|
|
Vliv věku při prvním otelení na mléčnou užitkovost dojnic českého strakatého skotu ve vybraném chovu
Melounová, Andrea
Diplomová práce byla zaměřena na sledování vlivu věku při prvním otelení na mléčnou užitkovost dojnic českého strakatého skotu v konkrétním zemědělském podniku. V literární části byla popsána základní charakteristika českého strakatého skotu, byla podrobněji rozebrána plodnost, reprodukce krav, mléčná užitkovost a vlivy, které na mléčnou užitkovost působí. V praktické části byla popsána společnost v kraji Vysočina, ve které vyhodnocení probíhalo. Data byla získána z kontroly užitkovosti sledovaného podniku a pocházela z období leden 2017 až červen 2020. Z výsledků je patrné, že věk při prvním otelení měl statisticky průkazný vliv na mléčnou užitkovost dojnic. Bylo zjištěno, že dojnice otelené ve věku 24 měsíců a méně dosáhly statisticky průkazně (p<0,01) nejnižší produkce mléka (7 201 kg). Naopak dojnice otelené ve věku 28 měsíců a více dosáhly statisticky průkazně (p<0,01) nejvyšší produkce mléka (7 859 kg). Ve všech věkových skupinách dosáhly dojnice nejnižší produkce mléka na 1. laktaci a s přibývajícím počtem laktací produkce mléka rostla.
|
|
|
Vlivy působící na mléčnou užitkovost koz
LEDREROVÁ, Jindřiška
Cílem této práce bylo vyhodnotit mléčnou užitkovost koz u vybraného chovu. Byla hodnocena rodinná kozí farma Výrov, která je zaměřena na chov kozy bílé krátkosrsté. Vyhodnocování probíhalo v letech 2014 2016. Byla provedena analýza vybraných vlivů působících na užitkovost se zaměřením zejména na působení věku zvířat, velikosti dojených koz na množství nadojeného mléka a obsahu bílkovin a tuku v mléce. Při zpracovávání práce byla využita data s chovatelské evidence, která byla poté porovnávána s celorepublikovými daty. Soubory a výsledky byly charakterizovány pomocí základních statistických veličin. Mléčná užitkovost byla v roce 2014 989 kg, v roce 2015 byla na úrovni 1015 kg. V roce 2016 se užitkovost zvýšila na 1130 kg mléka za laktaci. Průměrný obsah tuku se během roků 2014-2016 snížil z 5,42 % na 5,06 %. Průměrný obsah bílkovin se také snížil z 2,75% v roce 2014 na 2,71%v roce 2016. Jeho obsah stoupá ke konci laktace v měsících srpen, září a říjen. V chovu je dlouhodobě vysoká plodnost až 238,1 %.
|
|
|
Sezónní změny v užitkovosti a plodnosti krav v souvislosti s teplotními a vlhkostními poměry prostředí
ŤOUPALOVÁ, Michaela
Vysoká úroveň plodnosti a mléčné užitkovosti patří mezi hlavní předpoklady rentability podniku. Jestliže nejsou plně zajištěny všechny životní potřeby dojnic, nelze očekávat příznivé výsledky. Lidský faktor má v zajišťování potřeb dojnic nejdůležitější a nezastupitelnou roli, především v oblasti odpovídající výživy i správné technice krmení a ošetřování svěřených zvířat. Na plodnost a mléčnou užitkovost má vliv ale celá řada dalších faktorů, z nichž naším úkolem bylo vyhodnotit sezónní vliv teploty a relativní vlhkosti. Průměrná dojivost ve stádě holštýnských krav dosáhla 6 254 kg mléka za normovanou laktaci 305 dní. Průměrný denní nádoj přepočtený na normovanou laktaci činil 20,5 litru. Nejvyšších