|
|
Zavedení mikrobiologické diagnostiky původců invazivních infekcí - Bartonella henselae a Bartonella quintana
Nováková, Marie ; Melter, Oto (vedoucí práce) ; Chrenková, Vanda (oponent)
Bartonely jsou původci infekcí s pestrou klinickou symptomalogií, včetně závažných, jako je např. endokarditida. Přímý průkaz bartonel se dosud v České Republice neprovádí a proto je nutné se touto problematikou zabývat. Správná diagnostika těchto infekcí je předpokladem cílené antibiotické léčby pacientů. Do rodu Bartonella dnes patří více než 20 druhů bakterií. Jsou to malé gramnegativní tyčinkovité bakterie, které způsobují nové tzv. emerging infekce, jako je cat scratch disease (CSD), projevující se typickou regionální lymfadenitidou, dále bacilární angiomatózu (BA), jejímiž typickými symptomy jsou kožní a podkožní uzlíky (noduly). Dále také vyvolávají nemoc zvanou zákopová horečka nebo jihoamerická bartonelóza. V experimentální části práce byly provedeny genotypové a fenotypové metody na diagnostiku těchto bakterií, konkrétně na dva druhy bartonel, a to Bartonella henselae a Bartonella quintana. Výsledky ukazují, že vhodnými metodami na diagnostiku bartonel, jsou amplifikace rodově specifických genů ribC a ftsZ, dále provedení metody pulzní elektroforézy (PFGE) jako typizační metody a ze stanovení citlivostí na antibiotika se jako nejvhodnější ukázalo testování E-testy. V této práci byla provedena optimalizace genotypových i fenotypových metod, z nichž se některé ukázaly jako vhodné pro...
|
|
|
Zavedení mikrobiologické diagnostiky původců invazivních infekcí - Bartonella henselae a Bartonella quintana
Nováková, Marie ; Melter, Oto (vedoucí práce) ; Chrenková, Vanda (oponent)
Bartonely jsou původci infekcí s pestrou klinickou symptomalogií, včetně závažných, jako je např. endokarditida. Přímý průkaz bartonel se dosud v České Republice neprovádí a proto je nutné se touto problematikou zabývat. Správná diagnostika těchto infekcí je předpokladem cílené antibiotické léčby pacientů. Do rodu Bartonella dnes patří více než 20 druhů bakterií. Jsou to malé gramnegativní tyčinkovité bakterie, které způsobují nové tzv. emerging infekce, jako je cat scratch disease (CSD), projevující se typickou regionální lymfadenitidou, dále bacilární angiomatózu (BA), jejímiž typickými symptomy jsou kožní a podkožní uzlíky (noduly). Dále také vyvolávají nemoc zvanou zákopová horečka nebo jihoamerická bartonelóza. V experimentální části práce byly provedeny genotypové a fenotypové metody na diagnostiku těchto bakterií, konkrétně na dva druhy bartonel, a to Bartonella henselae a Bartonella quintana. Výsledky ukazují, že vhodnými metodami na diagnostiku bartonel, jsou amplifikace rodově specifických genů ribC a ftsZ, dále provedení metody pulzní elektroforézy (PFGE) jako typizační metody a ze stanovení citlivostí na antibiotika se jako nejvhodnější ukázalo testování E-testy. V této práci byla provedena optimalizace genotypových i fenotypových metod, z nichž se některé ukázaly jako vhodné pro...
|
|
|
Nejčastější bakteriální původci střevních onemocnění u dospělých lidí v České republice
KOPECKÁ, Kristýna
Bakalářská práce, kterou jsem zpracovala, je zaměřena na téma nejčastější bakteriální původci střevních onemocnění u dospělých lidí v České republice. Ve své práci jsem se zaměřila na bakteriální střevní patogeny rodu Salmonella, Shigella, Yersinia, Campylobacter. V teoretické části práce se zabývám charakteristikou vybraných střevních bakteriálních patogenů a jejich mikrobiologickou diagnostikou. V dnešní době jde vývoj dopředu, objevují se různé moderní metody a přístroje, které diagnostiku zkvalitňují a zrychlují. V mé práci se však zabývám pouze metodami, které se používají rutinně v klinických mikrobiologických laboratořích. Mezi tyto metody patří kultivační průkaz mikrobů, biochemické dourčování, provádění testů citlivosti. Standardním postupem je kultivační průkaz. Biochemické testy se používají k identifikaci mikrobů. Antigenní analýza slouží k bližšímu dourčení bakterií. Nedílnou součástí je stanovení citlivosti na antibiotika, které jsou důležité pro správnou léčbu. V praktické části popisuji laboratorní diagnostiku bakteriálních střevních patogenů z výtěru stolice, kterou používají v akreditované Soukromé mikrobiologické laboratoři RNDr. Aleny Veselské v Ústí nad Labem, a kterou jsem sama prováděla během své praxe na pracovišti. Ve výsledcích pak shrnuji výsledky z laboratoře za období říjen 2012 až březen 2013. Pozitivní výsledky porovnávám s daty získané z Epidatu ze Státního zdravotního ústavu v Praze uvedené ve zprávě Centra epidemiologie a mikrobiologie. Dále jsem zpracovala nálezy střevních patogenů za období roku 2003 do roku 2012 jak byly zveřejněny ve zprávách CEM SZÚ v Praze. Z výsledků vyplívá, že nejčastějším hlášeným bakteriálním střevním patogenem od roku 2003 až 2006 v České republice byla Salmonella. Následuje mikrob rodu Campylobacter. Situace se změnila v roce 2007, kdy rod Campylobacter se v počtu záchytů v České republice dostal na první místo. Oproti dvoum jmenovaným bakteriím se nálezy shigel objevují poměrně sporadicky.
|
host ::
RSS.