|
|
Invazivní metody v prenatální péči z pohledu ošetřovatelství z využitím systémů NANDA, NIC a NOC
ŠTEFKOVÁ, Karin
V diplomové práci se zabýváme problematikou invazivních metod v prenatální péče, z pohledu ošetřovatelství s využitím standardizovaných klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC, které nabízejí mnoho možností pro zefektivnění, zjednodušení a zkvalitnění péče o ženy, které invazivní metody podstupují. Teoretická část diplomové práce je zaměřená na screeningová vyšetření v prenatální péči, na jednotlivé invazivní metody a nejčastější vrozené vývojové vady dítěte. Dále pak na standardizované klasifikační systémy NANDA, NIC a NOC, které představují společný ošetřovatelský jazyk. Empirická část diplomové práce je zpracována pomocí kvalitativní strategie. Ke sběru údajů jsme zvolili následující výzkumné metody: obsahovou analýzu dokumentů, hodnocení s použitím Fehringova modelu. Prvním cílem bylo, zjistit a identifikovat s jakými problémy se setkávají ženy po odběru plodové vody (AMC), choriových klků (CVS) a kordocentézy a druhým cílem zhodnotit použitelnost vybraných problémů z klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC za pomoci Fehringova modelu validizace ošetřovatelských diagnóz. Z publikace NANDA International Taxonomie II jsme prostřednictvím obsahové analýzy vybrali 3 ošetřovatelské diagnózy, z publikace Nursing Interventions Clasification (NIC) 3 ošetřovatelské intervence a z publikace Nursing Outcomes Clasification (NOC) 4 očekávané výsledky, které jsou zaměřeny na respondentky po invazivních metodách. Z vybraných ošetřovatelských diagnóz NANDA, intervencí NIC a očekávaných výsledků NOC jsme vypracovali výzkumný formulář a jako specifický dotazník ho předložili k validizaci respondentkám. Výzkumné šetření bylo realizováno od ledna do března roku 2015 v poliklinice GENNET, s.r.o. - Centru lékařské genetiky a reprodukční medicíny a v soukromé ambulanci OG Medical Center s.r.o. Výzkumný vzorek tvořilo 34 záměrně vybraných respondentek, které postoupily odběr plodové vody, choriových klků, nebo kordocentézy. Výstupem diplomové práce je základní koncept ošetřovatelské diagnostiky, dle NANDA-I, NIC a NOC zaměřený na ženy po invazivních metodách v prenatální péči. Výzkum ukázal, že u převážné většiny respondentek se výrazně projevovaly příznaky strachu a úzkosti. Naproti tomu, co se týče dostatečných znalostí, uváděly respondentky, že znalosti v dané problematice mají dostačující. Tento výsledek je hodně ovlivněn tím, že respondentky si hodně informací zjišťují na internetu. Tyto informace ale nemusí být vždy pravdivé. Výsledky bohužel ukázaly, že je větší problém s komunikací a zájmem zdravotnického personálu vůči respondentkám.
|
|
|
Péče o adolescenty před a po operaci fimózy s využitím klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC
KOŽÍŠKOVÁ, Zlata
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku ošetřovatelské péče o chlapce v adolescentním věku, kteří prodělali operaci fimózy, s využitím klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC. Teoretická část se věnuje období adolescence, onemocnění zevního genitálu u muže fimóze, předoperační a pooperační péči o chlapce s fimózou a klasifikační taxonomii klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC, jež představují stále se vyvíjející komplexní standardizovaný ošetřovatelský jazyk. Pro zpracování teoretického základu pro stanovenou problematiku byly použity dostupné literární české i zahraniční zdroje. Empirická část diplomové práce je zpracována pomocí kvalitativně-kvantitativních výzkumných metod: obsahová analýza dokumentů, modelování, myšlenkový experiment, strukturovaný a polostrukturovaný rozhovor a kvalitativní analýza dat. Byly stanoveny čtyři cíle. Za využití klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC bylo zmapováno, jak chlapci adolescenti vnímají a prožívají v bio-psycho-sociálních aspektech problémy přinášející stav před a po operaci fimózy. Na validizaci se podílelo 46,66 % respondentů s vysokoškolským vzděláním, 53,34 % respondentů se středoškolským vzděláním a osm oslovených chlapců adolescentů po operaci fimózy. Bylo zjištěno, že z důvodu důvěry a anonymity, ale s jistým podílem nutnosti chlapci adolescenti nejčastěji s problémem fimózy oslovují prvotně lékaře. Je s podivem, že tito mladí muži s problémem v intimní oblasti častěji oslovují matku než otce. V oblasti vrstevnických vztahů se chlapci s problémem svým vrstevníkům svěřují, ale nežádají od nich v této oblasti pomoc. Za hlavní zdroj informací chlapci uvádějí internet. Z klasifikačních systémů NNN bylo dle Fehringovy metody stanovením váženého skóre vybráno ze 13 ošetřovatelských diagnóz vysokoškolsky vzdělanými respondenty 112 hlavních a vedlejších charakteristik (41,18 %), středoškolsky vzdělanými respondenty bylo vybráno 80 hlavních a vedlejších charakteristik (29,41 %) a chlapci adolescenty devět hlavních a vedlejších charakteristik (3,31 %). Z 15 ošetřovatelských intervencí publikace Nursing Interventions Classification (NIC) bylo vybráno vysokoškolsky vzdělanými respondenty 203 hlavních a vedlejších charakteristik (55,31 %) a středoškolsky vzdělanými respondenty 235 hlavních a vedlejších charakteristik (64,03 %). Z 11 očekávaných ošetřovatelských výsledků publikace Nursing Outcomes Classification (NOC) bylo vybráno vysokoškolsky vzdělanými respondenty 39 hlavních a vedlejších charakteristik (15,42 %) a středoškolsky vzdělanými respondenty 34 hlavních a vedlejších charakteristik (13,44 %). Při implementaci klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC do ošetřovatelské péče lze předpokládat nalezení východisek, která pomohou profesionálům v ošetřovatelské péči účelně aplikovat ošetřovatelský proces, umožní ošetřovatelskou péči více zaměřit na individuální potřeby jedince a zkvalitnit ji ve všech jejích oblastech.
