|
|
Vztah věku perlorodky říční a počtu přírůstků na řezu lastury
TOMAN, Jan
Cílem této diplomové práce bylo stanovit souvislost mezi věkem uhynulých jedinců perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) a počtem přírůstkových linií na řezu lastury jedince. Celkem bylo shromážděno 124 ks lastur perlorodek známého věku z několika českých, německých a finských lokalit. Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi skutečným věkem a věkem dle přírůstkových linií na obarveném řezu lastury. V průměru byl věk určený dle přírůstků na obarveném řezu větší než skutečný věk o 2,6 roku, což je o 42 ? 25% (? S.D.). Přírůstkové linie na řezu lastury perlorodky tedy neodpovídají ročním přírůstkům. Potvrdilo se, že odečet přírůstkových linií na povrchu lastury či odhad věku dle velikosti lastury jsou méně spolehlivými přístupy ke zjištění skutečného věku jedinců.
|
|
|
Vliv obsahu a poměru vápníku v potravě perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) na její přežívání a rychlost růstu
Macháček, Vojtěch ; Horáčková, Jitka (vedoucí práce) ; Tichá, Kamila (oponent)
Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) je v České republice zvláště chráněným kriticky ohroženým druhem, jehož juvenilní stadia v současnosti na mnoha tocích nejsou schopna přežívat a dobře růst, mj. i kvůli absenci kvalitní potravy s dostatkem vápníku. Perlorodky žijí v současnosti už jen v našich oligotrofních vodách, které jsou obecně chudé na vápník, přestože zároveň potřebují dostatek vápníku přijímat v potravě, jelikož jej využívají mimo jiné na stavbu pevné schránky. Doposud není objasněno, v jaké podobě perlorodky vápník v potravě přijímají, nicméně je zřejmé, že některé jeho formy jsou klíčovým faktorem pro růst a přežívání juvenilních stadií perlorodek. Zaměřili jsme se proto na studium různých forem organického vápníku v jejich potravě - detritu a jejich další testování. V rámci této diplomové práce byl během dvou let ve třech ročních obdobích odebírán jemný detrit na třiceti pěti lokalitách v povodí horní Vltavy a Blanice, a to v obou hlavních tocích, v jejich přítocích a na prameništích. Ve vzorcích bylo následně analyzováno množství dvou forem organického vápníku - citrátu a oxalátu. Z testovaných vzorků bylo poté vybráno dvacet lokalit s různými obsahy obou forem vápníku, ze kterých byl odebrán následující rok na jaře krmný detrit, který byl použit k bioindikačním pokusům "ex...
|
|
|
Limitní faktory pro přežívání Unionoidea v hyporeálu sladkých vod se zaměřením na Margaritifera margaritifera
Macháček, Vojtěch ; Horáčková, Jitka (vedoucí práce) ; Barák, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o fyzikálních, mechanických, chemických a biologických faktorech, které omezují výskyt, přežívání a rozmnožování velkých mlžů skupiny Unionoidea. Důraz je kladen na perlorodku říční (Margaritifera margaritifera) pro niž je v České republice realizován záchranný program, neboť patří u nás i v Evropě k nejohroženějším mlžům. Kromě již vcelku detailně prozkoumaných faktorů jako jsou - teplota vody, konduktivita, dynamika řeky, struktura říčního dna, pH, koncentrace různých forem dusíku, fosforu a kyslíku či interakce velkých mlžů s jinými živočichy, se v práci věnuji relativně nové problematice pesticidů a farmak. Ty se (ne)činností člověka objevují v tocích, přičemž o jejich vlivu na velké sladkovodní mlže je dosud známo jen málo. Dále se podrobněji zabývám i problematikou vápníku, který je pro mlže zásadní, neboť si z něj vytvářejí své schránky, ačkoliv není dosud objasněno, v jaké formě jej přijímají.
|
|
|
Limitní faktory pro přežívání Unionoidea v hyporeálu sladkých vod se zaměřením na Margaritifera margaritifera
Macháček, Vojtěch ; Horáčková, Jitka (vedoucí práce) ; Barák, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o fyzikálních, mechanických, chemických a biologických faktorech, které omezují výskyt, přežívání a rozmnožování velkých mlžů skupiny Unionoidea. Důraz je kladen na perlorodku říční (Margaritifera margaritifera) pro niž je v České republice realizován záchranný program, neboť patří u nás i v Evropě k nejohroženějším mlžům. Kromě již vcelku detailně prozkoumaných faktorů jako jsou - teplota vody, konduktivita, dynamika řeky, struktura říčního dna, pH, koncentrace různých forem dusíku, fosforu a kyslíku či interakce velkých mlžů s jinými živočichy, se v práci věnuji relativně nové problematice pesticidů a farmak. Ty se (ne)činností člověka objevují v tocích, přičemž o jejich vlivu na velké sladkovodní mlže je dosud známo jen málo. Dále se podrobněji zabývám i problematikou vápníku, který je pro mlže zásadní, neboť si z něj vytvářejí své schránky, ačkoliv není dosud objasněno, v jaké formě jej přijímají.
