dva cíle. Zmapovat vliv nezaměstnanosti na zdravotní stav nezaměstnaných a zjistit působení nezaměstnanosti na vznik psychických a somatických onemocnění. V souvislosti s cíli práce byly stanoveny následující hypotézy: H1: Nezaměstnaní uvádějí zhoršení zdravotního stavu po dobu nezaměstnanosti, H2: Nezaměstnanost má negativní vliv na psychické zdraví nezaměstnaných, H3: Nezaměstnanost má negativní vliv na somatické zdraví nezaměstnaných. Hypotézy nebyly na základě statistického testování potvrzeny. Z uvedených výsledků se lze tedy domnívat, že délka nezaměstnanosti nemá vliv na subjektivní hodnocení fyzického a psychického zdraví, s narůstající délkou nezaměstnanosti se u respondentů nezhoršuje psychické ani fyzické zdraví. Závěry výzkumu však vzhledem k počtu respondentů a lokalitě nelze generalizovat. Statistické testování však odhalilo některé zajímavé výsledky. Jsou jimi například vztah mezi délkou nezaměstnanosti a hodnocením dopadu na jednotlivé oblasti života. Dále je to závislost mezi délkou nezaměstnanosti a hodnocením zdravotního stavu v průběhu posledního zaměstnání. Samotný výzkum by tak mohl sloužit jako podkladový materiál či východisko pro příští studie v této oblasti. Výše uvedená zjištění by po rozsáhlejším výzkumu mohla přinést poznatky uplatnitelné pro následnou praktickou činnost s nezaměstnanými osobami.
|
host ::
RSS.