|
|
|
Management ošetřovatelské péče o fyziologického novorozence s využitím klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC
MICHALOVÁ, Veronika
V diplomové práci se zabýváme problematikou ošetřovatelské péče o novorozence z pohledu standardizovaných klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC, které nabízejí mnoho možností pro zefektivnění, zjednodušení a zkvalitnění péče o novorozené dítě.Teoretická část této práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o fyziologického novorozence v období od prvních okamžiků po narození do propuštění z nemocničního zařízení, dále pak na standardizované klasifikační systémy NANDA, NIC a NOC, které představují společný ošetřovatelský jazyk. Empirická část diplomové práce je zpracována pomocí kvalitativně?kvantitativní strategie. Pro sběr validních dat jsme zvolili výzkumnou metodu obsahové analýzy dokumentů, modelování, myšlenkového experimentu a strukturovaného rozhovoru. Prvním cílem výzkumného šetření bylo identifikování použitelných souborů z jednotlivých klasifikačních systémů souvisejících s ošetřovatelskou péčí o fyziologického novorozence. Z publikace NANDA International Taxonomie II jsme prostřednictvím obsahové analýzy vybrali 9 ošetřovatelské diagnóz, z publikace Nursing Interventions Clasification (NIC) 9 ošetřovatelských intervencí a z publikace Nursing Outcomes Clasification (NOC) 5 očekávaných výsledků, vztahujících se k péči o fyziologického novorozence. Z vybraných ošetřovatelských diagnóz NANDA, intervencí NIC a očekávaných výsledků NOC jsme vypracovali výzkumný formulář a jako specifický dotazník ho předložili k validizaci respondentům - expertům v oblasti ošetřovatelské péče o novorozence. Druhým cílem bylo ověření využitelnosti vybraných souborů z klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC v klinické praxi. Výsledky validizace NANDA ošetřovatelských diagnóz jsme zpracovali dle Modelu validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model - DCV) dle Fehringa. U klasifikačních systémů NIC a NOC jsme stanovili absolutní a relativní četnosti jejich označení. Základní výzkumnou populací byly sestry pracující na neonatologických odděleních, ze kterých jsme cíleným výběrem vytvořili dva výzkumné soubory rozdělené dle nejvyššího dosaženého vzdělaní. První výzkumný soubor tvořilo 20 sester s vysokoškolským vzděláním a druhý výzkumný soubor představovalo 18 sester se středoškolským vzděláním. Výzkumné šetření bylo realizováno v období od ledna do března 2013 na neonatologických odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s., Nemocnice Strakonice, a.s. a Nemocnice Písek, a.s. Naším třetím cílem bylo zjištění postoje sester na neonatologickém oddělení k využívání klasifikačních systémů v denní praxi. Dotazy, položené respondentům, jsme zaměřili na znalost a zdroj získaných vědomostí, jejich postoj a eventuální důvody bránící zavedení klasifikačních systémů do klinické praxe. Výzkum ukázal, že sestry nejsou příliš nakloněny začlenění nových standardizovaných klasifikačních systémů do klinické praxe. Výstupem diplomové práce je základní koncept ošetřovatelské diagnostiky, dle NANDA-I, NIC a NOC zaměřený na ošetřovatelskou péči o fyziologického novorozence na území České republiky. Ověřeno bylo 12 ošetřovatelských diagnóz taxonomie NANDA se 128 charakteristikami, 9 ošetřovatelských intervencí taxonomie NIC se 183 aktivitami a 5 výsledků ošetřovatelské péče NOC se 72 oblastmi hodnocení. V tomto výzkumném šetření bylo vybráno 100 charakteristik taxonomie NANDA (62 %). Z 9 souborů NIC ošetřovatelských intervencí vyplynulo 130 aktivit (71 %) použitelných v praxi. U 5 souborů očekávaných výsledků NOC bylo označeno 39 vhodných indikátorů (54 %). Výzkumným šetřením bylo zjištěno rozsáhlé množství pozoruhodných informací; bádání ale mimo jiné ukázalo i na nedostatky v oblasti ošetřovatelské péče o fyziologického novorozence.
|
host ::
RSS.