Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza dopravního uzlu s využitím simulačních nástrojů
Nikolov, Daniel ; Plášek, Josef (oponent) ; Okřinová, Petra (vedoucí práce)
V roce 2018 byla Kanceláří architekta města Brna připravována ideová urbanistická soutěž, která nastínila směr celkového řešení Mendlova náměstí. Vítězný návrh zakládá na celkové změně organizace dopravy. Záměrem bylo tedy naplánovat revitalizaci zároveň s připravovanou opravou parovodu, která bude probíhat od dubna do září roku 2021. A jako by tomu osud chtěl rok 2021 je výročím 200 let od narození J. G. Mendela – zakladatele genetiky po kterém je náměstí pojmenováno. Cílem revitalizace je minimalizovat neatraktivitu a nefunkčnost prostoru. Tímto způsobem výrazně změnit komfortní podmínky přestupního uzlu. Cílem této diplomové práce je rozklíčování kritických míst z pohledu pěší dopravy a následně stanovit efektivní kroky vedoucí k jejich optimalizaci. Dále se práce zabývá novým oborem Smart City a jeho využitím pro sběr experimentálních dat, které by byly možné využít ke zlepšení vstupních dat při tvorbě numerických modelů veřejných prostorů.
Analýza dopravního uzlu s využitím simulačních nástrojů
Nikolov, Daniel ; Plášek, Josef (oponent) ; Okřinová, Petra (vedoucí práce)
V roce 2018 byla Kanceláří architekta města Brna připravována ideová urbanistická soutěž, která nastínila směr celkového řešení Mendlova náměstí. Vítězný návrh zakládá na celkové změně organizace dopravy. Záměrem bylo tedy naplánovat revitalizaci zároveň s připravovanou opravou parovodu, která bude probíhat od dubna do září roku 2021. A jako by tomu osud chtěl rok 2021 je výročím 200 let od narození J. G. Mendela – zakladatele genetiky po kterém je náměstí pojmenováno. Cílem revitalizace je minimalizovat neatraktivitu a nefunkčnost prostoru. Tímto způsobem výrazně změnit komfortní podmínky přestupního uzlu. Cílem této diplomové práce je rozklíčování kritických míst z pohledu pěší dopravy a následně stanovit efektivní kroky vedoucí k jejich optimalizaci. Dále se práce zabývá novým oborem Smart City a jeho využitím pro sběr experimentálních dat, které by byly možné využít ke zlepšení vstupních dat při tvorbě numerických modelů veřejných prostorů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.