|
|
|
Metody odchovu sladkovodních mlžů pro účely záchranných programů
Plechingerová, Věra ; Douda, Karel (vedoucí práce) ; Matasová, Klára (oponent)
Práce je napsána formou přehledu o problematice sladkovodních mlžů. Na začátku práce nejprve zhodnocuji celkový stav populací v České republice a poté ve světě. Dále popisuji anatomii a biologii mlžů, zejména reprodukci, která je klíčová pro odchov juvenilních jedinců v laboratorních podmínkách či polopřirozeném prostředí. Navrácení populací mlžů do ekosystému vod je problematické z hlediska neustálých změn biotopu, zejména antropogenními vlivy a málo vhodných hostitelských ryb, bez kterých glochidia nemohou dokončit svůj vývoj. Aby se zabránilo úplnému vyhynutí některých druhů, vyvinuly se různé metody odchovu, které napomáhají navrácení životaschopných populací do přirozeného prostředí vod. Metody odchovu zde také popisuji. V experimentální části posuzuji typy detritů, které mají různé vlivy na přírůstky mlžů. Pro experiment byla vybrána perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), jejichž populace je velmi ohrožená. Sladkovodní mlži jsou důležitými bioindikátory ekosystémů vod, kde mají nenahraditelnou funkci, proto je důležité obnovit jejich populace a celkový stav biotopů.
|
|
|
Růst a přežívání perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) pro bioindikační účely
NIEDLOVÁ, Eva
Růst a přežívání juvenilní perlorodky říční (Margaritifera margaritifera Linnaeus, 1758) "in situ" indikuje vhodné lokality pro odchov a následný návrat perlorodky do toků. V sezóně od 1. 6. do 31. 8. 2014 bylo hodnoceno 15 profilů v šesti vybraných tocích (řeka Rokytnice, Lužní potok, Pekelský potok, Újezdský potok, Perlový potok a Bockbach) v Ašském výběžku. Použito bylo celkem 580 jednoletých jedinců ve velikosti od 700 do 1400 ?m. Průměrné přežití na všech tocích bylo 63 %. Průměrný absolutní přírůstek byl 755 ?m a závisel na teplotě vody (R2 = 0,1084). Jako nejvhodnější se ukázaly lokality v potoce Bockbach. V tomto toku přežilo na obou testovaných lokalitách 70 % perlorodek a jejich průměrný přírůstek byl 1027 ?m a 997 ?m při nejvyšší průměrné teplotě vody ze všech sledovaných toků (15,5°C a 15,4°C). Nejméně vhodným byl Lužní potok 2, kde přežilo 28 % testovaných jedinců a průměrný přírůstek byl 304 ?m při nejnižší průměrné teplotě ze všech lokalit (13,4°C). Procento přežití dvouletých perlorodek bylo větší než jednoletých, jejich růst byl ve všech tocích srovnatelný.
|
|
|
Ekologie perlorodky říční (Margaritifera margaritifera L.) a vyhodnocení její úmrtnosti na lokalitách v České republice.
MÁSÍLKO, Jan
Cílem této práce bylo sledovat úmrtnost respektive změny počtu jedinců perlorodky říční (Margaritifera margaritifera L.), která osídluje oligotrofní toky. Pstruh obecný potoční (Salmo trutta morpha fario L.) je jediným hostitelem larválního stádia perlorodky říční. Sledování změn se provádělo ve 2 vybraných lokalitách na území České republiky - na řece Blanici a Lužním potoce. Na obou lokalitách byly určeny 2 plochy. Pro přehledné sčítání se použila síť a optický nástroj, jímž bylo možné jedince vidět. Populace perlorodky říční zaznamenala pokles v celé Evropě kvůli řadě faktorů, jako je eutrofizace, znečištění vod atd. Výsledky práce odhalily pokles jedinců perlorodky říční na Lužním potoce na první ploše o 15,38 % a na druhé ploše o 15,22 %. Na řece Blanici nebyl zaznamenán pokles, ale naopak počet jedinců se zvýšil. Mimo jiné na první ploše byl zjištěn výskyt juvenilních perlorodek.
|
host ::
RSS.