|
|
Sekvenování genů u pacientů s karcinomem v rodinné anamnéze
MARKOVÁ, Iveta
Nádorové onemocnění je druhá nejčastější příčina smrti v České republice, z čehož 5-10 % zaujímají hereditární nádorové syndromy. Jsou způsobeny vrozenou - hereditární mutací v jedné z alel genů, kdy po druhém náhodném zásahu do druhé alely se rozvine hereditární karcinom. Důležité je rozlišení hereditárních a sporadických karcinomů z důvodu vysokého rizika dědičnosti mutovaných alel v rodině. Upozornit na to může například propuknutí nemoci v mladém věku nebo opakovaný výskyt nádoru v rodině (Kleibl & Novotný, 2003; Vorlíček, et al., 2006). Ve své práci jsem se zaměřila na analýzu a hodnocení dat získaných metodou Sangerova sekvenování. Cílem bylo nalezení mutací v níže zmíněných genech a zhodnocení jejich patogenity pomocí srovnání s databázemi. V teoretické části bakalářské práce se zabývám nádorovým onemocněním obecně, jakožto i dědičným nádorovým onemocněním. Blíže specifikuji hereditární syndrom nádoru prsu a ovarií, včetně možných genů způsobujících tento syndrom - BRCA1, BRCA2, TP53, PTEN, ATM, PALB2, dále se zabývám Lynchovým syndromem a systémem genů MMR. V neposlední řadě popisuji familiární adenomatózní polypózu asociovanou s genem APC. V praktické části jsem se zaměřila na vyšetření vybraných oblastí 18 anonymizovaných vzorků v genu PALB2 - exon 13 a v genu BRCA2 - exon 10/4 a exon 11/12. Pomocí PCR metody jsem vzorky připravila na Sangerovo sekvenování, které poté probíhalo ve firmě GenSeq s.r.o. V poslední části mé práce se zabývám analýzou a samotným zhodnocením výsledků pomocí programu BioEdit a databáze NCBI. U 5 vzorků jsem nalezla mutaci - ve 4 případech se jednalo o deleci jednoho nukleotidu s konfliktní interpretací patogenity, poslední mutace byla patogenní - způsobuje hereditární syndrom nádoru prsu a ovarií, jednalo se o duplikaci nukleotidu.
|
|
|
Lynchův syndrom u pacientů s uroteliálním karcinomem horních cest močových: Zkušenosti jednoho centra
BUCHOVÁ, Karolína
Lynchův syndrom (LS) je autozomálně dominantně dědičné onemocnění, které predisponuje postižené jedince k rozvoji malignit různých orgánů (tlustého střeva, dělohy, horního močového traktu atd.) již v mladém/středním věku. Prezentovaná bakalářská práce si klade za cíl shrnout dosavadní znalosti a zkušenosti o LS u pacientů s uroteliálním karcinomem (UC) horních cest močových, stanovit frekvenci výskytu LS u těchto pacientů a navrhnout vhodný diagnostický algoritmus i způsob, jak co nejspolehlivěji vytipovat v běžné populaci suspektní pacienty, kteří by měli podstoupit další genetické testování. V rámci bakalářské práce byli retrospektivně vyhledáni a opětovně hodnoceni všichni pacienti léčení na urologické klinice FN Plzeň pro UC horních cest močových v období I/2010 - XII/2018. U vybraných případů bylo provedeno imunohistochemické barvení tzv. MMR proteinů (MLH1, PMS2, MSH2, MSH6) a statistické vyhodnocení výsledků. Celkem bylo v daném období nalezeno 215 vyšetření od 182 pacientů (58 UC močovodu, 119 UC renální pánvičky, 5 UC současně močovodu i renální pánvičky). Imunohistochemicky pak bylo vyšetřeno celkem 121 pacientů (44 UC močovodu, 73 UC renální pánvičky, 4 UC současně močovodu i renální pánvičky). Ztráta exprese některého z MMR proteinů (upozorňující na možnost genetické mutace některého z genů zodpovědných za LS) byla prokázána u 9/121 imunohistochemicky vyšetřených případů. Definitivní vyšetření periferní krve pro průkaz zárodečné mutace daného genu a konečné stanovení diagnózy LS bylo provedeno jen u dvou pacientů (2%). U jednoho pacienta (muž, 71 let) byla definitivně potvrzena zárodečná mutace genu MSH6 z periferní krve. Druhý pacient (muž, 73 let) na definitivní potvrzení diagnózy z periferní krve toho času čeká (vzhledem anamnéze kolorektálního adenokarcinomu a k nálezu deficitu exprese proteinu MSH6 nejen v UC, ale právě i v dříve diagnostikovaném kolorektálním adenokarcinomu, se však u tohoto pacienta jedná o suspekci hraničící s jistotou). Na základě analyzovaných dat doporučujeme u každého pacienta s UC horních cest močových, bez ohledu na věk a jeho anamnézu, rutinní provádění imunohistochemických barvení MMR proteinů. Tzv. univerzální imunohistochemický screening u pacientů s UC horních cest močových je dobrý a výtěžný způsob, jak vytipovat suspektní pacienty, kteří by měli podstoupit další genetická vyšetření.