hodnot dosahovala průměrná denní dojivost na jaře 22,09 litrů mléka za laktaci. Velký propad byl zaznamenán v létě, průměrný denní nádoj činil pouhých 16,96 litrů mléka za laktaci. Pomocí ANOVA testu byl zjištěn statisticky významný rozdíl na hladině významnosti P<0,05 mezi jaro a léto, mezi jaro a zima, mezi léto a podzim a mezi léto a zima. Provedená regresní analýza potvrdila pokles průměrné denní dojivosti v závislosti na zvyšujících se teplotách uvnitř stáje. Nejvyšší počet krav při průměrné denní užitkovosti kolem 20 23 litrů mléka tohoto výkonu dosahoval při 10 12 °C. Optimální teplotní mez překročila dolní hranici 28 x a horní hranici 247 x. Teplota nad 20 °C byla překročena 104 x. Optimální hladina relativní vlhkosti překočila horní mez 211 x. Průměrné mezidobí ve stádě dosáhlo 419 dní, SP 127 dní a inseminační interval 78 dní, u více jak 50 % krav byla úroveň plodnosti vyhodnocena jako špatná. Podle výsledků ultrasonografickcýh vyšetření březla každá 3. - 4. kráva, což je nedostačující. V případě reprodukčních vad byla nejvyšší četnost zaznamenána u přebíhání a ovariálních cyst. Vliv ročního období, respektive teplot na plodnostní ukazatele a výskyt vad nebyl prokázán. Špatná úroveň plodnosti měla v rámci roku kontinuální průběh.
|
|
|
Analýza vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost dojnic u stáda českého strakatého skotu
TOMAN, Michal
Tato práce se zabývá analýzou vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost dojnic u stáda českého strakatého skotu v podniku Šumavský statek Dlouhá Ves. Mezi vybrané vlivy patřily genotyp, pastva dojnic, věk při prvním otelení, délka servis periody, délka mezidobí a exteriér dojnic. Z výsledků vyplývá, že z těchto vlivů měl největší vliv na mléčnou užitkovost věk při prvním otelení (rxy=0,547,p<0,05). Jalovice otelené ve vyšším věku měly statisticky prokazatelně vyšší dojivostna první a i na dalších laktacích. Dojnice, které měly nižší podíl krve plemene českého strakatého skotu, měly vyšší dojivost (5881 kg mléka). Ve sledovanýchletech bylo vždy dosaženo nejvyšší dojivosti v průběhu pastvy. Délky servis periody a mezidobí byly shodné s dosaženým průměrem České republiky. U hodnocených dojnic byly zjištěny kladné korelační vztahy mezi exteriérem a průměrnou denní dojivostí pouze u hodnocení osvalení a u hodnocení vemene. Podnik, po celý rok 2012, by byl bez poskytnutí dotací nerentabilní.
|
|
|
Vyhodnocení různých postupů při inseminaci plemenic holštýnského skotu
JINDRÁKOVÁ, Monika
U vysokoužitkových dojnic existují problémy se zabřezáváním, neboť mezi dojivostí a plodností existuje negativní korelace. Problém se zabřeznutím jalovice či krávy je často spojený s narůstajícím počtem tichých, nevýrazných říjí. Tento problém způsobuje prodloužení délky servis periody, zvyšuje se spotřeba inseminačních dávek a narůstá počet veterinárních úkonů. Hledají se proto možnosti, jak lze u plemenic zajistit odpovídající výsledky plodnosti. Cílem práce bylo vyhodnotit různé postupy při inseminaci plemenic holštýnského skotu. Výzkum probíhal v zemědělské společnosti Kosova Hora, a.s. Vybraný