|
|
Vliv iontů manganu ve struktuře hydroxidu nikelnatého na vlastnosti elektrod
Cirkovský, Jaroslav ; Vrbický, Jiří (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce bylo posouzení vlivu iontů manganu vložených do struktury hydroxidu nikelnatého. Pozornost byla zaměřena hlavně na stabilizaci a modifikaci hydroxidu nikelnatého, aby nepřecházela v b modifikaci. Teoretická část práce byla zaměřena na použité materiály, druhy akumulátorů, základní parametry akumulátorů a popis vybraných metod měření, které byly použity. Jednalo se o elektrodepozici, impedanční spektroskopii a o cyklickou voltametrii. Úkolem experimentální části bylo proměření vlivů iontů manganu přidaných do struktury hydroxidu nikelnatého. K měření byly připraveny hmoty s následujícími poměry Ni (dusičnan nikelnatý) : Mn (dusičnan manganatý) 10:0, 7:3, 5:5, 6:1 a 6:4. Pomocí elektrodepozice byla na niklový plech nanášena tenká vrstva hydroxidu nikelnatého s příměsí iontů manganu z roztoku dusičnanu nikelnatého a manganatého. Po nanesení tenké vrstvy na niklový plech bylo prováděno měření metodou cyklické voltametrie. Dalším úkolem bylo vyzkoušet přidat do roztoku KOH (hydroxid draselný) aniontové a kationtové tenzidy.
|
|
|
Studium hydroxidů a oxidů kovů ve vodných roztocích
Špičák, Petr ; Trnková, Libuše (oponent) ; Kadlec, Jaromír (oponent) ; Kazelle, Jiří (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá analýzou obou fází hydroxidu nikelnatého i jejich oxidovaných stavů. Řeší problém stability a degradačních mechanismů elektrochemicky aktivnější alfa fáze na běžně používanou beta fázi. Aktivní materiál byl připravován dvěma odlišnými metodami, elektrodepozicí a chemickým srážením. Hlavní použitou analytickou metodou byly elektrochemické křemenné krystalové mikrováhy, které v kombinaci s běžnými elektrochemickými metodami (cyklická voltametrie, galvanostatická potenciometrie) dokáží rozlišit jednotlivé modifikace a kvantitativně popsat rozdíl v proudotvorné reakci v obou fázích Ni(OH)2 sledováním hmotnostních změn. Špatná stabilita alfa fáze byla zlepšována přísadami dvou, tří a čtyřmocných kationtů do struktury, z nichž nejvýznamnější roli hraje kobalt a zcela nově také titan. Dále byly zkoumány vlivy různých elektrolytů a to především přídavek hydroxidu lithného. Bylo zjištěno optimální množství a složení stabilizujících přísad a popsány přínosy LiOH na zvýšení odolnosti v alkalickém elektrolytu. Jako velmi nadějná se ukazuje cesta přísad čtyřmocného titanu v kombinaci s dalšími dopujícími prvky.
|
|
| |
|
|
Studium hydroxidů a oxidů kovů ve vodných roztocích
Špičák, Petr ; Trnková, Libuše (oponent) ; Kadlec, Jaromír (oponent) ; Kazelle, Jiří (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá analýzou obou fází hydroxidu nikelnatého i jejich oxidovaných stavů. Řeší problém stability a degradačních mechanismů elektrochemicky aktivnější alfa fáze na běžně používanou beta fázi. Aktivní materiál byl připravován dvěma odlišnými metodami, elektrodepozicí a chemickým srážením. Hlavní použitou analytickou metodou byly elektrochemické křemenné krystalové mikrováhy, které v kombinaci s běžnými elektrochemickými metodami (cyklická voltametrie, galvanostatická potenciometrie) dokáží rozlišit jednotlivé modifikace a kvantitativně popsat rozdíl v proudotvorné reakci v obou fázích Ni(OH)2 sledováním hmotnostních změn. Špatná stabilita alfa fáze byla zlepšována přísadami dvou, tří a čtyřmocných kationtů do struktury, z nichž nejvýznamnější roli hraje kobalt a zcela nově také titan. Dále byly zkoumány vlivy různých elektrolytů a to především přídavek hydroxidu lithného. Bylo zjištěno optimální množství a složení stabilizujících přísad a popsány přínosy LiOH na zvýšení odolnosti v alkalickém elektrolytu. Jako velmi nadějná se ukazuje cesta přísad čtyřmocného titanu v kombinaci s dalšími dopujícími prvky.
|
|
|
Vliv iontů manganu ve struktuře hydroxidu nikelnatého na vlastnosti elektrod
Cirkovský, Jaroslav ; Vrbický, Jiří (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce bylo posouzení vlivu iontů manganu vložených do struktury hydroxidu nikelnatého. Pozornost byla zaměřena hlavně na stabilizaci a modifikaci hydroxidu nikelnatého, aby nepřecházela v b modifikaci. Teoretická část práce byla zaměřena na použité materiály, druhy akumulátorů, základní parametry akumulátorů a popis vybraných metod měření, které byly použity. Jednalo se o elektrodepozici, impedanční spektroskopii a o cyklickou voltametrii. Úkolem experimentální části bylo proměření vlivů iontů manganu přidaných do struktury hydroxidu nikelnatého. K měření byly připraveny hmoty s následujícími poměry Ni (dusičnan nikelnatý) : Mn (dusičnan manganatý) 10:0, 7:3, 5:5, 6:1 a 6:4. Pomocí elektrodepozice byla na niklový plech nanášena tenká vrstva hydroxidu nikelnatého s příměsí iontů manganu z roztoku dusičnanu nikelnatého a manganatého. Po nanesení tenké vrstvy na niklový plech bylo prováděno měření metodou cyklické voltametrie. Dalším úkolem bylo vyzkoušet přidat do roztoku KOH (hydroxid draselný) aniontové a kationtové tenzidy.
|
|
| |
host ::
RSS.