|
|
|
Patologická diagnostika Lynchova syndromu
KRAUSOVÁ, Lenka
Lynchův syndrom je autozomálně dominantně dědičné onemocnění vytvářející predispozici ke vzniku kolorektálního karcinomu. Podle literatury až 5 % kolorektálních karcinomů může být asociováno s Lynchovým syndromem. Vzhledem k familiárnímu výskytu je jeho záchyt důležitý kvůli včasné prevenci v rodině. Depistáž je dnes založena na metodách moderní patologie. V teoretické části této práce je nejprve popsána stavba trávicí trubice, definice a historie Lynchova syndromu, a nakonec i metodika jeho depistáže v laboratoři patologie. Depistáž může být založena na hodnocení mikroskopických znaků nádoru (Semi PREDICT skóre) v histologických řezech, na imunohistochemickém vyšetření MMR (mismatch repair) proteinů, anebo na molekulárně genetickém stanovení MSI (nestability mikrosatelitů). Zejména korelaci prvních dvou metod je věnována praktická část. Náhodným výběrem byly sestaveny dvě skupiny případů kolorektálního karcinomu. První skupina sestávala z 25 případů se zachovanou imunoexpresí MMR proteinů, druhá skupina z 25 případů se ztrátou exprese alespoň jednoho MMR proteinu. Výsledky byly dále ověřeny molekulárně genetickým průkazem MSI a pro odlišení sporadických forem také analýzou genu BRAF a hypermetylace promotoru MLH1. V suspektních případech byly dále vyšetřeny germinální mutace MMR genů, které potvrdily Lynchův syndrom u 5 případů z druhé skupiny. Senzitivita Semi PREDICT skóre pro predikci MMR-deficience (a nepřímo tak pro detekci Lynchova syndromu) byla 84 %, specificita 48 %. Senzitivita molekulárně genetického stanovení MSI 87 %, po vztažení na pacienty s Lynchovým syndromem pouze 50 %, specificita 100 %. Tato práce prokázala dominantní postavení imunohistochemického vyšetření exprese MMR proteinů v diagnostice MSI-H karcinomů, která je v současné době základem depistáže Lynchova syndromu.
|
|
|
Lynchův syndrom etiologie, diagnostika a léčba
MARŠÍKOVÁ, Dominika
Lynchův syndrom (hereditární nepolypózní kolorektální karcinom, HNPCC) je dědičné onemocnění s autozomálně dominantním typem dědičnosti s vysokou penetrancí, při kterém dochází k časnému rozvoji kolorektálního karcinomu, endometriálního karcinomu a dalších malignit. Onemocnění je způsobeno zárodečnými mutacemi genů MLH1, MSH2, PMS2, MSH6, MLH3 a TGFBR2. Diagnostika onemocnění zahrnuje Amsterdamská kritéria a genetická testování. Terapie probíhá formou chirurgickou, chemoprevencí a chemickou léčbou. Incidence Lynchova syndromu je poměrně vysoká: 1 : 2000 až 1 : 660.
|
host ::
RSS.