Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Energeticky úsporný rodinný dům s fitcentrem
Němec, Jaroslav ; Šteffek, Libor (oponent) ; Ostrý, Milan (vedoucí práce)
Jedná se o samostatně stojící rodinný dům s menší provozovnou fitcentra. Tvar objektu je obdélníkový se sedlovou střechou. Objekt má dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží. Obytná část tvoří jeden byt pro rodinu s dětmi. Provozovna fitcentra má kapacitu přibližně 15 lidí. Dům je postaven ze dvou konstrukčních systémů. Obvodová zeď v podzemním podlaží je z bednících betonových tvarovek BTB 40/20/24 s tepelnou izolací XPS polystyren tloušťky 160 mm a v nadzemních podlažích je z vápenopískových tvarovek systému SENDWIX s tepelnou izolací ROCKWOOL tloušťky 160 mm. Stropy jsou polomontované systému POROTHERM z nosníků a keramickými vložkami MIAKO. Nosnou konstrukcí střechy je hambálková soustava.
Energeticky úsporný rodinný dům s fitcentrem
Němec, Jaroslav ; Šteffek, Libor (oponent) ; Ostrý, Milan (vedoucí práce)
Jedná se o samostatně stojící rodinný dům s menší provozovnou fitcentra. Tvar objektu je obdélníkový se sedlovou střechou. Objekt má dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží. Obytná část tvoří jeden byt pro rodinu s dětmi. Provozovna fitcentra má kapacitu přibližně 15 lidí. Dům je postaven ze dvou konstrukčních systémů. Obvodová zeď v podzemním podlaží je z bednících betonových tvarovek BTB 40/20/24 s tepelnou izolací XPS polystyren tloušťky 160 mm a v nadzemních podlažích je z vápenopískových tvarovek systému SENDWIX s tepelnou izolací ROCKWOOL tloušťky 160 mm. Stropy jsou polomontované systému POROTHERM z nosníků a keramickými vložkami MIAKO. Nosnou konstrukcí střechy je hambálková soustava.
Církevní správa v josefínské době a vliv vydání tolerančního patentu na český venkov
BEČVÁŘ, Stanislav
Bakalářská práce zaměřená na období s časovým ohniskem v roce 1781 se věnuje hlavně osobním vzpomínkám v pamětech pelhřimovských měšťanů a duchovních na předtoleranční a raně toleranční dobu, doplněné o výpovědi pramenů církevní a městské správy. Stěžejním cílem práce je zmapovat vlivy tolerančního patentu a reakce na jeho vydání. V první kapitole se zabývám prostorem v trojúhelníku ohraničeném pojmy náboženství, stát a církev. Na základě prací Zdeňka R. Nešpora, Evy Melmukové, Rudolfa Zubera, Bohumila Zlámala a dalších se tento prostor snažím zasklít mozaikou vybraných aspektů lidského bytí a skrze ní pak nahlédnout do života pelhřimovského měšťana Filipa Ignáce Dremsy a Antonína Štěpána, vikáře Vincence Josefa Rubricia, děkana Vojtěcha Holého a moravečského pastora Jana Szalatnaye, zaznamenaného v jejich pamětech. Jimi se výhradně zabývá kapitola druhá. Pramenným základem se pro tuto práci staly především jejich vydané paměti. Dále archiválie z Vikariátního úřadu Pelhřimov, Farního úřadu Nová Cerekev a Archivu města Pelhřimov uložené ve Státním okresním archivu v Pelhřimově. Tyto prameny, ovšem pouze s doprovodem dosud vyšlých prací na toto téma, mi umožnily další pohled na toleranční patent a jeho vnímání obyčejnými lidmi na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.