Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hřebenule rodu Gilpinia žijící na smrku v České republice
Penzešová, Markéta ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výskytem hřebenulí rodu Gilpinia vázaných na smrk v České republice. V roce 2015 probíhal výzkum pro zmapování početnosti a frekventovanosti těchto hřebenulí. Na 12 lokalitách ve smrkových lesích byly počátkem května instalovány Malaiseho lapače modelu Townes (1972). Odběry byly vyzvedávány v nepravidelném intervalu 14 dnů až do poloviny července. Po nashromáždění všech odběrů v laboratoři ČZU v Praze byly hřebenule vytříděny od ostatního hmyzu a určen jejich druh a pohlaví. Celkem byly odchyceny 4 jedinci Gilpinia polytoma, z toho 2 samci a 2 samice. Žádná jiná hřebenule rodu Gilpinia nebyla nalezena. Výsledky byly statisticky analyzovány a porovnány s odchyty z let 1997-2003 na některých identických lokalitách. Dále se práce zabývá problematikou listožravého hmyzu a bionomií druhů vyskytujících se v České republice. Z výsledků naší studie i ostatních studií z jiných zemí nepředpokládáme v nejbližších letech na území České republiky gradace či významné poškození lesů těmito škůdci. Naopak bionomie některých hřebenulí na smrku je nedostatečně prostudována a jejich nálezy se dají považovat spíše za vzácné.
Srovnání druhového spektra pilatek rodu Pristiphora v horských oblastech po 10 letech
Englártová, Šárka ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Roku 2015 byl sledován výskyt pilatek rodu Pristiphora škodící na smrku v horských oblastech, konkrétně v Beskydech (Bařiny), na Šumavě (Královský Hvozd) a v Krušných horách (Klínovec). Šetření se provádělo ve třech zmíněných oblastech v mladých smrkových porostech. Odchyt pilatek byl prováděn pomocí Malaiseho lapače. Kontrola lokalit byla prováděna každých 14 dnů od dubna do konce července 2015. Odebrané láhve se poté hromadně roztřídily do rodů a následně podle pohlaví. Později se získané výsledky zpracovaly ve statistickém programu, kde potvrdily těsnou závislost letové aktivity pilatek škodící na smrku a rašení smrku.
Srovnání početnosti pilatky Pristiphora abietina v mladých smrkových porostech v nižších polohách po 10 letech
Jirásková, Nikola ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Pilatka smrková (Pristiphora abietina) představuje podstatnou hrozbu pro lesy v České Republice. Lepší znalost vývoje její populace tak může předcházet budoucím problémům. V období 1998-2005 a v roce 2015 byla sledována početnost p. smrkové. Sledování bylo prováděno na několika plochách mladých smrkových porostů v České republice ve Vítkovské vrchovině, Javorníkách a v dalších oblastech - Albrechtice, Fryčovice, Skřipov, Spy a Stanovnice. K odchytu byly použity Malaiseho lapače a kontroly probíhaly od konce dubna do konce července každých 14 dní v dané lokalitě. Zjištěna byla početnost smrkových pilatek na studijních lokalitách, druhové spektrum a jejich letová aktivita. Letovou aktivitu jsme demonstrovali pouze na lokalitě Spy, která probíhala od začátku května do začátku června. Zjistili jsme, že u pilatky smrkové převládaly samičky nad samečky. V roce 2015 došlo k razantnímu poklesu výskytu pilatek.
Srovnání početnosti pilatky Pristiphora leucopodia na území České republiky po 10 letech
Klápšťová, Hana ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáváním početnosti pilatky Pristiphora leucopodia na území České republiky po deseti letech. V roce 2015 byly na předem určené lokality po celé České republice nainstalovány Malaiseho lapače Townesova (1972) typu, do kterých se odchytával hmyz. Sběry na těchto lokalitách probíhaly od konce dubna do konce června. Po ukončení sběrů byl všechen odchytaný hmyz převezen a následně manuálně roztřízen v entomologické laboratoři Fakulty lesnické a dřevařské. Výsledky ukazují, že současná populační hustota je nižší než v minulých letech, ale statistické testy toto nepotvrzují.
Druhové spektrum smrkových ploskohřbetek rodu Cephalcia v horských oblastech ČR
Pfannenstiel, Jan ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Obsah práce se soustředí na počty a druhovou skladbu ploskohřbetek rodu Cephalcia, které se nachází v horských oblastech nad 700 m. n. m. v České republice. Do šesti horských lokalit, byla na začátku dubna umístěna Malaiseho past Towsendova typu. V intervalu čtrnácti dní byl z této pasti proveden odběr, který byl náležitě označen a uzavřen v lahvi. Pasti byly na lokalitách umístěny do konce měsíce červenec. Determinace v laboratoři byla za pomoci determinačního klíče Viitasaari, (2002), díky kterému se určovalo pohlaví a druh. Určování probíhalo pod stereomikroskopem Arsenal při zvětšení 10x. Bylo odchyceno šest druhů ploskohřbetek rodu Cephalcia. Celkem se lapilo 2 148 jedinců a z toho samic bylo pouze 19. Nejvíce se odchytilo na lokalitě Bařiny v Beskydech, kde se našlo 1875 jedinců. Z celkových počtů lze říci, že se ploskohřbetky nachází v latentním stavu. Letová aktivita, která je přímo závislá na teplotních a klimatických podmínkách a sněhovém krytu, proto se jednotlivé letové aktivity od sebe liší v rozmezí čtrnácti dnů.
Srovnání početnosti pilatky proužkované Pikonema scutellatum v České republice po 10 letech
Pešek, Marcel ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Pikonema scutellatum je druh s vysokým gradačním potenciálem, který ve 20. století způsobil lokální gradace na mnoha územích v Evropě. V rámci našeho výzkumu jsme sledovali abundance pilatky proužkované v České republice v roce 2015 na vybraných 10 lokalitách. Používali jsme Malaiseho lapač Townesova (1972) typu na odchyt dospělců od konce dubna do konce června. Pilatka proužkovaná byla zjištěna na 9 z 10 lokalit v celkovém počtu 55 jedinců, což je méně než v letech 1999-2006, ale výsledky nebyly staticky průkazné (Kruskal Wallis test; p>0,05). Samců bylo více než samic, to také statisticky neprůkazně (Wilcoxonův párový test; p>0,05). Letová aktivita P. scutellatum probíhala od května a během června značně klesla. Populační hustoty sledovaného druhu jsou velmi nízké a populace je v latentní fázi.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.