|
|
Vliv dominantní dřeviny a zrnitosti substrátu na složení mikrobiálního společenstva studovaného pomocí PLFA
Stachová, Sandra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Heděnec, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provedení analýzy půdních mikrobiálních společenstev tří ekologicky odlišných lokalit, cca 25 let starých, lesnicky rekultivovaných, výsypek v Polské republice, a to konkrétně výsypky hnědouhelného lomu Bełchatów a pískoven Piaseczno a Szczakowa. Účelem analýz bylo vyhodnocení míry závislosti složení mikrobiálních společenstev na různé zrnitosti substrátu a na dominantní dřevině v jednotlivých lokalitách. Dominantními dřevinami byly porosty břízy bělokoré (Betula pendula), borovice lesní (Pinus silvestris), dubu letního (Quercus robur) a olše lepkavé (Alnus glutinosa). Analýza půdních mikrobiálních společenstev byla provedena metodou vyhodnocování specifických fosfolipidových mastných kyselin (PLFA) mikroorganizmů, která je nejvhodnějším způsobem provedení relativně rychlé analýzy velkého množství vzorků, neboť PLFA jsou extrahovatelné a fungují jako biomarkery indikující přítomnost a množství mikroorganizmů (hub, G- a G+ bakterií, aktinobakterií apod.) a umožňují tak kvalitativní a kvantitativní zhodnocení celých mikrobiálních společenstev. Analýza PLFA umožňuje pomocí celkové koncentrace PLFA detekovat v půdě živou mikrobiální biomasu. Celkem bylo analyzováno 66 vzorků půd, z toho 33 z Oe vrstvy a 33 z A vrstvy vždy ve 3 replikacích, tedy na každé lokalitě pod každou...
|
|
|
Fytodiverzita různě starých úhorů ve vztahu ke změnám využívání zemědělské půdy v okolí českých vesnic v rumunském Banátu
Veselý, Adam ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Tichý, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je identifikovat hlavní faktory působící na vývoj a diverzitu vegetace opuštěných polí v okolí vesnice Svatá Helena v Rumunsku. Posuzoval jsem vliv stáří úhoru, jeho managementu (seč, pastva, vypalování a ponechání ladem) chemických vlastností půdy, orografických vlastností a okolní vegetace. Na celkem 97 opuštěných úhorech bylo určeno pomocí fytocenologických snímků druhové složení vegetace a pokryvnosti jednotlivých druhů. Za pomoci místních obyvatel jsem zjistil stáří úhoru a typ aplikovaného managementu. Provedl jsem chemické analýzy vlastností půdy, určil jsem dostupný fosfor, celkový uhlík a dusík a pH. Rovněž jsem provedl floristický průzkum v okolí zkoumaných úhorů. Zaznamenal jsem unimodální průběh diverzity v čase od opuštění úhoru s maximem 12 let po opuštění. Na diverzitu měl průkazný efekt taky poměr C/N v půdě, s rostoucím poměrem C/N se diverzita snižovala. Analýzy rovněž ukázaly některé zajímavé souvislosti mezi vlastnostmi půdy a orografickými faktory. C a N v půdě se kumuluje v čase, rychlost je vyšší na svazích. Výsledky ukázaly, že největší vliv na druhové složení vegetace úhorů mají chemické vlastnosti půd, zejména živinový gradient dusíku a fosforu. Na půdách chudších se vyvíjely společenstva vytrvalých bylin, na bohatších úhorech se...
|
|
|
Vliv dominantní dřeviny a zrnitosti substrátu na složení mikrobiálního společenstva studovaného pomocí PLFA
Stachová, Sandra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Heděnec, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provedení analýzy půdních mikrobiálních společenstev tří ekologicky odlišných lokalit, cca 25 let starých, lesnicky rekultivovaných, výsypek v Polské republice, a to konkrétně výsypky hnědouhelného lomu Bełchatów a pískoven Piaseczno a Szczakowa. Účelem analýz bylo vyhodnocení míry závislosti složení mikrobiálních společenstev na různé zrnitosti substrátu a na dominantní dřevině v jednotlivých lokalitách. Dominantními dřevinami byly porosty břízy bělokoré (Betula pendula), borovice lesní (Pinus silvestris), dubu letního (Quercus robur) a olše lepkavé (Alnus glutinosa). Analýza půdních mikrobiálních společenstev byla provedena metodou vyhodnocování specifických fosfolipidových mastných kyselin (PLFA) mikroorganizmů, která je nejvhodnějším způsobem provedení relativně rychlé analýzy velkého množství vzorků, neboť PLFA jsou extrahovatelné a fungují jako biomarkery indikující přítomnost a množství mikroorganizmů (hub, G- a G+ bakterií, aktinobakterií apod.) a umožňují tak kvalitativní a kvantitativní zhodnocení celých mikrobiálních společenstev. Analýza PLFA umožňuje pomocí celkové koncentrace PLFA detekovat v půdě živou mikrobiální biomasu. Celkem bylo analyzováno 66 vzorků půd, z toho 33 z Oe vrstvy a 33 z A vrstvy vždy ve 3 replikacích, tedy na každé lokalitě pod každou...
|
host ::
RSS.