podnik má dvě stáje s dojnicemi. Na farmě ve velkokapacitním kravíně Janov je využívána řízená reprodukce pomocí hormonů a farma Kamenice využívá přirozené reprodukce zcela zaměřené na vyhledávání říjí plemenic ošetřovatelem. Způsob chovu, ustájení a krmné dávky byly u obou stájí velmi podobné. Do pozorování bylo zahrnuto celkem 203 dojnic plemene holštýnského skotu (H100 %) a kříženky s českým strakatým skotem (H75C a více). U jednotlivých skupin byly sledovány reprodukční ukazatelé (inseminační interval, servis perioda, mezidobí a věk při 1. otelení) a ukazatelé mléčné užitkovosti v kg mléka (za 100, 200 a 305 dní laktace). Doba inseminačního intervalu byla o 16,81 dní kratší ve stáji s aplikací hormonů (84,36; 101,17 dnu) s potvrzením statisticky velmi vysoce významným rozdílem na hladině významnosti P < 0,001. Při posouzení délky servis periody nebyl prokázán statisticky významný rozdíl. Délka servis periody byla na shodné úrovni v obou stájích (162,12; 162,84 dne). V celkovém vyhodnocení obou stájí byl zjištěn rozdíl v délce mezidobí, při využití synchronizace byl podle předpokladu o 19,20 dní kratší, ale bez statistické průkaznosti (P < 0,05) na úrovni 410,28; 429,48 dne.Při zjišťování ukazatelů v mléčné užitkovosti mezi stájemi nebyly prokázány statisticky významné rozdíly jak na celé laktaci (9 926,19; 9 749,48 kg mléka) tak i za jednotlivé úseky laktací (100 dnů o 30,96 kg mléka více ve stáji bez synchronizace; 200 dnů o 78,44 kg mléka více ve stáji se synchronizací).
|
|
|
Analýza užitkovosti a plodnosti s ohledem na rohatost dojnic
TOMANOVÁ, Jana
Již poměrně dlouhou dobu je u nás i ve světě podporován trend bezrohosti skotu a to především pro bezpečnost chovatelů i zvířat. Přesto ? a to zejména v ekologických chovech ? se poměrně často vyskytují obě tyto formy společně v jednom stádě. Cílem bakalářské práce bylo posouzení užitkovosti a plodnosti holštýnských plemenic s ohledem na rohatost. Sledování stáda holštýnského skotu proběhlo od dubna roku 2010 do září roku 2011 ve společnosti Bemagro a.s., s ekologickým systémem hospodaření, kde je jednou z priorit snaha o zachování rohatosti ve stádě. Celkem bylo sledováno 100 plemenic, z toho 50 plemenic bylo rohatých a stejný podíl tvořily plemenice odrohované. Byly zjišťovány ukazatele plodnosti (servis perioda a inseminační interval) a ukazatele mléčné užitkovosti (množství mléka, obsah tuku, obsah bílkovin a obsah laktózy).
|
|
|
Vyhodnocení vlivu pastvy na užitkovost dojnic
TOMAN, Michal
Tato práce se zabývá analýzou vlivu pastvy na užitkovost dojnic v podniku, který se nachází v LFA oblasti. Dále se také zabývá postupy při obhospodařování pastvin a při samotné pastvě. Operace, prováděné před pastvou a během pastvy, jsou důležité z hlediska množství a kvality píce. Z výsledků této práce vyplývá, že v podniku Těšovský statek s. r. o. byla mléčná užitkovost během pastevní sezóny nižší než v zimním období. Nižší mléčné užitkovosti bylo dosaženo z důvodů zvýšené pohybové aktivity, změny krmné dávky a nízké kvality porostu, s čímž souviselo vysoké zatížení pastvin, které bylo 2,2 DJ . ha-1.
