|
|
Max Dvořák a obrat (dějin) umění k uměleckému dílu
Murár, Tomáš
V posledních letech rakousko-uherské monarchie je možné v literatuře i výtvarném umění sledovat destabilizaci doposud platných hodnot ve vztahu k tradici, která již nebyla schopna dostatečně vyjadřovat svět v jeho úplnosti. Tento proces je možné pozorovat také v uměleckohistorickém zkoumání, a to v jeho odklonu od výzkumu autonomního vývoje umění k definici uměleckého díla myšlením doby jeho vzniku. Tato proměna je ztotožňována zejména s vlivem duchovních věd (Geisteswissenschaften), které rozvíjel i historik umění českého původu Max Dvořák. V příspěvku bude na příkladu jeho myšlení ukázáno, jak uměleckohistorická definice uměleckého díla může souviset s uměním raného 20. století, tedy jakožto vymezující se vůči doposud platným myšlenkovým konceptům pozdního 19. století.
|
|
| |
|
| |
|
|
Konceptualizace umění jako negace formy. Problém podstaty konceptuálního umění.
ŘÍHOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematickými aspekty avantgardy zesílenými a rozvinutými v poválečném hnutí tzv. nové avantgardy ve vizuálním umění, především pak jeho konceptuálními tendencemi, které představují pro současnou estetiku stálou výzvu. Nejprve se pokusí nastínit východiska estetické teorie umění, aby posléze poukázala, jakým směrem se kritika estetiky ze strany konceptuálních umělců ubírá. Představí možnosti a meze vybraných definičních strategií, povahu vztahu konceptuálního umění k jiným typům umění a mimouměleckým činnostem, především jeho přibližování k filosofii a vědě. Klíčovými otázkami jsou: Čím je konceptualismus? Co činí neo-avantgardní díla uměním? Lze na konceptualismus vztahovat estetické kategorie? Jakým způsobem funguje konceptuální dílo jako znak?
|
host ::
RSS.