Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Odrůdová variabilita vitality osiva máku a její souvislost s velikostí kořenového systému
Jedličková, Žaneta
Práce se zabývá testováním vitality osiva 10 vybraných genotypů máku setého. Cílem bylo zjistit toleranci osiva máku vůči vybraným suboptimálním abiotickým faktorům, jako je sucho a teplota, a zároveň objasnit její souvislost se schopností vytvořit kořenový systém, případně konečný produkt – semeno máku v rámci výnosotvorného procesu. Laboratorní část experimentu byla prováděna na Ústavu pěstovaní, šlechtění rostlin a rostlinolékařství na Mendelově univerzitě v Brně. Pozorování a měření se uskutečnilo na polním pokusu v katastru obce Chvalíkovice v roce 2022 pod vedením firmy OSEVA PRO s.r.o. Výsledky potvrdily očekávání, kdy při zvyšování intenzity sucha docházelo ke snižování počtu vyklíčených jedinců. Při testování vitality byly zjištěny značné rozdíly mezi jednotlivými genotypy. Zjištěny byly i rozdíly ve velikosti kořenového systému a výši výnosu semene. Zajímavým zjištěním této práce byla data, která ukazují vyšší počet vyklíčených jedinců při teplotě 10 °C oproti testování při teplotě 20 °C. Při korelaci dat vitality osiva máku a velikosti kořenového systému máku byla shledána statisticky významná závislost. Čím je osivo vitálnější, tím je schopnější rostlina vytvořit mohutný kořenový systém v počátečních fázích růstu. Avšak tato vazba se již jednoznačně nepromítá do výše výnosu máku. Neexistuje průkazná závislost mezi vitalitou osiva máku a jeho následnou výší výnosu semene. Do výnosotvorného procesu semene máku vstupuje nespočet vnějších faktorů, tudíž nelze říci, že vysoce vitální osivo zajistí velké množství kvalitního makového semene.
Využití přírodních hydroabsorbentů při mimokořenové výživě máku setého
Jelínek, Mojmír
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení vlivu kombinace mimokořenové aplikace síry společně s přírodní formou superabsorpčních polymerů (SAP) u jarní odrůdy máku setého (Papaver somniferum L.) Onyx. V polním experimentu na celkové ploše 1,25 ha v lokalitě katastru obce Bedihošť byl zjišťován na 5 oddělených parcelách efekt aplikace síry ve formě thiosíranu amonného a elementární síry, a to bez SAP i v kombinaci se SAP, na výnos plodiny. Hodnocení efektu bylo hlavně na základě hektarového výnosu, dále pak byla sledována klíčivost a hmotnost tisíce semen (HTS), proběhlo zhodnocení zdravotního stavu porostu a ekonomické zhodnocení jak z pohledu celkových nákladů, tak s ohledem na aplikaci pouze síry a SAP. Nejlepších výsledků bylo dosaženo na parcele, kde byl aplikován pouze samotný thiosíran amonný, dále pak kombinace thiosíranu amonného se SAP. Z výsledků je patrná velmi silná korelace mezi výnosem a klíčovostí (r = 0,96). Naopak vliv SAP nebyl v této práci dostatečně prokázán. Celkové ekonomické zhodnocení při započítání všech nákladů vyšlo kladně jen při aplikaci thiosíranu amonného bez SAP, všechny ostatní varianty byly ztrátové. Při přímém porovnání variant s kalkulací pouze vlivu síry a SAP, vyšlo kladně použití thiosíranu amonného bez SAP i se SAP, naopak záporně vyšla elementární síra se SAP i bez SAP.
Vliv způsobu setí na produkční parametry jarního máku
ROTHBAUER, Petr
Tato diplomová práce porovnává vliv odlišných způsobů setí máku na jeho produkční a kvalitativní parametry. Vyhodnocení probíhalo na základě literární rešerše a provozního pokusu, kde byla odlišnými způsoby zaseta jarní odrůda máku MS Harlekýn. Finální výsledky neprokázaly významný rozdíl v parametrech máku mezi způsobem setím se zavlačovači a bez zavlačovačů. Mák zasetý způsobem se zavlačovači dosáhl reálného výnosu 1,34 t/ha, mák zasetý způsobem bez zavlačovačů dosáhl reálného výnosu 1,12 t/ha. V závěru jsou shrnuty poznatky a doporučení na základě výsledků pokusu.
Hodnocení výnosových prvků a kvality semen u jarního a ozimého máku
ROTHBAUER, Petr
Tato bakalářská práce porovnává pěstování jarních a ozimých forem máku setého. Cílem bylo zhodnotit jejich výnosové prvky a kvalitu semen. Vyhodnocení probíhalo na základě literární rešerše a provozního pokusu, kde byly pozorovány tři odrůdy máku setého - ozimá odrůda Zeno 2002 a dvě jarní odrůdy MS Harlekýn a Maraton.
Vliv ročníku na klíčivost a vzcházivost semen máku
JELÍNKOVÁ, Olga
Cílem této bakalářské práce bylo provést nádobový pokus s rostlinami máku kon-trolními a stresovanými suchem. U získaných semen byla následně testována klíči-vost semen v normálních podmínkách a v podmínkách sucha simulovaného pomocí PEG 6000. Bylo zjištěno, že stres suchem u rostlin máku určených k produkci osiva sice snižuje výnos a kvalitu osiva, ale zároveň zlepšuje energii klíčivosti a samotnou klíčivost takto získaných semen. V rámci této práce jsem dále testovala metodu rezonance povrchového plazmonu (SPR) jako potenciálně využitelnou metodu pro analýzu akumulace dehydrinů. Podařilo se mi ověřit využitelnost metody pro izolaci termostabilních proteinů a zároveň jsem potvrdila, že metoda SPR je potenciálně využitelná i pro analýzu akumulace dehydrinů v klíčních rostlinách máku.
Polní plevele a jejich výskyt ve vybraných polních plodinách
Pfefr, Ladislav
Cílem této bakalářské práce bylo vyhodnotit zaplevelení vybraných plodin na pozemcích Agrospolu a. d. Knínice. Hodnocení probíhalo v porostech kukuřice seté, slunečnice seté a máku setého. Zaplevelení bylo zpracováno kanonickou korespondenční analýzou (CCA). V kukuřici seté byly zjištěny Equisetum arvense, Echinochloa crus-galli, Thlaspi arvense, Veronica persica, a další. Ve slunečnice seté se vyskytovaly Echinochloa crus-galli, Amaranthus sp., Avena fatua a další. V máku setém se nacházel Symphytum officinale, Equisetum arvense, Chenopodium album, Viola arvensis a další.
Vyhodnocení aktuálního zaplevelení vybraných polních plodin pěstovaných v řepařské výrobní oblasti
Viktorová, Libuše
Tato bakalářská práce se zabývá aktuálním zaplevelením vybraných polních plodin v řepařské výrobní oblasti. Měření zaplevelení bylo prováděno v zemědělském podni-ku Agra Velký Týnec. Zaplevelení bylo hodnoceno početní metodou – počet jedinců na ploše 1 m2. Sledování bylo prováděno v porostech pšenice ozimé, řepky olejky, ječme-ne jarního, máku setého, vojtěšky seté a kukuřice seté. Nejčastěji se vyskytující druhy plevelů byly heřmánkovec nevonný, kokoška pastuší tobolka, mák vlčí, merlík bílý, oves hluchý, pcháč oset, pryšec kolovratec, rozrazil perský.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 34 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.