|
|
|
Analýza užitkovosti dojnic při dojení pomocí dojicích robotů
VRBOVÁ, Aneta
Deficit vzdělaných odborníků a trpělivých ošetřovatelů způsobil, že robotizace pronikla i do oblasti zemědělství - živočišné výroby, přesněji do dojení. Průkopníky v této nové technologii byli Holanďané, kteří v roce 1992 uvedli do provozu první dojící robot. Cílem bakalářské práce bylo posoudit úroveň mléčné užitkovosti holštýnských dojnic v systému robotického dojení. Sledování probíhalo v roce 2009 na rodinné farmě Basík a syn. Tato farma se nachází 6 km východně od Tábora. Celkem bylo sledováno 64 dojnic holštýnského plemene a jejich podílových kříženek (62 H1 a 2 H3). Data byla zpracována pomocí programu Microsoft Excel. Při hodnocení mléčné užitkovosti bylo zjištěno, že sledovaná skupina dojnic na 1. laktaci měla užitkovost 9635 kg M. Dojnice na 2. laktaci vykazovaly užitkovost 14329 kg M a to je o 5629 kg M víc, než požaduje chovný cíl H100. Plemenice na 3. laktaci dosáhly úrovně užitkovosti 13012 kg M. Při hodnocení počtu návštěv dojícího robota s ohledem na pořadí laktace bylo zjištěno, že průměrný počet úspěšných dojení ve sledovaném stádě za den u plemenic na 1. laktaci byl 2,6. Neúspěšných dojení u dojnic na 1. laktaci bylo provedeno 0,07 za den. Dojnice na 2. laktaci se průměrně dojily 2,9 krát za den. Průměrný počet neúspěšných dojení u této skupiny zvířat byl 0,04. Robot dojnici na 2. laktaci odmítl průměrně 1 krát za den. Plemenice na 3. a další laktaci se průměrně dojily 2,7 krát za den, počet odmítnutí byl 1,5. Počet neúspěšných dojení u této skupiny byl velmi malý, pouze 0,03 za den.
|
|
|
VLIV POČTU DOJENÍ NA UŽITKOVOST A PLODNOST PLEMENIC DOJENÝCH POMOCÍ ROBOTŮ
KOZELKOVÁ, Jitka
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu vlivu počtu dojení za den na dosahovanou mléčnou užitkovost v průběhu laktace a na ukazatele plodnosti. Sledování stáda dojnic holštýnského skotu proběhlo od ledna 2010 do února 2011 v Zemědělském družstvu Brloh, hospodařícím v oblasti Blanského lesa. Celkem bylo do sledování zahrnuto 55 plemenic, z toho 75 % činil holštýnský skot, 22 % podílové kříženky českého strakatého skotu a 3 % plemeno fleckvieh. Data byla zpracována pomocí programu Microsoft Excel. Pro vyhodnocování ukazatelů byly u sledovaného stáda vypočteny základní statistické charakteristiky. Rozdíly mezi jednotlivými ukazateli byly vyhodnoceny jednofaktorovou analýzou rozptylu. Při hodnocení mléčné užitkovosti včetně složek mléka za normovanou laktaci na jednotlivých laktacích dosáhly plemenice na 1. laktaci 9460,00 kg M (3,22 % B a 3,88 % T), na 2. laktaci 10632,15 kg M (3,23 % B a 3,96 % T) a plemenice na 3. a další laktaci 9738,60 kg M (3,18 % B a 4,08 % T). Při posuzování frekvence dojení navštívily plemenice na 1. laktaci za 1/3 laktace robota 2,51 krát/den, za 2/3 laktace 2,72 krát/den a za 3/3 úsek laktace 2,70 krát/den. Tento trend pokračoval i na dalších laktacích, výjimkou byly plemenic 2. laktace za 3/3 laktace, které robota navštěvovaly nejčastěji 2,80 krát/den. Při porovnání vztahu mezi počtem dojení a mléčnou užitkovostí byla zjištěna statistická závislost. Se zvyšujícím se počtem dojení stoupá také užitkovost. Při porovnání reprodukčních ukazatelů u celého stáda byly zjištěny následující hodnoty - průměrný věk při 1. otelení 774,9 dnů (25 měsíců), průměrná délka mezidobí 382,3 dnů, průměrná hodnota servis periody 110,4 dnů a průměrná hodnota inseminačního intervalu 77,8 dnů. Při posuzování vztahu mezi počtem dojení a servis periodou byla prokázána pozitivní korelace, tj. s rostoucím počtem dojení dochází k prodlužování servis periody.
|
|
| |
host ::
RSS.