|
|
Měření tělesné teploty v přednemocniční péči
DEJMEK, Michal
Bakalářská práce se zabývá problematikou měření tělesné teploty (dále TT) v přednemocniční neodkladné péči (dále PNP). Teoretická část se zaměřuje na fyziologii termoregulace, na tvorbu tepla v těle, na jeho výdej a na řízení TT. Dále se zabývá měřením TT, její klasifikací, místy pro měření a popisem jednotlivých druhů teploměrů. Závěr teoretické části práce je zaměřen na patologické stavy spojené s TT, s nimiž se můžeme setkat v PNP. Jednotlivé stavy jsou rozebrány od patofyziologie až po léčbu. Empirická část je rozdělená na dvě části. V první jsou porovnávány dva teploměry a to, jak se od sebe liší v naměřených hodnotách, dále jsou výsledky statisticky porovnány. Výzkumný soubor tvořili náhodní pacienti v PNP. Ve druhé části výzkumného šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu na základě polostrukturovaných rozhovorů. Prvním cílem bylo zjistit, jaké možnosti měření TT mají zdravotničtí záchranáři (dále ZZ) v sanitních vozech. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké zkušenosti mají ZZ s monitorací TT v PNP. Výzkumný vzorek tvořilo 5 profesionálních ZZ z Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Výsledky byly dále kategorizovány do 13 kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá a je zřejmé, že je zde významný statistický rozdíl mezi použitými teploměry, jež se od sebe liší naměřenými hodnotami. Z druhé části výzkumného šetření plyne, že ZZ považují současný stav za nedostačující z toho důvodu, že nemají k dispozici teploměr s větším teplotním rozmezím. Všichni dotazovaní se shodli na tom, že by uvítali mít ve svých sanitních vozech teploměr, který by měl větší teplotní rozmezí.
|
|
|
Problematika monitorace tělesné teploty a použití teploměrů na standardních odděleních
HALAMOVÁ, Veronika
Monitorace fyziologických funkcí patří mezi základní prvky ošetřovatelské péče. V současné době je na trhu nepřeberné množství možností, jak efektivně, rychle a neinvazivně měřit tělesnou teplotu. Pokud ale nejsou pomůcky používány správně, je značná pravděpodobnost výskytu chyb při měření a tím také dochází ke zkreslení celkového stavu pacienta. Proto má každé oddělení vypracované standardy ošetřovatelské péče, které je nutné dodržovat. Vzhledem k nařízením Evropské unie došlo k odstranění skleněných rtuťových teploměrů, které jsou považovány za nejpřesnější, co se neinvazivního měření tělesné teploty týká. K výzkumnému šetření byla použita kvantitativní metoda, která proběhla formou nestandardizovaného dotazníku pro sestry pracující na odděleních chirurgického zaměření a také formou experimentu, kdy byly použity 3 různé druhy teploměrů a s nimi provedena měření u jednotlivých pacientů. Z šetření vyplynulo, že na měření tělesné teploty je pro sestry nejpřijatelnější infračervený bezkontaktní teploměr, i když mnohé z nich jsou si vědomé toho, že mohou být nepřesné a naměřené hodnoty zkreslené. Z experimentu je pak zřejmé, že je zde jasný rozdíl v jednotlivých měřeních. Výsledky tohoto šetření by mohly posloužit pro managementy nemocnic, a to hlavně jako vodítko pro nákup teploměrů na jednotlivá oddělení. Tímto by pak bylo možné dosáhnout co nejpřesnějšího měření tělesné teploty a tím také včasně odhalit počínající infekci.
|
host ::
RSS.